Bytom

Bytom (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; slezsky Bytōń / Bytůń, německy Beuthen, latinsky Bithom) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást dvoumilionové katovické konurbace. V samotné Bytomi žilo ke konci roku 2019 165 263 osob. Při posledním sčítání lidu se 17,6 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti.

Bytom Bytom
Koláž: Slezská opera, historická tramvajová linka 38, Nádražní ulice, Hlavní náměstí, Teplárna Szombierki, Gymnázium Boleslava Chrabrého a kostel svaté Markéty
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°20′54″ s. š., 18°54′56″ v. d.
Nadmořská výška	249–330 m n. m.
Stát	Polsko Polsko
vojvodství	Slezské
okres	městský okres
Administrativní dělení	12 městských částí
Bytom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	69,44 km²
Počet obyvatel	165 263
Hustota zalidnění	2379,9 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta	Mariusz Wołosz
Vznik	městská práva 1254
Oficiální web	www.bytom.pl
Telefonní předvolba	+48 32
PSČ	41-900 až 41-936
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bytom patří k nejstarším městům Horního Slezska. Městská práva získala v roce 1254 a od roku 1284 byla sídlem Bytomského knížectví. Původně součást Zemí Koruny české, po slezských válkách v roce 1742 připadla Prusku. Součástí německého státu zůstala i po rozdělení Horního Slezska roku 1922 a byla přičleněna k Polsku až po druhé světové válce. V průběhu 19. století vyrostly v okolních obcích, které jsou dnes městskými částmi, početné doly, hutě a další průmyslové podniky, zatímco samotná Bytom se stala vedle Hlivic a později také Katovic správním a kulturním centrem celé hornoslezské uhelné pánve.

Hluboká sociální krize zapřičiněná útlumem těžkého průmyslu po roce 1989 a dezolátní stav mnohých čtvrtí, kromě jiného kvůli poddolování, přispěly k vytvoření negativní pověsti, která je s městem v posledních dekádách silně spjata. Mezi lety 1998 a 2019 poklesl počet obyvatel o čtyřicet tisíc a tendence je nadále sestupná. Míra nezaměstnanosti byla ke konci roku 2019 nejvyšší v celém vojvodství a činila 8,3 %.

Z geomorfologického hlediska se Bytom nachází na Slezské pahorkatině a leží přímo na rozvodí Odry a Visly. Jižně od centra protéká řeka Bytomka, severní částí města pak Szarlejka. Krajina je silně ovlivněna průmyslovou minulostí. Bytom sousedí na severu s Tarnovskými Horami a Radzionkowem, který býval její městskou částí od roku 1975 do 1998, na východě s městem Piekary Śląskie a na jihu s Chořovem, Świętochłowicemi a Zabrzem.

Historie

Náměstí v Bytomi okolo roku 1910

Bytomská poutní madona

Jde o jedno z nejstarších měst v Horním Slezsku, které dříve bylo známo jako Bitom (1136) a od roku 1440 jako Beuthen. Při kolonizaci bylo vybudováno město s hradbami, které již v roce 1254 obdrželo městská práva. Rozvíjelo se jako významné centrum na strategické obchodní křižovatce. V roce 1259 město zažilo nájezdy Mongolů. Poté se město stalo součástí Království Českého jako Bytomsko, kde vládla bytomská mknížata z rodu Piastovců. Po příchodu německých kolonizátorů bylo obyvatelstvo germanizováno. V roce 1526 přešlo město spolu s českou korunou pod nadvládu Habsburků, což ještě více upevnilo vliv německého jazyka. Po prohranných válkách Marie Terezie se město v roce 1742 stalo součástí Pruského království a v roce 1871 částí Německého císařství. Během 19. a počátkem 20. století bylo město silně industrializováno. Až do 2. světové války zde žila početná židovská komunita

V období plebiscitu, který probíhal roku 1921, byl Bytom sídlem polského plebiscitního výboru. Město po plebiscitu zůstalo stále pod Německem, avšak v roce 1932 vzniklo polské gymnázium.

Před koncem druhé světové války bylo město vybombardováno. V roce 1945 město na základě postupimské konference připadlo Polsku a německé obyvatelstvo bylo nahrazeno polskými repatrianty z polských území postoupených Sovětskému svazu, avšak ani tato „čistka“ nevyhnala všechny Němce.

Památky

Dochoval se urbanistický koncept středověkého města, založeného lokátorem ve 13. století, obdélné náměstí s nízkou zástavbou středověkého původu.

