Caesarův most přes Rýn

starověký most přes řeku Rýn

Caesarův most přes Rýn, přesněji řečeno první dva mosty přes řeku Rýn, o nichž se dochovaly písemné zprávy, postavil Julius Caesar a jeho legionáři v období galských válek v letech 55 a 53 př. n. l. Tento úspěšný strategický tah vojevůdce je zároveň považován za mistrovské dílo římského vojenského inženýrství.[1]

Caesarův most přes Rýn
Caesarův most přes Rýn, autor John Soane (1814)
Caesarův most přes Rýn, autor John Soane (1814)
Základní údaje
StátNěmeckoNěmecko Německo
Dopravapěší, jezdectvo
PřesRýn
Otevřen55 př. n. l.53 př. n. l. v období galských válek
Uzavřen55 př. n. l. a 53 př. n. l. oba strženy vždy po několika dnech
Souřadnice
Parametry
Typtrámový most
Materiáldřevo
Délkacca 400[1] m
Šířka8-9 m
Výška12 m
Mapa
Caesarův most
Caesarův most
Caesarův most, Porýní-Falc
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Italská verze mostu
Rekonstrukce římského stroje použitého při stavbě mostu přes Rýn

SituaceEditovat

V průběhu galských válek, kdy Julius Caesar dobyl nová území Galie, bylo nutné zajistit východní hranici nových provincií, proti vpádům germánských kmenů. Východní hranici dobytých území tvořila řeka Rýn, na jejímž opačném břehu se Germáni cítili v bezpečí, protože řeku pokládali za přirozenou hranici, která je ochránila před odvetnými útoky po jejich vpádech na území dobyté Římany. Aby tyto nájezdy Germánů byly minimalizovány, rozhodl se Julius Caesar demonstrovat svou sílu tím, že s římským vojskem překročí Rýn a Germány zmasakruje. Také chtěl pomoci Ubiům, spojeneckému germánskému kmeni, který v té době ohrožovali Svébové. Caesar mohl s vojskem řeku překonat na lodích, které mu Ubiové nabídli, ale pro demonstraci síly se rozhodl vybudovat most a tím ukázat, že Římané mohou kdykoliv řeku bez problémů překročit a navíc, jak uvedl ve své knize Zápisky o válce galské, tento přístup více přizpůsobil vlastní důstojnosti a stylu.

VýstavbaEditovat

První mostEditovat

 
Místo, kde Caesar překročil Rýn

Caesarův první most byl s největší pravděpodobností postaven mezi AndernachemNeuwiedem, přibližně 10 km po proudu od města Koblenz. V čtvrté knize Zápisků o válce galské výstavbu dřevěného mostu vylíčil s mnoha technickými podrobnostmi.[2] Vždy dva a dva dole přitesané kůly o délce přiměřené vždy hloubce řeky nechal spojovat příčlemi tak, aby byly jeden od druhého dvě stopy. Dvojice kůlů pak nechal spouštět prámovým zařízením do řeky a hluboko do dna ji zarážel beranidlem. Kůly nezarážel kolmo k hladině, ale šikmo, podobně jako sklon střešních krokví, takže se klonily po proudu řeky. Naproti každé dvojici kůlů stavěl ve vzdálenosti čtyřiceti stop po proudu řeky další dvojici kůlů stejně spojovanou, která se klonila opačným směrem, proti proudu řeky. Do těchto protilehlých dvojic zapouštěl shora příčný trám silný dvě stopy tak, že zapadal do spáry odshora k první příčli. Dvojice sloupů od sebe rozpíraly dvě svory, zarážené na obou koncích trámů. Protože byly tak rozpínány a v opačném směru zase spínány, byla při prudším náporu vody pevnost mostního díla o to pevnější. Hotové mostní pilíře byly spojovány trámy přes ně kladenými po délce mostu a na ty zase napříč položena laťovina s navrch rozloženým klestím. Přesto se zarážely další kůly do řečiště na straně níže od mostu, aby fungovaly jako vzpěry, a další v nevelké vzdálenosti naopak nad mostem coby ochranné bariéry proti plovoucích kmenům či lodím, které by Germáni mohli pouštět po proudu s úmyslem most pobořit. Na základě tohoto popisu byly zhotoveny značně odlišné modely.[1][3]

Údaje o délce mostu se nedochovaly, ale odhaduje se na 140 až 400 metrů a šířka na 7 až 9 metrů. Předpokládaná historická šířka Rýna se pohybuje kolem 400 metrů a jeho maximální hloubka 5-5,6 metrů. Pokud byly dvojice kůlů ve vzdálenosti 8 a 10 metrů, celkový počet vychází na 40 až 50 párů. Pro dostatečnou stabilitu mostu musely být zaraženy asi 1,5 metrů hluboko. Odhady výšky mostovky se pohybují okolo 1,5 až 1,8 metrů nad hladinou. Za těchto předpokladů byly kůly v nejhlubším místě řeky dlouhé přibližně 9,5 metrů. Musely být navíc přesně umístěné, což předpokládá technická zařízení, která Caesar nepopsal.[4] Caesar měl u Rýna více než 40 000 vojáků a tak stavba mostu trvala pouhých deset dnů. Pak přešly římské legie na druhý břeh Rýna. Caesar dokázal, že římské legie, potažmo on sám, neznají žádné hranice. Po několika dnech bezvýznamných šarvátek a plenění zjistil, že kmeny Sugambrů a Svébů se mezitím přesunuly na východ. Spojily se a chystaly se uprostřed krajů ovládaných Svéby Caesarova vojska napadnout a tak se Caesar stáhl zpátky a most za sebou nechal strhnout.[5]

