Wikipedie

Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem

Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem bylo náboženské bratrstvo působící v Mikulášovicích při kostele svatého Mikuláše mezi lety 1717 a 1783. Jeho členové organizovali různá procesí, pobožnosti, ale také stavbu kaplí a křížů.

Historie editovat

Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem založil v Mikulášovicích roku 1717 obchodník Friedrich Dittrich, k dalším zakládajícím členům patřil například i místní farář Franz Hieronymus Lankisch.[1] Zřízení bratrstva oficiálně potvrdili lipovský hrabě Franz Wilhelm Salm-Reifferscheidt (1672–1734) a biskupství až 20. července 1721.[2] Konfraternita navazovala na dřívější mariánskou úctu, která se v Mikulášovicích rozvinula od roku 1695, kdy stavitel Balthasar Hille nalezl při přestavbě kostela svatého Mikuláše pozdně gotickou hliněnou sošku Panny Marie s Ježíškem. Zakladatel Dittrich opatřil bratrstvo základními financemi a za jeho sídlo zvolil svůj dům. Hlavním předmětem úcty se stala dřevěná socha Piety pocházející z druhé čtvrtiny 15. století, kterou již roku 1715 odkoupil pro mikulášovický kostel od šenovského obchodníka Johanna Georga Pohla (ten ji získal na obchodní cestě v roce 1695 v saském Löbau). Pro tuto sochu zřídili členové bratrstva v kostele oltář a v roce 1718 vypravili do Bohosudova procesí, aby se mohla jejich socha dotýkat tamní Piety.[1]

Náplň činnosti bratrstva vycházela především ze zbožnosti a potřeb jeho členů. Ti se pravidelně účastnili procesí a pobožností u místních křížů a kaplí, které hojně zakládali a pečovali o ně. Velký význam měla starost o poslední rozloučení s členy bratrstva, sloužení mší za jejich duše a péče o jejich odkaz.[1] Z tohoto důvodu byli někteří nebožtíci zapisováni jako členové bratrstva i po smrti. Pobožnosti a bohoslužby se soustředily především na mariánské svátky. Boží přízeň si členové bratrstva vyprošovali také pro své děti, a to začasté formou finančního příspěvku bratrstvu.[3] Činnost bratrstva měla také hospodářský význam, protože mohlo ze svých prostředků poskytovat půjčky a pravidelně zadávalo zakázky místním řemeslníkům.[1] Členové konfraternity pocházeli zejména z Mikulášovic, ale také z blízkých vsí jako Staré Hraběcí, Velký Šenov, Lipová, Brtníky, Kopec, Vilémov či Dolní Poustevna.[3]

Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem zaniklo v souvislosti s patentem císaře Josefa II. z 22. května 1783, kterým náboženská bratrstva zrušil.[1][3]

Zakladatelská činnost editovat

Během existence bratrstva financovali jeho členové založení různých sakrálních památek.[2][3] Vzhledem k torzovitosti pramenů (neúplné účetní knihy a nedochovaný soupis křížů z roku 1837) není následující seznam úplný.

Galerie editovat

  •  
    Kaple Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Kaple Bolestné Matky Boží
  •  
    Kaple Nejsvětější Trojice
  •  
    Socha svatého Jana Nepomuckého

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. S. 33. 
  2. ↑ a b BREJCHOVÁ - STEINOVÁ, Nataša. Zjánštená item zjančená léta na Děčínsku. Děčín: Okresní muzeum Děčín, 2001. 204 s. S. 154. 
  3. ↑ a b c d BELIS, Jiří; BELISOVÁ, Natalie; ČERVINKOVÁ, Petra. Krajina kovaných křížů. Praha: Národní muzeum, 2015. 280 s. ISBN 978-80-7036-472-7. S. 64–70. 

Související články editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bratrstvo_Bolestné_Matky_Boží_pod_černým_škapulířem&oldid=23204014“