• Hradiště (gr´disko) - v jádře dochované základy hradiště z 11. až 12. století
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie, založen roklu 1231 jako opevněná trojlodní bazilika, dostavěn do roku 1515, na oltáři gotický poutní obraz Panny Marie s Ježíškem mezi sv. Kateřinou a Anežkou Římskou, at
• Kostel sv. Vojtěcha při bývalém klášteře františkánů
• Kostel Nejsv. Trojice - cihlová stavba z 19. století
• Pivnice Gorywodů - má jediné klenuté středověké sklepy ve městě, od svého vzniku dosud slouží jako restaurace
• Budova Hlavní pošty
• židovský hřbitov

Městské části

• Bobrek
• Górniki
• Karb
• Łagiewniki
• Miechowice
• Rozbark
• Stolarzowice
• Stroszek
• Sucha Góra
• Szombierki
• Śródmieście (Střed)

Sucha Góra

Górniki

Stroszek

Stolarzowice

Miechowice

Karb

Bobrek

Szombierki

Łagiewniki

Rozbark

Osiedle gen.
Jerzego Ziętka

Kultura a umění

Kulturní instituce

• Muzeum Górnośląskie (Hornoslezské muzeum)
• Bytomski Teatr Tańca i Ruchu Rozbark (Bytomské divadlo tance a ruchu Rozbark)
• Opera Śląska (Slezská opera)
• Bytomskie Centrum Kultury (Bytomské kulturní centrum)
• Centrum Sztuki Współczesnej Kronika (Centrum současného umění Kronika)
• Śląska Galeria Sztuki (Slezská galerie umění)

Festivaly

• Mezinárodní konference moderního tance (Annual International Contemporary Dance Conference and Performance Festival)
• Divadelní festival "Teatromania"
• Bytomský literární podzim (Bytomska Jesień Literacka)
• Festival nové hudby (Festiwal Muzyki Nowej)

Sport

kluby:

• Beuthener SuSV 09 (dříve Britannia Beuthen) - úspěšný německý fotbalový klub, čtyřnásobný vítěz Fotbalového mistrovství Severovýchodního Německa a dvojnásobný vítěz Gauligy Schlesien (1909-1945)
• Polonia Bytom - fotbalový klub (založen v roce 1920, zanikl v 1922, obnoven v 1945); mistr Polska: 1954 a 1962, Pohár Karla Rappana: 1965, Americký pohár: 1965.
• TMH Polonia Bytom - hokejový klub (založen v roce 1946); mistr Polské ligy: 1984, 1986, 1988, 1989, 1990, 1991; ženy, mistr Polska: 2010, 2011, 2012, 2013, 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020.
• Polonia Bytom - vodní pólo, mistr Polska: 1947, 1959, 1963
• Polonia Bytom - plochodrážní sekce (1945-1951)
• Szombierki Bytom - fotbalový klub (mistr Polska 1980)
• Rozbark Bytom - fotbalový klub
• Czarni Bytom - džudo a rugby
• Górnik Bytom - tenis
• MLKS Czarna Strzała Bytom - lukostřelba

Partnerská města

• Vsetín (Česko)
• Recklinghausen (Německo)
• Butte Silver Bow (Spojené státy americké)
• Dmitrov (Rusko)
• Drohobyč (Ukrajina)

Osobnosti

Narodili se zde (včetně dnešních čtvrti)

• Grzegorz Gerwazy Gorczycki (1665?-1734), polský skladatel a hudebník
• Norbert Bonczyk (1837-1893), polský katolický kněz, básník
• Heinrich Donatien Wilhelm Schulz-Beuthen (1838-1915), německý hudební skladatel
• Ernst Gaupp (1865-1916), německý anatom
• Adolf Kober (1879-1958) - rabín a historik
• Maximilian Kaller (1880-1947), německý katolický biskup
• Max Tau (1897-1976), německý spisovatel židovského původu
• Paul Habraschka (1897-1969), německý básník a spisovatel, humorista
• Henry J. Leir (1900-1998), americký průmyslník, finančník a filantrop
• Leo Scheffczyk, kardinál (1920-2005), německý teolog
• Hermann Koziol (*1926) – německý sochař
• Hans-Joachim Kasprzik (1928-1997), německý filmový režisér
• Reiner Zimnik (*1930), německý spisovatel, malíř a ilustrátor
• Wolfgang Reichmann (1932-1991), německý herec
• Józef Szmidt (*1935), polský trojskokan, dvojnásobný olympijský mistr
• Jan Liberda (*1936), polský fotbalista
• Piotr Obrączka (*1941), polský literární vědec
• Karin Stanek (1943-2011), polská zpěvačka
• Jerzy Konikowski (*1947), polský šachista
• Leszek Engelking (*1955), polský básník, spisovatel, překladatel, literární kritik a vědec
• Waldemar Legień (*1963), polský džudista, dvojnásobný olympijský mistr
• Roman Szewczyk (*1965), polský fotbalista
• Paul Freier (*1979), německý fotbalista
• Gosia Andrzejewicz (*1984), polská zpěvačka

