Buvajsar Sajtijev

ruský trojnásobný olympijský vítěz v zápasu

Buvajsar (Buvajsa) Sajtijev (rusky Бувайсар Сайтиев) nebo (anglicky Buvaisar Saitiev), (11. března 1975 v Chasavjurtu, Dagestán, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník – volnostylař dagestáské (čečenské) národnosti, trojnásobný olympijský vítěz. Odborníky označován ze nejlepšího volnostylaře v historii.

Buvajsa Sajtyjev
Narození11. března 1975 (48 let)
Chasavjurt
Povolánízápasník, politik a poslanec Státní dumy
OceněníŘád cti
zasloužilý mistr sportu Ruska
Order of Al-Fakhr
Řád Achmata Kadyrova
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy
… více na Wikidatech
Politická stranaJednotné Rusko
PříbuzníAdam Sajtijev (sourozenec)
Funkcečas začátku (od 2016)
poslanec Státní dumy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlato LOH 1996 volný styl do 74 kg
zlato LOH 2004 volný styl do 76 kg
zlato LOH 2008 volný styl do 74 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
zlato MS 1995 velterová váha
zlato MS 1997 velterová váha
zlato MS 1998 velterová váha
zlato MS 2001 velterová váha
zlato MS 2003 velterová váha
zlato MS 2005 velterová váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
zlato ME 1996 velterová váha
zlato ME 1997 velterová váha
zlato ME 1998 střední váha
zlato ME 2000 velterová váha
zlato ME 2001 velterová váha
zlato ME 2006 velterová váha

Sportovní kariéra editovat

Volnému stylu se věnoval od 10 let v rodném Chasavjurtu pod vedením Isaka Ibrajchanova. Ve 13 let mu při autohavárii zemřel otec Chamid a matka ho po roce poslala na internátní střední školu do dalekého Novokuzněcku. Po skončení střední školy v roce 1993 si ho stáhnul do zápasnického tréninkové centra v Krasnojarsku Dementre Mindyjašvili. V seniorské ruské reprezentaci se poprvé objevil v roce 1994. V roce 1995 již reprezentoval Rusko na seniorském mistrovství světa a přes vážné zranění kolene dokázal vybojovat svůj první titul mistra světa. V roce 1996 na olympijských hrách v Atlantě porazil ve finále Korejce Pak Čang-suna a získal první zlatou olympijskou medaili.

V roce 1997 se v ruské reprezentaci začal objevovat jeho mladší bratr Adam. V roce 1998 se krátce kvůli bratrovi, který bojoval ve stejné váhové kategorii, objevil ve střední váze. V roce 2000 odjížděl na své druhé olympijské hry v Sydney ve své velterové váze. Turnaj byl specifický zavedením nového systému vyřazování. Do tříčlenné skupiny, ze které postupoval pouze vítěz dostal nalosovaného zkušeného Bulhara Plamena Paskovala a mezinárodně zcela neznámého Američana Brandona Slaye. Bulharovi nedal způsobem jemu vlastním šanci a o postup ze skupiny se utkal s Američanem, který rovněž Bulhara porazil. Hned v úvodu ho Slay zaskočil svým agresivním stylem boje a prohrával 0:3. Tuto ztrátu se mu do konce hrací doby podařilo smazat a zajistit prodloužení. V prodloužení však v úvodu opět zaváhal, Američan ho strhnul na zem a senzačně zvítězil. Byla to jeho první porážka na mezinárodní scéně a konečné 9. místo patřilo k největším senzacím zápasnických soutěží. Malou náplastí mu byla zlatá olympijská medaile jeho bratra Adama ve střední váze.

V roce 2002 po dlouhé době prohrál na mistrovství Ruska s Magomedem Isagadžijevem a sezonu pojal odpočinkově. V roce 2004 byl opět v plné síle reprezentovat Rusko na olympijských hrách v Athénách. Postup z náročné základní skupiny si dokázal pohlídat, ve čtvrtfinále ustál krizovou situaci s Muradem Gajdarovem z Běloruska a postoupil do finále. Ve finále se utkal s Osetem Gennadijem Lalijevem reprezentujícím Kazachstán a po jednoznačním průběhu získal druhou zlatou olympijskou medaili.

V roce 2006 utrpěl na mistrovství světa teprve druhou porážku na mezinárodní scéně, když ho z turnaje taktickým způsobem vyřadil Bulhar Michail Ganev. V roce 2007 se již zdála jeho kariéra u konce, když prohrál na mistrovství Ruska s Machačem Murtazalijevem. V roce 2008 však dokázal opět mobilizovat síly, na ruském mistrovství vrátil Murtazalijevovi loňskou porážku a vybojoval čtvrtou účast na olympijských hrách v Pekingu. Na olympijských hrách bez větších potíži postoupil pavoukem do finále, ve kterém porazil Oseta Soslana Tydžyjeva reprezentujícího Uzbekistán a získal třetí zlatou olympijskou medaili. Sportovní kariéru ukončil v květnu 2009. Věnuje se trenérské práci.

Výsledky editovat

Turnaj 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
velterová váha
Olympijské hry 1. 9. 1. 1.
Mistrovství světa 1. 1. 1. 1. 1. 1. 8.
Mistrovství Evropy 1. 1. 1.[1] 1. 1. 1.
ME juniorů 1.

Reference editovat

  1. startoval ve střední váze

Externí odkazy editovat