Otevřít hlavní menu

Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy. Stejně jako chlorid rtuťnatý je vysoce toxický.

Bromid rtuťnatý
Model molekuly

Model molekuly

Obecné
Systematický název Bromid rtuťnatý
Anglický název Mercury(II) bromide
Německý název Quecksilber(II)-bromid
Sumární vzorec HgBr2
Vzhled bílá práškovitá nebo krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
Číslo RTECS OV7415000
Vlastnosti
Molární hmotnost 360,41 g/mol
Teplota tání 236 °C
Teplota varu 322 °C
Hustota 6,109 g/cm3
5,12  g/cm3 (240 °C, kapalina)
Dynamický viskozitní koeficient 3,31 cP (240 °C)
2,97 cP (247 °C)
1,97 cP (258 °C)
Rozpustnost ve vodě 0,30 g/100 g (0 °C)
0,55 g/100 g (20 °C)
0,61 g/100 g (25 °C)
0,66 g/100 g (30 °C)
0,91 g/100 g (40 °C)
1,26 g/100 g (50 °C)
1,68 g/100 g (60 °C)
2,80 g/100 g (80 °C)
4,88 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
53,5 g/100 g (0 °C)
65,3 g/100 g (20 °C)
76 g/100 g (40 °C)
85,1 g/100 g (60 °C)
ethanol
27,3 g/100 g (0 °C)
28,6 g/100 g (20 °C)
34,0 g/100 g (40 °C)
42,3 g/100 g (60 °C)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
24 g/100 g (10 °C)
29,6 g/100 g (30 °C)
Relativní permitivita εr 9,84
Měrná magnetická susceptibilita -3,284 2×10−6 cm3 g-1
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná
Hrana krystalové mřížky a = 462,4 pm
b = 679,8 pm
c = 1 244,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -170,8 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 49,7 J/g
Entalpie varu ΔHv 164,3 J/g
Standardní molární entropie S° 179,8 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -152,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,211 JK-1g-1
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26/27/28, R33, R50/53
S-věty S1/2, S13, S28, S45, S60, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
0
 
Teplota vznícení nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PoužitíEditovat

Tato bílá pevná látka se používá v laboratořích jako činidlo (viz reakce).

ReakceEditovat

Bromid rtuťnatý je používán jako činidlo v Koenigs–Knorrově reakci.[1][2] Také se používá pro test na přítomnost arsenu.[3]

Arsen je nejprve převeden na arsan slučováním s vodíkem. Arsan pak reaguje s bromidem rtuťnatým:

AsH3 + 3 HgBr2 → As(HgBr)3 + 3 HBr.

Pokud je arsen přítomen, bílý HgBr2 změní barvu na žlutou, černou nebo hnědou.[4]

Bromid rtuťnatý prudce reaguje s elementárním indiem při vysoké teplotě.[5]

Podobné sloučeninyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) bromide na anglické Wikipedii.

  1. HORTON, Derek. Advances in Carbohydrate Chemistry and Biochemistry. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0120072599. S. 76. (anglicky) 
  2. STICK, Robert V. Carbohydrates: The Sweet Molecules of Life. [s.l.]: Academic Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0126709602. S. 125. (anglicky) 
  3. PEDERSON, Ole. Pharmaceutical Chemical Analysis. [s.l.]: CRC Press, 006. Dostupné online. ISBN 0849319781. S. 107. (anglicky) 
  4. TOWNSEND, Timothy G.; SOLO-GABRIELE, Helena. Environmental Impacts of Treated Wood. [s.l.]: CRC Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0849364957. S. 339. (anglicky) 
  5. BRETHERICK, L.; URBEN, P. G.; PITT, Martin John. Bretherick's Handbook of Reactive Chemical Hazards. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 075063605X. S. 110. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.