Bosonožský hájek
Bosonožský hájek je přírodní rezervace nacházející se na samém západním okraji katastru brněnské městské části Brno-Bosonohy v lokalitě Zadní boří. Předmětem ochrany je zachovalý lesní porost hostící množství druhů vyšších rostlin. Území patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Jedná se také o mykologicky velmi významnou lokalitu, na níž byl zaznamenán výskyt 347 druhů makromycet.[5][6]
 Bosonožský hájek | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Bosonožský hájek (2011) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 21. prosince 1985[1] |
| Vyhlásil | Národní výbor města Brna[1] |
| Nadm. výška | 300–370[2] m n. m. |
| Rozloha | 46,60 ha[3][4] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Brno-město |
| Umístění | Brno-Bosonohy |
| Souřadnice | 49°11′26,16″ s. š., 16°29′52,8″ v. d. |
  Bosonožský hájek | |
| Další informace | |
| Kód | 954 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Povrch editovat
Podloží Bosonožského hájku je tvořeno spraší, v níž se nacházejí hluboké strže. Ty patrně souvisí s někdejším zemědělským využíváním této oblasti, které přispělo k erozi půdy. Území se v jejím důsledku stalo zemědělsky nezajímavým, což umožnilo jeho opětovné zalesnění.[7]
Flóra editovat
Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a lípy srdčité (Tilia cordata). Ve stinných stržích přibývá habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), buk lesní (Fagus sylvatica) a jen místy jeřáb břek (Sorbus torminalis) a jilm vaz (Ulmus laevis).
Bylinné patro je neobvykle druhově bohaté; v roce 2008 zde bylo zaznamenáno 284 druhů vyšších rostlin, z toho 41 ohrožených.[6] Význačnými druhy jsou například zvonek moravský (Campanula moravica), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) nebo pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ze zvláště chráněných stojí za zmínku medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a hvězdnice chlumní (Aster amellus).
V Bosonožském hájku roste také 8 druhů více či méně ohrožených orchidejí: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a nezelené druhy hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a korálice trojklaná (Corallorhiza trifida).[7][8]
Mykoflóra editovat
V rezervaci byl doložen výskyt řady chráněných a ohrožených makromycetů, například Hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtnerii)[9], choroš oříš (Polyporus umbellatus)[10], chřapáč okrový (Helvella pithyophila) a pavučinec lilákový (Cortinarius sodagnitus).[11]
Fauna editovat
Zachovalý les se starými pařezy s výmladky a doupnými stromy je domovem mnoha druhů bezobratlých. Ze zvláště chráněných jsou to například roháč obecný (Lucanus cervus), tesařík piluna (Prionus coriarius), motýli bělopásek topolový (Limenitis populi) a batolec duhový (Apatura iris), na loukách při jižním okraji kudlanka nábožná (Mantis religiosa), plazy zastupují slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).[7][12]. Z ptačích druhů tu hnízdí například žluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a vzácnější strakapoud malý (Dendrocopos minor), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata), dlask tlustozobý (Coccothraustes cocothraustes) a žluva hajní (Oriolus oriolus).[7]
Reference editovat
- ↑ a b Zvláště chráněná území ve městě Brně [online]. Statutární město Brno, rev. 2008-02-27 [cit. 2010-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Chráněná území [online]. Lesy města Brna [cit. 2010-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-20.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ BUČEK, Antonín. Bosonožský hájek jako příklad krajinného lesa. In: DRESLEROVÁ, Jaromíra et SVÁTEK, Martin. Sborník příspěvků ze semináře Nízké a střední lesy v krajině, Brno, 3.–4. dubna 2009. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-01. S. 1–24:3. Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b Bosonožský hájek – PR [online]. Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Rezekvítek [cit. 2010-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Bosonožský hájek [online]. Popůvky u Brna [cit. 2010-08-04]. Dostupné online.
- ↑ TICHÝ, Lubomír; ŠMITÁK, Jindřich; ŘEPKA, Radomír. Ohrožené rostliny města Brna. 1. vyd. Svazek 2. Brno: Rezekvítek a Magistrát města Brna, 1999. 74 s.
- ↑ Chráněná území okresu Brno-město - Bosonožský hájek [online]. http://ucebnice.eko-g.cz [cit. 2012-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-12.
- ↑ KŘÍŽ, Karel; ŠMARDA, František. Přehled hub Bosonožského háje. In: Karel Kříž. Mykologický zpravodaj. Brno: [s.n.], 1971. S. 69–74.
- ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 395/1992 Sb. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosonožský hájek na Wikimedia Commons
