Buvajsar Sajtijev
Buvajsar (Buvajsa) Sajtijev (rusky Бувайсар Сайтиев) nebo (anglicky Buvaisar Saitiev), (11. března 1975 v Chasavjurtu, Dagestán, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník – volnostylař dagestáské (čečenské) národnosti, trojnásobný olympijský vítěz. Odborníky označován ze nejlepšího volnostylaře v historii.
Buvajsa Sajtyjev | |
---|---|
Narození | 11. března 1975 (49 let) Chasavjurt |
Povolání | zápasník, politik a poslanec Státní dumy |
Ocenění | Řád cti zasloužilý mistr sportu Ruska Order of Al-Fakhr Řád Achmata Kadyrova Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy … více na Wikidatech |
Politická strana | Jednotné Rusko |
Příbuzní | Adam Sajtijev (sourozenec) |
Funkce | čas začátku (od 2016) poslanec Státní dumy |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
zlato | LOH 1996 | volný styl do 74 kg |
zlato | LOH 2004 | volný styl do 76 kg |
zlato | LOH 2008 | volný styl do 74 kg |
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
zlato | MS 1995 | velterová váha |
zlato | MS 1997 | velterová váha |
zlato | MS 1998 | velterová váha |
zlato | MS 2001 | velterová váha |
zlato | MS 2003 | velterová váha |
zlato | MS 2005 | velterová váha |
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu | ||
zlato | ME 1996 | velterová váha |
zlato | ME 1997 | velterová váha |
zlato | ME 1998 | střední váha |
zlato | ME 2000 | velterová váha |
zlato | ME 2001 | velterová váha |
zlato | ME 2006 | velterová váha |
Sportovní kariéra
editovatVolnému stylu se věnoval od 10 let v rodném Chasavjurtu pod vedením Isaka Ibrajchanova. Ve 13 let mu při autohavárii zemřel otec Chamid a matka ho po roce poslala na internátní střední školu do dalekého Novokuzněcku. Po skončení střední školy v roce 1993 si ho stáhnul do zápasnického tréninkové centra v Krasnojarsku Dementre Mindyjašvili. V seniorské ruské reprezentaci se poprvé objevil v roce 1994. V roce 1995 již reprezentoval Rusko na seniorském mistrovství světa a přes vážné zranění kolene dokázal vybojovat svůj první titul mistra světa. V roce 1996 na olympijských hrách v Atlantě porazil ve finále Korejce Pak Čang-suna a získal první zlatou olympijskou medaili.
V roce 1997 se v ruské reprezentaci začal objevovat jeho mladší bratr Adam. V roce 1998 se krátce kvůli bratrovi, který bojoval ve stejné váhové kategorii, objevil ve střední váze. V roce 2000 odjížděl na své druhé olympijské hry v Sydney ve své velterové váze. Turnaj byl specifický zavedením nového systému vyřazování. Do tříčlenné skupiny, ze které postupoval pouze vítěz dostal nalosovaného zkušeného Bulhara Plamena Paskovala a mezinárodně zcela neznámého Američana Brandona Slaye. Bulharovi nedal způsobem jemu vlastním šanci a o postup ze skupiny se utkal s Američanem, který rovněž Bulhara porazil. Hned v úvodu ho Slay zaskočil svým agresivním stylem boje a prohrával 0:3. Tuto ztrátu se mu do konce hrací doby podařilo smazat a zajistit prodloužení. V prodloužení však v úvodu opět zaváhal, Američan ho strhnul na zem a senzačně zvítězil. Byla to jeho první porážka na mezinárodní scéně a konečné 9. místo patřilo k největším senzacím zápasnických soutěží. Malou náplastí mu byla zlatá olympijská medaile jeho bratra Adama ve střední váze.
V roce 2002 po dlouhé době prohrál na mistrovství Ruska s Magomedem Isagadžijevem a sezonu pojal odpočinkově. V roce 2004 byl opět v plné síle reprezentovat Rusko na olympijských hrách v Athénách. Postup z náročné základní skupiny si dokázal pohlídat, ve čtvrtfinále ustál krizovou situaci s Muradem Gajdarovem z Běloruska a postoupil do finále. Ve finále se utkal s Osetem Gennadijem Lalijevem reprezentujícím Kazachstán a po jednoznačním průběhu získal druhou zlatou olympijskou medaili.
V roce 2006 utrpěl na mistrovství světa teprve druhou porážku na mezinárodní scéně, když ho z turnaje taktickým způsobem vyřadil Bulhar Michail Ganev. V roce 2007 se již zdála jeho kariéra u konce, když prohrál na mistrovství Ruska s Machačem Murtazalijevem. V roce 2008 však dokázal opět mobilizovat síly, na ruském mistrovství vrátil Murtazalijevovi loňskou porážku a vybojoval čtvrtou účast na olympijských hrách v Pekingu. Na olympijských hrách bez větších potíži postoupil pavoukem do finále, ve kterém porazil Oseta Soslana Tydžyjeva reprezentujícího Uzbekistán a získal třetí zlatou olympijskou medaili. Sportovní kariéru ukončil v květnu 2009. Věnuje se trenérské práci.
Výsledky
editovatTurnaj | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | |
velterová váha | ||||||||||||||||
Olympijské hry | 1. | 9. | 1. | 1. | ||||||||||||
Mistrovství světa | — | — | 1. | 1. | 1. | — | 1. | — | 1. | 1. | 8. | — | ||||
Mistrovství Evropy | — | — | — | 1. | 1. | 1.[1] | — | 1. | 1. | — | — | — | — | 1. | — | — |
ME juniorů | 1. | — | — |
Reference
editovat- ↑ startoval ve střední váze
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Buvajsa Sajtyjev na Wikimedia Commons
- Buvajsa Sajtyjev v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Buvajsara Sajtyjeva na iat.uni-leipzig.de