Wikipedie

Brazilské letectvo

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Brazilské letectvo (portugalsky Força Aérea Brasileira – FAB; vzdušné síly Brazílie), je součástí největších ozbrojených sil v regionu Latinské Ameriky. Vlastními leteckými složkami disponuje i brazilská armáda a brazilské námořnictvo.

Força Aérea Brasileira
Brazilské letectvo
Znak Brazilského letectva
Znak Brazilského letectva
ZeměBrazílieBrazílie Brazílie
Vznik20. ledna 1941
Typletectvo
Velikost75 402 příslušníků,[1] cca 542 strojů v aktivní službě[2] (2016)
PosádkaBrasília (stanoviště velitelství)
Motto„Asas que protegem o País“
„Křídla která ochraňují vlast“
VeliteléTenente-Brigadeiro do Ar Nivaldo Luiz Rossato
Nadřazené jednotkyBrazílie Brazilské ozbrojené síly
Účast
Válkydruhá světová válka
Insignie
ZnakLetecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
 Letecký výsostný znak
Znak na SOP
Letouny
BitevníAMX A-1M
Embraer A-29
PrůzkumnéEmbraer R-99/E-99
P-3 Orion
StíhacíF-5EM/FM
CvičnéAT-27 Tucano
Neiva T-25
DopravníAirbus A319
Embraer ERJ 145
C-98
TransportníCASA C-295
C-130E/H/M Hércules
C-767
BezpilotníElbit Hermes 450
Elbit Hermes 900
Vrtulníky
BitevníAH-2
TransportníBell 206
UH-1 Iroquois
UH-60 Black Hawk
Super Puma
VíceúčelovéEurocopter AS 350
Eurocopter EC 725

Letecká technika editovat

 
A-29 Super Tucano

Super Tucano editovat

Úspěšná civilní výroba letecké společnosti Embraer je v současnosti rozšířena o vojenskou výrobu, která díky svým vývojovým kapacitám a zahraniční spolupráci získává na důležitosti a do značné míry umožňuje uspokojit domácí poptávku. Předpokládaná hodnota brazilských zbrojních programů plánovaných do roku 2030 má dosáhnout 74 miliard dolarů.[3] Na exportní úspěchy cvičných vrtulových letounů společnosti Embraer navázal víceúčelový cvičně-bojový typ EMB 314 / A-29 Super Tucano. Poptávku domácích vzdušných sil ve výši 99 letounů následovalo úspěšné zavedení do služby a nasazení proti organizovanému zločinu na území Brazílie.[4]

Stíhací letouny editovat

Ve srovnání s obměnou či modernizací jiných druhů letecké výzbroje představovala pro brazilské letectvo dlouhodobý problém náhrada zastaralých stíhacích letounů Mirage IIIE/B. Program na pořízení nového typu letounu, pojmenovaný F-X a spuštěný na začátku nového tisíciletí, se ovšem nedařilo uskutečnit a jako dočasné řešení byl zvolen pronájem. Smlouva mezi Francií a Brazílií byla podepsána 15. července 2005 a brazilské vzdušné síly tak získaly 12 strojů Mirage 2000C/B. K obnovení programu došlo pod názvem F-X2 v září 2007, přičemž specifikace zahrnovaly dodání 36 nadzvukových letounů, které by do roku 2022 nahradily stroje Mirage 2000 a F-5 Tiger II.

Do soutěže byly přihlášeny stroje předních světových výrobců – např. Boeing F/A-18E/F, Dassault Rafale, Eurofighter Typhoon, Lockheed Martin F-16BR, SAAB Gripen a Suchoj Su-35. Za favorita užšího finále, ve kterém se nacházely typy Gripen NG, Rafale a F/A-18E/F, byl v říjnu 2008 považován francouzský typ, což měla v září následujícího roku potvrdit smlouva o spolupráci v oblasti vojenské techniky mezi brazilským prezidentem da Silvou a francouzským prezidentem Sarkozym. Ani tato podoba programu stíhacích letounů však neměla být definitivní. Z řad letectva se totiž ozývaly hlasy, které preferovaly švédské letouny z důvodu nižší pořizovací ceny i provozních nákladů. Program byl tedy v roce 2011 znovu pozastaven.[5]