Působili zde

• Paul Jakisch (1825-1912), německý architekt
• Władysław Studencki (1919-1985), polský literární vědec
• Bogdan Paprocki (1919-2010), polský operní zpěvák
• Edward Szymkowiak (1932-1990), polský fotbalista
• Wiesław Ochman (*1937), polský operní zpěvák
• Jan Banaś (*1943), polský fotbalista
• Walter Winkler (*1943), polský fotbalista
• Zygmunt Anczok (*1946), polský fotbalista
• Robert Krawczyk (*1978), polský džudista

Panorama náměstí v Bytomi

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bytom na anglické Wikipedii.

Literatura

• Jan Drabina, Historia Bytomia od średniowiecza do współczesności 1123-2010, Bytom 2010 ISBN 978-83-930128-0-0
• Jan Drabina, Życie codzienne w Bytomiu od lokacji do I wojny światowej 1254-1914, Bytom 2006 ISBN 83-908018-8-4
• Przemysław Nadolski, Bytom przełomu wieków XIX i XX. Opowieść o życiu miasta, Łódź 2012 ISBN 978-83-7729-133-7
• Leszek Engelking, Bytom w literaturze, Bytom 2018 ISBN 978-83-65786-17-3
• Marcin Hałaś, Alfabet bytomski, Bytom 2012 ISBN 978-83-88880-27-8
• Bytom. Zarys rozwoju miasta, ed. Wacław Długoborski, Warszawa-Kraków 1979 ISBN 83-01-00369-3
• Dziewięć wieków Bytomia. Szkice z dziejów miasta i ziemi bytomskiej, ed. Franciszek Ryszka, Katowice 1956
• Bytom i jego dziedzictwo. W 750-lecie nadania praw miejskich, ed. Gabriela Bożek, Bytom-Katowice 2004 ISBN 83-85871-40-3
• Bytom powojenny 1945-2005 we wspomnieniach i na fotografii, ed. Jan Drabina, Bytom 2002 ISBN 83-908018-5-X
• Przemysław Nadolski, Bytom wczoraj. Beuthen O/S gestern, Gliwice-Bytom 1996 ISBN 83-85338-57-8
• Halina Łabęcka, Zbigniew Marya Łabęcki, Kościoły i kaplice Bytomia, Bytom 1992
• Małgorzata Kaganiec, Tajemnice bytomskich kamienic, Bytom 1997 ISBN 83-908018-0-9
• Bytomskie zabytki, ed. Jan Drabina, Bytom 2001 ISBN 83-908018-4-1
• Zdzisław Jedynak, Władysława Ślęzak, Kościół Najświętszej Marii Panny w Bytomiu. St. Marienkirsche zu Beuthen O/S, Bytom 1994
• Maciej Droń, Był sobie Bytom, Bytom 2005 ISBN 83-85214-75-5
• Cmentarze bytomskie od średniowiecza do współczesności, ed. Jan Drabina, Bytom 1999 ISBN 83-908018-2-5
• Z dziejów dzielnic Bytomia, ed. Jan Drabina, Bytom 1991
• Dzielnice Bytomia na starych fotografiach, pocztówkach i planach, ed. Jan Drabina, Bytom 1998 ISBN 83-908018-1-7
• Bytomski słownik biograficzny, ed. Jan Drabina, Bytom 2004 ISBN 83-908018-6-8
• Edward Wieczorek, Bytom i okolice. Przewodnik turystyczny, Bytom 1997 ISBN 83-86293-15-2
• Władysław Studencki, Wieczory bytomskie (silva rerum), Wrocław 1967
• F. Gramer, Chronik der Stadt Beuthen in Oberschlesien, Beuthen 1863
• Das Buch der Stadt Beuthen O/S. und Umgebung, Hrsg. E. Stein, Berlin 1929 ("Monographien deutscher Städte")
• A. Perlick, Sagen der Stadt Beuthen, Beuthen 1926

Externí odkazy

• Galerie Bytom ve Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bytom ve Wikimedia Commons
• Magistrát
• Staré pohlednice
• Bytom
• Kościół świętej Barbary na starych pocztówkach^{[nedostupný zdroj]}
• Bytom ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Autoritní data: AUT: ge128872 | GND: 4088232-9 | LCCN: n50058496 | VIAF: 162801252 | WorldcatID: lccn-n50058496

Portály: Polsko | Slezsko