Bratříčku, zavírej vrátka (píseň)
Skladba Bratříčku, zavírej vrátka je titulní píseň ze stejnojmenného alba českého protirežimního a exilového folkového písničkáře, básníka a výtvarníka Karla Kryla. Album nesoucí název písně Bratříčku, zavírej vrátka nahrál Karel Kryl v rozmezí let 1967–1968. Píseň následně vyšla ještě na druhé studiové Krylově desce Rakovina a také v různých reedicích a opětovných vydáních Krylových desek.
Titulní píseň je přímou reakcí na invazi vojsk varšavské smlouvy. Přestože Kryl na toto album sbíral písně již nějakou dobu, vydáno bylo až v roce 1969, což je i rok Krylovy emigrace do Německa. Větší část nákladu byla z politických důvodů skartována. Zvukovou složku Kryl točil ve studiu ostravského rozhlasu, vydání proběhlo ve vydavatelství Panton. Producentem alba se stal Jiří Černý.[1]
Styl editovat
Text písně psal Karel Kryl přímo po srpnových událostech roku 1968. Z textu je patrná bezprostřední reakce na okupaci vojsk varšavské dohody, která předznamenala další události vývoje v Československu následujících dvaceti let – tedy dobu normalizace).[2]
| „ |
Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci, |
“ |
| — Karel Kryl[3] | ||
Píseň je složena v třídobém valčíku, nicméně Kryl ji svým svébytným způsobem hry na kytaru hrál šestiosminovým rytmem. Frázování zpěvu zcela neodpovídá Krylovu rytmu a způsobu hry. (Proto interpreti, kteří tuto píseň zpívali dále, si rytmus doprovodu upravovali a zjednodušovali.) Celá skladba je psaná v klasické Krylově tónině A moll (přičemž většina písní Karla Kryla vychází právě z této tóniny.) Kryl využil běžný písničkový rým AB, AB, tudíž rým střídavý. Verše jsou psány jambickým metrem. Celá píseň čítá čtyři slabiky a jeden refrén, opakující se po každých dvou slabikách, či strofách textu.
Refrén písně „Prší a venku se setmělo /.../“ je navíc úderný díky změně rytmu. Kryl zde přechází z houpavého a vybrnkávaného doprovodu do rázného valčíku s důrazem kladeným na první těžkou dobu.
| „ |
Prší a venku se setmělo, |
“ |
Celková nálada a emoce vyjádřené ve skladbě jsou veskrze pochmurného a tíživého charakteru, což navíc podtrhuje Krylův naléhavý styl zpěvu. V textu jako takovém se Kryl odvolává na svého mladšího bratra Jana Kryla.[4]
Vznik a přijetí editovat
Kryl původní rukopis písně značně poupravil a proškrtal a původní verze textu se od finální poměrně liší. Proč se tomu tak stalo, nebylo objasněno. V originálním rukopisu písně se nacházejí následující slova:
| „ |
Bratříčku nevzlykej, |
“ |
| — Karel Kryl, původní varianta textu[5] | ||
Z dochovaných materiálů a rozhovorů je patrné, že text „Bratříčka’ vznikal velice impulzivně a rychle“ a v přímé a bezprostřední reakci na okolní dění.
Píseň ‘Bratříčku zavírej vrátka’ se stala symbolem ruské okupace Československa a následně zlidověla. Je součástí české národní historie, jedná se pravděpodobně o nejznámější Krylovu píseň. Skladbu zpíval následně mimo jiné kupříkladu Filip Topol.
Literatura editovat
- Akorát, že mi zabili tátu- Příběh Karla Kryla, Vojtěch Klimt, Galén 2006
- Život a poezie, Mirek Kovářík, Galén 2017
- Karel Kryl- texty písní, Karel Kryl, Torst 1998
- Ostrov pokladů, Karel Kryl Edice českých autorů 2005
- Nanebevzetí Karla Kryla, Miloš Čermák, Edice Amphora Academie, 1997
- Karel Kryl, Krylogie, Torst, 2016
- Karel Kryl, Kníška Karla Kryla, Mladá fronta, 1990
Reference editovat
- ↑ ČERMÁK, Miloš. Nenebevzetí Karla Kryla. Praha: Academia, 1997. 157 s. ISBN 80-200-0661-3. S. 55.
- ↑ Čermák (1997), s. 52.
- ↑ KRYL, Karel. Kníška Karla Kryla. 2. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1990. 173 s. ISBN 80-204-0206-3. S. 118.
- ↑ KRYL, Karel. Krylogie. Praha: Torst, 2016. 377 s. ISBN 978-80-7215-528-6. S. 10.
- ↑ Čermák (1997), s. 53.