Druhý mostEditovat

Patrně v Urmitzu (nedaleko od Neuwiedu) nechal Caesar o dva roky později postavit druhý most, bylo to o něco málo výše nad místem, kde stal jeho první most. Opět se to horlivým úsilím ženistů a ostatních legionářů podařilo za několik dní, jak to sám popsal v Zápiscích o válce gallské[6]. Důvodem stavby mostu tentokrát byla pomsta za porážku v bitvě u Atuatuka, chtěl potrestat germánské kmeny za pomoc Treverům.[7] Po překročení Rýna a napadl Germánii, ale s výraznějším odporem se nesetkal, protože Svébové i další germánské kmeny se z obav před masakrováním stáhli do hlubokých lesů, dál na východ. Při návratu do Galie nechal dřevěný most za sebou opět strhnout.[8]

VýsledkyEditovat

Julius Caesar touto strategii zajistil východní hranici Galie. Navíc prokázal, že římské vojsko dokáže snadno a kdykoliv řeku Rýn přejít, a tím výrazné germánské nájezdy do Gálie od Rýna ustaly. Jeho výpravy do Germánie mu přinesly slávu v Římě. S postupující římskou kolonizací údolí Rýna se později postavily trvalejší mosty v místech, kde Římané založili svá castra a později města jako Castra Vetera (dnes Xanten), Colonia Claudia Ara Agrippinensium (dnes Kolín nad Rýnem), Confluentes (dnes Koblenz) a Moguntiacum (dnes Mohuč).

Spory o přesnou polohu mostůEditovat

Nejistota o tom, kde přesně se mosty nacházely, vyplývá z povahy použitého stavebního materiálu. Julius Caesar sám konkrétní místa neuvádí. Ale při vykopávkách v oblasti Andernach-Neuwied se našly zbytky kůlů pokládané za pozůstatky Caesarových mostů. Uvažuje se také o lokalitě na jih od Bonnu.[1]

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caesar's Rhine Bridges na anglické Wikipedii.

  1. a b c d NEBEL, Bernd. BRÜCKEN - Architektur, Technik, Geschichte - Kapitola Cäsars Rheinbrücke. www.bernd-nebel.de [online]. 2006-09-13 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. (německy) 
  2. CAESAR, Julius - translated by W. A. McDevitte a W. S. Bohn. Commentarii de Bello Gallico 4 chapter 16, 17 [online]. Classic Archive [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Anke Voggenreiter - Brückentragwerke aus Holz - Historischer Rückblick. web.archive.org [online]. 2006-10-16 [cit. 2018-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy) 
  4. CECH, Brigitte. Technika v antice. Překlad Václav Marek. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 256 s. ISBN 978-80-247-3786-7. Kapitola Dřevěné mosty, s. 89–90. 
  5. FRANĚK, Ondřej. Válka galská. www.juliuscaesar.unas.cz [online]. [cit. 2018-12-22]. Roč. 2008-2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-15. 
  6. CAESAR, Gaius Iulius. Válečné paměti. Překlad Ivan Bureš, Václav Dědina, Marie Husová, Václav Marek. 1. souborné. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 634 s. Kapitola VI-9 Druhá Caesarova výprava do Germánie, s. 175–176. 
  7. HOLMES, T.R. Caesar's Conquest of Gaul. [s.l.]: Рипол Классик, 1931. 872 s. Dostupné online. ISBN 9785879569872. Kapitola Bridge the Rhine?, s. 707. (anglicky) 
  8. GELZER, Matthias. Caesar: Politician and Statesman. [s.l.]: Harvard University Press, 1968. 359 s. Dostupné online. ISBN 9780674090019. S. 128. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • CAESAR, Gaius Iulius. Válečné paměti. Překlad Ivan Bureš, Václav Dědina, Marie Husová, Václav Marek. 1. souborné. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 634 s. Kapitola IV-16 První Caesarova výprava do Germánie; VI-9 Druhá Caesarova výprava do Germánie, s. 120–123, 175–176, 192. 
  • MCCULLOUGH, Colleen. Caesar: leťte, kostky!. Překlad Vladimír Svoboda. Praha: Ikar : Euromedia Group : Knižní klub, 1999. ISBN 80-242-0133-X, ISBN 80-7202-542-2. S. 654. (cs; historický román) 
  • O'CONNOR, Colin. Roman Bridges. Cambridge: Cambridge Univ. Press, 1993. ISBN 0-521-39326-4. S. 235. (anglicky) 

Související článkyEditovat