Ruské letouny Su-35 byly sice ze soutěže vyřazeny, ale Suchoj přišel s nabídkou zapojení brazilského průmyslu do vývoje a výroby stíhacího letounu páté generace T-50 PAK FA. Podobná spolupráce probíhá mezi Ruskem a Indií, která bude T-50 licenčně vyrábět v rámci programu FGFA a podílí se též na vývojových pracích. Rozhodnutí o F-X2 odložila prezidentka Dilma Rousseffová na rok 2015.[6] Konečné rozhodnutí v programu F-X2 nicméně padlo již 18. prosince 2013, kdy byl za vítěze vyhlášen švédský Saab Gripen E/F. Akvizice v hodnotě 4,5 miliardy dolarů zahrnuje dodání 36 letounů, transfer všech technologií a nabízí se další možnost spolupráce mezi brazilským a švédským průmyslem.[7]

 
Letoun AMX doplňující palivo za letu
 
Northrop F-5EM
 
Embraer 110 (C-95CM)
 
Letoun včasné výstrahy E-99
 
P-3M Orion
 
Bitevní vrtulníky Mi-35M
 
Cvičný letoun Embraer 312

KC-390 editovat

Největší program vojenské výroby v brazilském leteckém průmyslu představuje transportní a tankovací letoun Embraer KC-390. Tyto stroje jsou vyvíjeny od roku 2006 jako náhrada za dosluhující transportní letouny DHC-5 Buffalo, C-130E/H a tankovací KC-130H. Do programu vývoje, výroby a následné akvizice, dotovaného brazilskou vládou, se postupně zapojilo několik jihoamerických (Argentina, Chile, Kolumbie) a evropských států (Portugalsko, Česko – konkrétně Aero Vodochody) i nadnárodních společností (např. BAE Systems či americký Boeing). K prvnímu vzletu mělo dojít v závěru roku 2014 a první zákazníci měli přebírat objednané KC-390 o tři roky později.[8]

Přehled editovat

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky brazilského letectva podle Flightglobal.com.[2]

Název Fotografie Původ Určení Verze Ve službě Objednáno
Bojové letouny
AMX-A/T   Brazílie  Brazílie Itálie  Itálie bitevní letoun 47
EMB-314   Brazílie  Brazílie lehký bojový letoun A-29 31
F-5 Tiger II   USA  USA stíhací letoun F-5EM 43
Gripen E   Švédsko  Švédsko víceúčelový bojový letoun JAS 39E 5 23[9]
Dopravní a transportní letouny
C-130 Hercules   USA  USA transportní letoun C-130E/H/M 12
CASA C-295   Španělsko  Španělsko transportní letoun 10
Cessna 208   USA  USA dopravní letoun 32
EMB-110   Brazílie  Brazílie dopravní letoun 50
EMB-120   Brazílie  Brazílie dopravní letoun 20
ERJ-145   Brazílie  Brazílie dopravní letoun 6
KC-390   Brazílie  Brazílie transportní/tankovací letoun 5 23[10]
Tankovací letouny
Boeing 767   USA  USA tankovací letoun 767 MMTT 3
KC-130   USA  USA tankovací letoun KC-130H/M 2
Speciální letouny
C-130E   USA  USA SAR 1
CASA C-295   Španělsko  Španělsko SAR 2 3
EMB-110   Brazílie  Brazílie kalibrace 6
EMB-110   Brazílie  Brazílie průzkumný letoun 11
EMB-110   Brazílie  Brazílie námořní hlídkový letoun 4
ERJ-145   Brazílie  Brazílie AEW E-99 5
ERJ-145   Brazílie  Brazílie průzkumný letoun R-99 3
Hawker 800   Spojené království  Spojené království kalibrace 4
Learjet 35   USA  USA průzkumný letoun 6
Legacy 500   Brazílie  Brazílie kalibrace 6
P-3 Orion   USA  USA námořní hlídkový letoun 8
Vrtulníky
AS332   Francie  Francie víceúčelový vrtulník 5
AS350   Francie  Francie víceúčelový vrtulník 26
AS355   Francie  Francie víceúčelový vrtulník 4
Bell 205   USA  USA víceúčelový vrtulník 2
Bell 206   USA  USA víceúčelový vrtulník 1
H225M   Francie  Francie transportní vrtulník 5 11
Mi-35   Rusko  Rusko bitevní vrtulník 12
S-70/UH-60   USA  USA víceúčelový vrtulník S-70/UH-60L/M 16
UH-1 Iroquois   USA  USA víceúčelový vrtulník UH-1H 22
Cvičná letadla
AMX-T   Brazílie  BrazílieItálie  Itálie cvičný letoun 8
EMB-312   Brazílie  Brazílie cvičný letoun 104
EMB-314   Brazílie  Brazílie cvičný letoun 61
F-5FM   USA  USA dvoumístný stíhací letoun 3
Gripen F   Švédsko  Švédsko dvoumístný stíhací letoun JAS 39F 8
P-3 Orion   USA  USA námořní hlídkový letoun P-3AM 1

