CASA C-101 Aviojet

proudový cvičný letoun
(přesměrováno z CASA C-101)

CASA C-101 Aviojet je španělský jednomotorový proudový dvoumístný cvičný letoun, řešený jako celokovový dolnoplošník.

CASA C-101 Aviojet
CASA C-101BB Aviojet, letectvo Hondurasu
CASA C-101BB Aviojet, letectvo Hondurasu
Určenícvičný letoun
VýrobceCASA
První let27. června 1977
Zařazeno17. března 1980
CharakterVe službě
UživatelŠpanělské letectvo
Jordánské královské letectvo
Chile
Honduras
Vyrobeno kusů166 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj editovat

 
Akrobatický team španělského letectva Patrulla Águila vybavený C-101
 
CASA C-101 Aviojet akrobatické skupiny Patrulla Aguila

16. září 1975 uzavřelo španělské ministerstvo letectví kontrakt s firmou CASA na vývoj a stavbu prototypů nového proudového letounu pro základní a pokračovací výcvik, který by nahradil ve vojenském letectvu dosluhující stroje Hispano Aviación HA-200 Saetta a Lockheed T-33 Shooting Star. Na vývoji se podílela firma Northrop z USA, která řešila vstupy vzduchu k motoru a profil křídla a společnost MBB z NSR.

Výsledkem smlouvy byly čtyři prototypy pro letové testy a další dva pro statické a únavové zkoušky. První prototyp C-101 (XE-25-01) vzlétl 27. června 1977, poslední čtvrtý (XE-25-04) pak 17. dubna 1978.[zdroj⁠?]

Výroba prvních deseti sériových Aviojetů byla zahájena roku 1978, 8. listopadu 1979 byl zalétán první z nich. Celý letoun se vyrábí ve Španělsku, produkce je rozdělena na výrobu křídla v Getafe a trup v Seville. Výjimku tvoří pouze americká pohonná jednotka a příďový podvozek britské firmy Dowty Rotol.

 
Jordánský C-101 Aviojet

CASA nejdříve dodala 60 kusů neozbrojené verze C-101EB-01 Aviojet s turbodmychadlovou pohonnou jednotkou Garrett TFE731-2-2J o tahu 15,6 kN. Ve španělském letectvu obdržely označení E.25 Mirlo. Druhý kontrakt pokryl dodávku dalších 28 letounů.

Ozbrojená varianta kanónem DEFA ráže 30 mm C-101BB Aviojet, určená na export, měla instalovaný motor Garrett TFE731-3-1J s tahem zvýšeným o 0,9 kN. 23 kusů odebralo Chile (T-36 Halcón), kde se Aviojet také licenčně vyráběl a 4 Honduras.

16. listopadu 1983 poprvé vzlétla bitevní verze C-101CC Aviojet[zdroj⁠?] s motorem TFE731-5-1J s tahem zvýšeným na 21 kN. 16 kusů zakoupilo Jordánsko, další stroje převzalo pod označením A-36 Toqui Chile.

25. května 1985 byl zalétán modernizovaný letoun C-101DD s ovládacími prvky na plynové a řídící páce (HOTAS) a průhledovým displejem. Tato cvičná varianta, kterou je možné používat jako lehký bitevník, může být vyzbrojena řízenou střelou AGM-65 Maverick.

Všechny letouny E.25 Mirlo, které zůstaly ve výzbroji, byly v letech 1990-1992 vybaveny moderním zbraňovým a navigačním systémem. Později po zástavbě radaru tato verze sloužila pod označením A-36BB pro výcvik s taktickými zbraněmi.

Uživatelé editovat

 
Honduraský C-101 Aviojet
Španělsko  Španělsko
Chile  Chile
Honduras  Honduras
  • Honduraské letectvo (4 C-101BB) – tyto letouny zaznamenaly několik sestřelů pašeráckých letadel
Jordánsko  Jordánsko

Specifikace (C-101EB) editovat

 
A-36 Toqui, Chilské letectvo (FACh)

Technické údaje editovat

Výkony editovat

  • Maximální rychlost v hladině 7620 m: 793 km/h[1]
  • Ekonomická cestovní rychlost v hladině 9145 m: 656 km/h[1]
  • Maximální stoupavost: 19,2 m/s[1]
  • Délka vzletu přes překážku 15 m: 850 m
  • Délka přistání přes překážku 15 m: 900 m
  • Dostup: 12 200 m[1]
  • Dolet: 3600 km

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g h i j Hyan, Tomáš. CASA C-101 Aviojet. Letectví a kosmonautika. 1983, roč. LIX, čís. 4, s. 137.

Literatura editovat

  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 271. 
  • NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. 
  • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 50. 

Externí odkazy editovat