Olivětín

část města Broumov v okrese Náchod
(přesměrováno z Broumov-Olivětín)

Olivětín (německy Oelberg nebo Ölberg) je dnes část města Broumova v okrese Náchod, se kterým je zcela propojen přes Velkou Ves (také část Broumova). Na okraji Olivětína protéká řeka Stěnava, v Olivětíně se do ní vlévají Svinský potok a Kravský potok. Olivětínem prochází železnice z Meziměstí do Broumova.

Olivětín
Pivovar Broumov s historickou restaurací v Olivětíně
Pivovar Broumov s historickou restaurací v Olivětíně
Lokalita
Charakterčást města
ObecBroumov
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 018 (2021)[1]
Katastrální územíBroumov (3,05 km²)
PSČ550 01
Počet domů123 (2011)[2]
Olivětín
Olivětín
Další údaje
Kód části obce12807
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Území dnešního Olivětína původně náleželo k velkoveskému klášternímu dvoru, pěstoval se zde chmel. Na křižovatce cest z Velké vsi do Heřmánkovic a z Broumova do Slezska vznikla někdy v době třicetileté války dřevěná kaple na „Olivetské hoře“. Vzdálenost z Broumova ke kapli má symbolizovat vzdálenost z Jeruzaléma na Olivetskou horu – na Zelený čtvrtek se zde konaly procesí. V 18. století byla kaple barokně přestavěna a zasvěcena Panně Marii Bolestné.[3]

Samotná osada vznikala v 18. století okolo nové budovy klášterního pivovaru (dnes pivovar Broumov) z roku 1714. Vedle pivovaru zde byla v druhé polovině 18. století postavena také soukenická valcha a klášterní bělidlo, zpracovávala se zde produkce domácích tkalců z broumovského panství.[3]

Na začátku 19. století měla osada, formálně patřící pod Velkou Ves, 8 popisných čísel a 85 obyvatel.[3]

Od 40. let 19. století podnikal v Olivětíně obchodník s plátnem Benedikt Schroll (1790–1876) z Hejtmánkovic. Jeho syn Josef Schroll v roce 1856 zahájil stavbu jedné z prvních mechanických tkalcoven v Čechách.[4] Je považovaný za zakladatele moderního Olivětína.[3]

Zajímavosti editovat

Pamětihodnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c d OTTE, M. Olivětín. Broumovské noviny. 2008, čís. 4, s. 16. 
  4. BERGMANN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko : Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 71. 
  5. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Olivětín (Ölberg), s. 238–240. 

Literatura editovat

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Olivětín (Ölberg), s. 238–240. 

Externí odkazy editovat