Církevní muzeum Polná
Církevní muzeum Polná (jinak též Církevní muzeum v Polné či Informační centrum chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné) je muzeum v Polné. Je umístěno v půdních prostorách a na ochozech kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné na Husově náměstí. Otevřeno bylo při příležitosti oslav 770. výročí založení města Polná 25. srpna 2012.[1][2]
Církevní muzeum Polná | |
---|---|
Kostel v němž působí muzeum | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Polná |
Adresa | Husovo náměstí 14, Polná |
Založeno | 25. srpna 2012 |
Zaměření | církevní muzeum |
Původní účel budovy | kostel |
Vyhledávané exponáty | Sieberovy varhany |
Zeměpisné souřadnice | 49°29′15,61″ s. š., 15°43′5,78″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Expozice
editovatExpozice muzea se nachází v celkem pěti sálech, na kůru a ve věži. V pěti sálech je uvedena historie kostela v Polné, na kůru jsou vystaveny Sieberovy varhany z roku 1708, na věži je připravena expozice bytu zvoníka, expozice o polenských zvonech a renesanční cimbál. V sálech jsou vystaveny cínové rakve a náhrobky, liturgické nádoby, barokní kulisy k hrám a hudební nástroje.[3] Vystavena jsou i církevní roucha, mešní roucha či liturgické náčiní. Expozice byly otevřeny v srpnu 2012 pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a biskupem Janem Vokálem.[2] Muzeum není městského typu, týká se převážně církevních událostí a věcí.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ČT24. Arcibiskup Duka otevřel v Polné první církevní muzeum [online]. ČT24, 2012-08-25 [cit. 2016-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b KOMÍNOVÁ, Jana. Církevní muzeum v Polné [online]. Kraj Vysočina, 2014-10-22 [cit. 2016-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Kudy z nudy. Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné [online]. Kudy z nudy, 2016-02-08 [cit. 2016-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Biskupství Královéhradecké. V Polné otevřou církevní muzeum [online]. Biskupství Královéhradecké, 2012-08-23 [cit. 2016-02-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Muzeum na stránkách Kraje Vysočina
- Muzeum a kostel na stránkách Dědictví Vysočiny