Campi Flegrei

Campi Flegrei (česky Flegrejská pole nebo Planoucí pole[1]) je název aktivní vulkanické kaldery o průměru 13 kilometrů, nacházející se západně od Neapole nad Neapolským zálivem. Pole leží asi 35 kilometrů od Vesuvu.

Campi Flegrei
Aktivní fumaroly pole Campi Flegrei
Aktivní fumaroly pole Campi Flegrei

Vrcholpřibližně 458 m n. m.
Poznámkaproměnlivá, aktivní kaldera
Poloha
SvětadílEvropa
StátItálieItálie Itálie
Souřadnice
Campi Flegrei
Campi Flegrei
Typkaldera
Erupce1538
Horninatrachyt, fonolit, andezit
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za posledních 60 tisíc let u ní došlo ke dvěma mohutným erupcím, přičemž každou z nich v jejím závěru doprovázel vznik kaldery. První se odehrála před 39 280 (± 110) lety,[2] druhá před 14 900 (± 400) lety.[3]

Nadmořská výška kaldery a okolního území se často mění, kaldera se často zdvihá nebo klesá. V roce 1538 bylo vyzdvižení následováno erupcí, při které se vytvořil nový sypaný kužel Monte Nuovo. Vyzdvižení v 70. a 80. letech 20. století naproti tomu následováno erupcí nebylo.

Všechna vulkanická aktivita je v současnosti omezena na emise plynů z fumarol kráteru Solfatara; ten dal zároveň jméno tomuto typu vulkanické aktivity. La Solfatara leží na kraji hlavního města oblasti – Pozzuoli.

Vulkanickou aktivitou zde vzniklo množství jezer: Lago Averno, Lucrino, Fusaro…

Eruptivní historieEditovat

  • Campanian ignimbrite eruption: přibližně před 39 280 (± 110) lety proběhla na Campi Flegrei nejmohutnější sopečná erupce, nazývaná Campanian ignimbrite eruption (Kampánská ignimbritová erupce).[2] Vyvrhla 500 km³ vulkanického materiálu (DRE: 181–265 km³),[4] čímž její síla dosáhla indexu VEI 7. Její stopy lze dodnes detekovat v grónských ledových jádrech. Podle některých výzkumů tento sopečných výbuch přispěl k vyhynutí neandrtálců a uvolnil tak cestu modernímu člověku v Evropě i v Asii.[5]
  • Neapolitan Yellow Tuff: zhruba před 14 900 (± 400) lety nastala druhá velmi silná erupce, jež vyvrhla 30–50 km³ (DRE).[6]
  • Pozdější erupce: v průběhu holocénu došlo ke dvaceti sopečným erupcím. Šest z nich dosáhlo síly VEI 4 a pět (včetně té poslední v roce 1538) VEI 3. Nejsilnější erupce o síle VEI 5 proběhla roku 2150 př. n. l.[7]

Starověká sídlaEditovat

  • Pozzuoli: bylo založeno řeckými kolonizátory pod názvem Dikaiarcheia (Δικαιάρχεια, lat. Dicaearchia). Jako hlavní město oblasti Flegrejských polí bylo kdysi významnější než samotná Neapolis. Svou funkci obchodního centra a přístavu však začalo ztrácet po vybudování přístavu v Ostii během 1. stol. n. l. za císaře Tiberia, až z něj zůstal pouhý přístav rybářský. Kdysi něm pobývali římští boháči ve svých nádherných vilách (např. Cicero). Známky někdejší slávy lze nalézt ve městě dodnes: Flavijský amfiteátr o kapacitě 20 000 diváků, tržiště nazývané díky nálezu sošky boha Serapida Serapidův chrám, rozlehlé podzemní chodby apod.
  • Baia: leží v bývalém kráteru, který je z poloviny ponořen do moře. Za Římanů se tu nacházely četné patricijské vily. Oblast je stejně jako nedaleká Ischia bohatá na termální prameny. Kdysi bylo proslulé teplými lázněmi i rozmařilým lázeňským životem. Dnes je však antické město Baiae zatopeno a lze jej pozorovat z pobřeží dnešního Baia (v překladu zátoka) pod vodou. Na pevnině se dodnes zachovaly četné vily, lázně a chrámy.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Campi Flegrei na slovenské Wikipedii.

  1. NOVÁK, Jan A. Ožívá supervulkán na jihu Evropy, který kdysi vyhubil neandertálce. Následky výbuchu by byly srovnatelné s dopadem asteroidu. Hospodářské noviny. 2016-12-29. Dostupné online [cit. 2017-05-03]. 
  2. a b F. G. Fedele; B. Giaccio; R. Isaia; G. Orsi. The Campanian Ignimbrite Eruption, Heinrich Event 4, and Palaeolithic Change in Europe: A High‐Resolution Investigation [online]. 2003-01. Dostupné online. (angličtina) 
  3. A. L. Deino; G. Orsi; S. de Vita; M. Piochi. The age of the Neapolitan Yellow Tuff caldera-forming eruption (Campi Flegrei caldera – Italy) assessed by 40Ar/39Ar dating method [online]. Journal of Volcanology and Geotermal Research, 2004-05-30. Dostupné online. (angličtina) 
  4. A. Silleni; G. Giordano; R. Isaia; M. Ort. The Magnitude of the 39.8 ka Campanian Ignimbrite Eruption, Italy: Method, Uncertainties and Errors [online]. Frontiers in Earth Science, 2020-10. Dostupné online. (angličtina) 
  5. University of Chicago Press Journals. Volcanoes wiped out Neanderthals, new study suggests. https://www.sciencedaily.com/ [online]. 2010-10-07. Dostupné online. 
  6. M. Sacchi; F. Pepe; M. Corradino; D. Insinga; F. Molisso; C. Lubritto. The Neapolitan Yellow Tuff caldera offshore the Campi Flegrei: Stratal architecture and kinematic reconstruction during the last 15 ky [online]. Marine Geology, 2014-08. Dostupné online. (angličtina) 
  7. Smithsonian Institution. Campi Flegrei. https://volcano.si.edu [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat