Bucharský emirát
Bucharský emirát (persky امارت بخارا, Imárat-i Bukhárá, čagatajsky بخارا امیرلیگی, Bukhárá Amirligi, uzbecky Buxoro amirligi) byl uzbecko-tádžický[3] stát, který existoval v letech 1785–1920 na území dnešního Uzbekistánu a Tádžikistánu. Rozkládal se v oblasti mezi řekami Amudarja a Syrdarja nazývané dříve Transoxanie. Jejím jádrem bylo území podél dolního toku řeky Zarafšán a významná města Samarkand a Buchara. Emirát sousedil s na západě s Chivským chanátem v Chórezmu a na východě s Kokandským chanátem ve Ferganské kotlině.
Bucharský emirát Imárat-i Bukhárá (persky) Bukhárá Amirligi (čagatajsky) امارت بخارا (persky) بخارا امیرلیگی (čagatajsky)
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
fulus, tilla, tenga
| |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Historie
editovatEmirát úředně vznikl v roce 1785, když se vlády v Bucharském chanátu chopil mangudský emír Murad šáh. Jako jeden z mála států ve Střední Asii, jemuž nevládli Čingischánovi potomci (kromě Tímúrovců), stavěl svoji legitimitu spíše na islámských zásadách než na Čingischánově krvi, což dokazuje i skutečnost, že vládce přijal islámský titul emír, a nikoli chán. Navíc oběma sousedům, Kokandskému a Chivskému chanátu, jakož i jeho předchůdci Bucharskému chanátu vládli potomci Čingischána.
Od počátku 18. století získávali emírové ze své pozice ataliqů neboli učitelů chánových dětí a ministrů postupně vládu nad Bucharským chanátem. Ve 40. letech, když chanát dobyl Nádir Šáh, bylo již zřejmé, že jsou to oni, kdo má v rukou skutečnou moc. Po Nádir Šáhově násilné smrti v roce 1747 zavraždil ataliq Muhammad Rahim Bi chána Abulfeyze a jeho syna, čímž ukončil Džanidskou dynastii. Od té doby nechali emírové vládnout loutkové chány, až se po smrti Abu al-Gaziho chána otevřeně ujal vlády Šach Murad.[4]
V roce 1868 prohrál emirát válku s Ruským impériem, jehož cílem bylo dobýt celou středoasijskou oblast. Rusko zabralo značnou část území emirátu včetně významného města Samarkandu.[4] Roku 1873 se zbytek emirátu stal ruským protektorátem.[5] Zanedlouho jej pak obklopil Turkestánský generální gubernát.
Po Říjnové revoluci v Rusku připadalo reformistům v emirátu, že se s nimi konzervativní emír Mohammad Alim chán odmítá podělit o vládu, a proto se obrátili k ruským bolševikům s prosbou o vojenskou pomoc. V březnu 1920 proto zahájila Rudá armáda útok na Bucharu, který však emírovi vojáci odrazili. V září téhož roku byly však již jednotky Turkestánského frontu, jemuž velel Michail Vasiljevič Frunze, úspěšné a Bucharu dobyly.[4] Bucharský emirát vystřídala Bucharská lidová sovětská republika. Dnes se území bývalého Bucharského emirátu nachází většinou v Uzbekistánu s částmi v Tádžikistánu, Turkmenistánu a v Kazachstánu. Mezi roky 1793 a 1850 k němu patřilo i území dnešního severního Afghánistánu.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Roy s. 3 "...v Buchaře a v Kokandu byla dvorským jazykem perština, tedy jazyk Tádžiků, jež byla v té době považována za hlavní jazyk vzdělanců. Představa přidružení území určité etnické skupině byla politickému myšlení muslimů ve Střední Asii cizí. Tamější etnika byla a dosud jsou značně promíšena, takže tato vnitřní identifikace (kmenová, klanová, místní, rodinná atd.) byla důležitější při určování věrnosti než pro striktně etnický původ."
- ↑ Roy s. 4 "Perština byla hlavním kulturním jazykem od Dillí po Samarkand, přes Láhaur a Kábul, a zůstala jím až do počátku 20. století. V Kokandském a Bucharském emirátu byla až do jejich rozpadu v letech 1876 a 1920 oficiálním jazykem."
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Emirate of Bukhara na anglické Wikipedii.
- ↑ Roy, Olivier. (2007). "The New Central Asia: Geopolitics and the Birth of Nations". I.B.Tauris.
- ↑ Starr, S. Frederick (18 December 2014). Ferghana Valley: The Heart of Central Asia. Routledge. ISBN 9781317470663.
- ↑ Peter B. Golden (2011), Central Asia in World History, p.115
- ↑ a b c SOUCEK, Svat, 2000. A History of Inner Asia. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 9780521657044.
- ↑ Russo-Bukharan War 1868, Armed Conflict Events Database, OnWar.com
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bucharský emirát na Wikimedia Commons