Canebière
Canebière je jedna z hlavních ulic francouzského města Marseille. Je dlouhá asi kilometr a vede ze starého přístavu ke kostelu Église Saint-Vincent-de-Paul de Marseille. Prochází městskými čtvrtěmi Belsunce, Chapitre, Noailles, Opéra a Thiers. Na rohu Canebière a ulice cours Belsunce se nachází marseillský nultý kilometr.
| Canebière | |
|---|---|
,_Canebi%C3%A8re_and_Fort_Saint-Nicolas.JPG) Třída Canebière, v pozadí Fort Saint-Nicolas | |
| Umístění | |
| Stát |  Francie |
| Město | 1st arrondissement of Marseille |
| Poloha | 43°17′48,01″ s. š., 5°22′43″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název lokality pochází z provensálského výrazu la canebiera, který znamená konopné pole. Marseille jako přístavní město mělo velkou spotřebu konopí, z něhož se vyráběla lodní lana.[1] Výstavba domů zde začala po zboření městských hradeb v roce 1666. V 18. století bylo na ulici tržiště a městská promenáda, v 19. století se oblast stala elegantní čtvrtí, kde vznikl palác burzy a řada luxusních hotelů a restaurací. V roce 1927 rozhodla marseillská radnice spojit Canebière s ulicemi rue Noailles a allées de Meilhan.
Na této ulici spáchal 9. října 1934 bulharský terorista Vlado Černozemski atentát na jugoslávského krále Alexandra I. a francouzského ministra Louise Barthoua. Dne 28. října 1938 zde došlo k požáru obchodního domu Nouvelles Galeries, který si vyžádal 73 obětí. Ztráta významu marseillského přístavu vedla ve druhé polovině 20. století k úpadku ulice, která se stala proslulou hlavně kvůli vysoké kriminalitě a turisté se jí začali vyhýbat, město plánuje opatření k její revitalizaci.[2]
Po ulici vede jedna z linek marseillské tramvaje. Nachází se zde Marseillská opera, budova pedagogické fakulty, Palais de la Bourse (Marseille) a pomník vojákům z prusko-francouzské války, jehož autorem je Constant Roux. Textař René Sarvil a skladatel Vincent Scotto napsali v roce 1935 o ulici stejnojmennou populární píseň. Natočil se zde film Trois de la Canebière (1955) i některé scény Francouzské spojky.[3]
Reference editovat
- ↑ Pourquoi la Canebière de Marseille s’appelle-t-elle ainsi? Direct Matin
- ↑ La Canebière, once the pride of Marseilles, now the road to nowhere. The Independent
- ↑ Histoire du cinema á Marseille. culture.marseille.fr [online]. [cit. 2016-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-29.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Canebière na Wikimedia Commons - Discover Marseille
- Histoires et légendes de la Canebière
