Bromid rtuťnatý

chemická sloučenina

Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy. Stejně jako chlorid rtuťnatý je vysoce toxický.

Bromid rtuťnatý
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevBromid rtuťnatý
Anglický názevMercury(II) bromide
Německý názevQuecksilber(II)-bromid
Sumární vzorecHgBr2
Vzhledbílá práškovitá nebo krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7789-47-1
Číslo RTECSOV7415000
Vlastnosti
Molární hmotnost360,41 g/mol
Teplota tání236 °C
Teplota varu322 °C
Hustota6,109 g/cm3
5,12  g/cm3 (240 °C, kapalina)
Dynamický viskozitní koeficient3,31 cP (240 °C)
2,97 cP (247 °C)
1,97 cP (258 °C)
Rozpustnost ve vodě0,30 g/100 g (0 °C)
0,55 g/100 g (20 °C)
0,61 g/100 g (25 °C)
0,66 g/100 g (30 °C)
0,91 g/100 g (40 °C)
1,26 g/100 g (50 °C)
1,68 g/100 g (60 °C)
2,80 g/100 g (80 °C)
4,88 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
53,5 g/100 g (0 °C)
65,3 g/100 g (20 °C)
76 g/100 g (40 °C)
85,1 g/100 g (60 °C)
ethanol
27,3 g/100 g (0 °C)
28,6 g/100 g (20 °C)
34,0 g/100 g (40 °C)
42,3 g/100 g (60 °C)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
24 g/100 g (10 °C)
29,6 g/100 g (30 °C)
Relativní permitivita εr9,84
Měrná magnetická susceptibilita−3,284 2×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná
Hrana krystalové mřížkya = 462,4 pm
b = 679,8 pm
c = 1 244,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−170,8 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt49,7 J/g
Entalpie varu ΔHv164,3 J/g
Standardní molární entropie S°179,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−152,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,211 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR26/27/28, R33, R50/53
S-větyS1/2, S13, S28, S45, S60, S61
NFPA 704
0
3
0
 
Teplota vznícenínehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Použití editovat

Tato bílá pevná látka se používá v laboratořích jako činidlo (viz reakce).

Reakce editovat

Bromid rtuťnatý je používán jako činidlo v Koenigsově–Knorrově reakci.[2][3] Také se používá pro test na přítomnost arsenu.[4]

Arsen je nejprve převeden na arsan slučováním s vodíkem. Arsan pak reaguje s bromidem rtuťnatým:

AsH3 + 3 HgBr2 → As(HgBr)3 + 3 HBr.

Pokud je arsen přítomen, bílý HgBr2 změní barvu na žlutou, černou nebo hnědou.[5]

Bromid rtuťnatý prudce reaguje s elementárním indiem při vysoké teplotě.[6]

Podobné sloučeniny editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) bromide na anglické Wikipedii.

  1. a b Mercuric bromide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HORTON, Derek. Advances in Carbohydrate Chemistry and Biochemistry. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0120072599. S. 76. (anglicky) 
  3. STICK, Robert V. Carbohydrates: The Sweet Molecules of Life. [s.l.]: Academic Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0126709602. S. 125. (anglicky) 
  4. PEDERSON, Ole. Pharmaceutical Chemical Analysis. [s.l.]: CRC Press, 006. Dostupné online. ISBN 0849319781. S. 107. (anglicky) 
  5. TOWNSEND, Timothy G.; SOLO-GABRIELE, Helena. Environmental Impacts of Treated Wood. [s.l.]: CRC Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0849364957. S. 339. (anglicky) 
  6. BRETHERICK, L.; URBEN, P. G.; PITT, Martin John. Bretherick's Handbook of Reactive Chemical Hazards. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 075063605X. S. 110. (anglicky) 

Literatura editovat

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.