Otevřít hlavní menu

Braunův dům

měšťanský dům

Dům Matyáše Bernarda Brauna (jinak též Braunův dům) v Praze se nachází na nároží Karlova náměstí a Řeznické ulice v přímém sousedství Novoměstské radnice. První historické záznamy o tomto domě se datují již z roku 1337. Tento dům je pozoruhodný mezi typickými měšťanskými stavbami své doby díky neobvyklému půdorysu více křídel a prodlouženému nádvoří.

Braunův dům
Braunův dům - atrium - pohled shora
Braunův dům - atrium - pohled shora
Základní informace
Sloh barokní architektura, gotická architektura a klasicistní architektura
Poloha
Adresa Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, Nové Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Řeznická a Karlovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40163/1-1267 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

V dnešní době je tento palác směsicí gotického, renesančního, barokního, neoklasicistního a novodobého architektonického stylu. Na místě dnešní stavby stály dříve pravděpodobně dva gotické domy. Tyto domy či jejich části tvořily zřejmě součást opevnění Nového Města pražského. Gotický suterén a část přízemí byly zachovány ve své původní podobě až do dnešní doby.

HistorieEditovat

 
Braunův dům - umístění na Karlově náměstí

Dříve byl dům nazýván Salmovský nebo dům U kamenného stolu. V souladu s tehdejšími zvyklostmi obdržel dům číslo popisné 671 a oficiální označení U hvězd. Nejprve se majitelé střídali z řad pražských měšťanů, pak dům koupil v roce 1714 za 2915 zlatých Matyáš Bernard Braun.

Matyáš Bernard Braun potom osobně na svoje náklady realizoval přestavbu velkého avšak anonymního domu v reprezentativní stavbu palácového typu. Ve svém okolí se potom stavba výrazně vyjímala svou velikostí a bohatým členěním fasády. V roce 1738 v tomto domě Matyáš Bernard Braun také skonal. Další významná přestavba domu proběhla v polovině 18. století z iniciativy Braunovy dcery Marie.

Po smrti Marie v roce 1796 prodal její syn František Braunův dům kněžně Johaně von Hohenlohe-Kirchberg za 9 tisíc zlatých. K další významné změně vlastnictví došlo v roce 1867, kdy dům získala sňatkem rodina hrabat Thun-Hohenstein, která dům vlastnila až do konce rakousko-uherského mocnářství. Rodina Thun-Hohenstein provedla další četné modifikace především uvnitř stavby.

Poslední zcela zásadní rekonstrukce stavby proběhla v letech 1990-1992, kdy Fond národního majetku provedl úplnou rekonstrukci paláce.

V současné době v budově sídlí advokátní kanceláře a v přízemí a suterénu jsou dva unikátní konferenční sály.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat