Bosonožský hájek

přírodní rezervace v Česku

Bosonožský hájek je přírodní rezervace nacházející se na samém západním okraji katastru brněnské městské části Brno-Bosonohy v lokalitě Zadní boří. Předmětem ochrany je zachovalý lesní porost hostící množství druhů vyšších rostlin. Území patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Jedná se také o mykologicky velmi významnou lokalitu, na níž byl zaznamenán výskyt 347 druhů makromycet.[5][6]

Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Bosonožský hájek
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Bosonožský hájek (2011)
Bosonožský hájek (2011)
Základní informace
Vyhlášení21. prosince 1985[1]
VyhlásilNárodní výbor města Brna[1]
Nadm. výška300–370[2] m n. m.
Rozloha46,60 ha[3][4]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBrno-město
UmístěníBrno-Bosonohy
Souřadnice
Bosonožský hájek
Bosonožský hájek
Další informace
Kód954
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

PovrchEditovat

Podloží Bosonožského hájku je tvořeno spraší, v níž se nacházejí hluboké strže. Ty patrně souvisí s někdejším zemědělským využíváním této oblasti, které přispělo k erozi půdy. Území se v jejím důsledku stalo zemědělsky nezajímavým, což umožnilo jeho opětovné zalesnění.[7]

FlóraEditovat

Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a lípy srdčité (Tilia cordata). Ve stinných stržích přibývá habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), buk lesní (Fagus sylvatica) a jen místy jeřáb břek (Sorbus torminalis) a jilm vaz (Ulmus laevis).

Bylinné patro je neobvykle druhově bohaté; v roce 2008 zde bylo zaznamenáno 284 druhů vyšších rostlin, z toho 41 ohrožených.[6] Význačnými druhy jsou například zvonek moravský (Campanula moravica), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) nebo pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ze zvláště chráněných stojí za zmínku medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a hvězdnice chlumní (Aster amellus).

V Bosonožském hájku roste také 8 druhů více či méně ohrožených orchidejí: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a nezelené druhy hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a korálice trojklaná (Corallorhiza trifida).[7][8]

MykoflóraEditovat

V rezervaci byl doložen výskyt řady chráněných a ohrožených makromycetů, například Hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtnerii)[9], choroš oříš (Polyporus umbellatus)[10], chřapáč okrový (Helvella pithyophila) a pavučinec lilákový (Cortinarius sodagnitus).[11]

FaunaEditovat

Zachovalý les se starými pařezy s výmladky a doupnými stromy je domovem mnoha druhů bezobratlých. Ze zvláště chráněných jsou to například roháč obecný (Lucanus cervus), tesařík piluna (Prionus coriarius), motýli bělopásek topolový (Limenitis populi) a batolec duhový (Apatura iris), na loukách při jižním okraji kudlanka nábožná (Mantis religiosa), plazy zastupují slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).[12][7]. Z ptačích druhů tu hnízdí například žluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a vzácnější strakapoud malý (Dendrocopos minor), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata), dlask tlustozobý (Coccothraustes cocothraustes) a žluva hajní (Oriolus oriolus).[7]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Zvláště chráněná území ve městě Brně [online]. Statutární město Brno, rev. 2008-02-27 [cit. 2010-08-04]. Dostupné online. 
  2. Chráněná území [online]. Lesy města Brna [cit. 2010-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-20. 
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  4. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  5. BUČEK, Antonín. Bosonožský hájek jako příklad krajinného lesa. In: DRESLEROVÁ, Jaromíra et SVÁTEK, Martin. Sborník příspěvků ze semináře Nízké a střední lesy v krajině, Brno, 3.–4. dubna 2009. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. Dostupné online. S. 1–24:3. Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine
  6. a b Bosonožský hájek – PR [online]. Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Rezekvítek [cit. 2010-08-04]. Dostupné online. 
  7. a b c d Bosonožský hájek [online]. Popůvky u Brna [cit. 2010-08-04]. Dostupné online. 
  8. TICHÝ, Lubomír; ŠMITÁK, Jindřich; ŘEPKA, Radomír. Ohrožené rostliny města Brna. 1. vyd. Svazek 2. Brno: Rezekvítek a Magistrát města Brna, 1999. 74 s. 
  9. Chráněná území okresu Brno-město - Bosonožský hájek [online]. http://ucebnice.eko-g.cz [cit. 2012-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-12. 
  10. KŘÍŽ, Karel; ŠMARDA, František. Přehled hub Bosonožského háje. In: Karel Kříž. Mykologický zpravodaj. Brno: [s.n.], 1971. S. 69–74.
  11. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 
  12. Vyhláška č. 395/1992 Sb. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.