Volgograd

sídlo ve Volgogradské oblasti v Rusku
(přesměrováno z Caricyn)
Na tento článek je přesměrováno heslo Stalingrad. Další významy jsou uvedeny na stránce Stalingrad (rozcestník).

Volgograd (rusky zvuk Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročí[p 1] nazýván Stalingrad (rusky zvuk Сталингра́д), v letech 15891925 Caricyn (rusky zvuk Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce přibližně 60 km. Město je centrem Volgogradské oblasti. Žije zde přibližně 1 milion[2] obyvatel.

Volgograd
Волгоград
Nahoře:most přes řeku Volhu, uprostřed vlevo:stanice městské rychlodráhy,uprostřed:Volgogradské nádraží, uprostřed vpravo:propyleje na centrálním náměstí, dole:socha Matka vlast volá
Nahoře:most přes řeku Volhu, uprostřed vlevo:stanice městské rychlodráhy,uprostřed:Volgogradské nádraží, uprostřed vpravo:propyleje na centrálním náměstí, dole:socha Matka vlast volá
Volgograd – znak
znak
Volgograd – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška0–102 m n. m.
Časové pásmoUTC+4[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhJižní
OblastVolgogradská
Administrativní dělení8 rajónů
Volgograd na mapě
Volgogradská oblast na mapě Ruska
Volgograd
Volgograd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha859 km²
Počet obyvatel1 004 763 (2021)[2]
Hustota zalidnění1 169,7 obyv./km²
Etnické složeníRusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
StarostaVitalij Lichačov[3]
Vznik1589
Oficiální webwww.volgadmin.ru
Telefonní předvolba+7 (8442)
PSČ400001—400138
Označení vozidel34
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Carské Rusko a občanská válka editovat

 
Bělogvardějský generál Wrangel v Caricynu 15. října 1919
 
Trosky Stalingradu po německém útoku

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského Sary-Su („žlutá voda/řeka“) nebo Sary-Sin („žlutý ostrov“), název tedy původně nesouvisel s carem ani carevnou (rusky carica).

Účelem pevnosti bylo hlídat nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Velitelé Stalin, Vorošilov a Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů[4] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad na počest aktuálního vládce.

2. světová válka editovat

Za dob Stalinovy vlády se „jeho město“ stalo důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války tak mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.[5] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války roku 1945 dostal Stalingrad titul Město-hrdina a ocenil je také britský král Jiří VI.

Poválečná doba editovat

Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.

Roku 1961 Nikita Chruščov v rámci procesu destalinizace přejmenoval Stalingrad na Volgograd, podle protékající řeky. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad měl doma i v zahraničí velkou historickou váhu a město pod tímto jménem obdrželo svůj hrdinský titul.

V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.

V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému původnímu předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.[6]

Podle různých anket by údajně mnoho lidí uvítalo návrat k historicky proslulému názvu Stalingrad, a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.[7] Titul se tak na základě rozhodnutí z roku 2013 může používat po šest dní v roce během významných výročí, mj. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu.

Ekonomika a doprava editovat

 
Systém Metrotram

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.

Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru.

Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu.

Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města.

Sport editovat

Stadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Galerie editovat

Partnerská města editovat

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Město se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

Reference editovat

  1. Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2018-10-11 [cit. 2018-11-25]. (rusky) 
  2. a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27]
  3. Vedení města
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.60 - 137, 140 - 148
  5. Stalingrad: Ani krok zpět!. Česká televize [online]. Dostupné online. 
  6. Stalingrad name to be revived for anniversaries. BBC News [online]. 2013-02-01 [cit. 2013-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. HÁJEK, Adam. Volgograd se na výročí porážky nacistů opět přejmenuje na Stalingrad [online]. iDNES.cz, 2013-01-31 [cit. 2013-02-01]. Dostupné online. 
  8. https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-vypovi-partnerske-smlouvy-s-doneckem-a-volgogradem

Související články editovat

Externí odkazy editovat