Nasazení editovat

Jak vypadá konkrétní nasazení brazilských letounů v akci proti ilegální činnosti demonstrovalo letectvo například v polovině roku 2011, kdy proběhla v pohraničním pásu od Venezuely až po Uruguay tzv. Operace Ágata. V této kombinované operaci letectva, námořnictva a pozemních sil bylo nasazeno 105 letadel a 35 vrtulníků, což demonstrovalo užitečnost vzdušných sil i proti protivníkům nestátního charakteru. Vojenské letouny byly zapotřebí při útocích na letiště pašeráků ukrytá hluboko v pralesích a při stíhání jejich letadel a vrtulníků. Výsledkem akce bylo 2600 zadržených zločinců, zabaveno bylo 46 500 kg nelegálních pesticidů, 3320 kg marihuany, atd.[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ (portugalsky) «Servidores»
  2. ↑ a b (anglicky) World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.
  3. ↑ Export.gov [online]. International Trade Administration, „Last Updated 10/17/13“ [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://export.gov/brazil/static/CC_BR_DoingBusiness_CCG_PDF_Chap4_Defense_Latest_eg_br_062845.pdf[nedostupný zdroj]
  4. ↑ ONDRÁŠEK, Jiří. Brazílie: Nová velmoc v oblasti vojenského letectví. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 3, s. 51-55
  5. ↑ STOLÁR, Michal J. a Ricardo ROCCA. Vzdušné sily Brazílskej federácie. ATM. Praha: Aeromedia, 2013, roč. 45, čís. 2, s. 48-54
  6. ↑ ZDOBINSKÝ, Michal. Rusko nabízí Suchoj T-50 Brazílii. ATM. Praha: Aeromedia, 2013c, roč. 45, čís. 11, s. 57
  7. ↑ SALLES, Felipe. Saab wins Brazil's F-X2 fighter contest with Gripen NG. Flightglobal [online]. Reed Business Information, 18 December 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.flightglobal.com/news/articles/saab-wins-brazil39s-f-x2-fighter-contest-with-gripen-394289/
  8. ↑ SOUŠEK, Tomáš. Program KC-390 v plném proudu. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 28-29
  9. ↑ HERK, Hans van. Four more F-39E Gripens handed over to FAB. scramble.nl [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ CENTENO, Gabriel. FAB recebe sua 5ª unidade do Embraer KC-390 [online]. 2021-12-01 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. ↑ STOLÁR, Michal J., STOLÁR, Martin a Ricardo ROCCA. Bombami na kriminálnikov: Operácia „Ágata“. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 74-76

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brazilské_letectvo&oldid=23542803“