Boryňové ze Lhoty

český šlechtický rod

Boryňové ze Lhoty (též Boreňové) byli vladycký rod ze Žatecka. Původ jejich jména je nejasný.

Erb Boryňů ze Lhoty

Historie

editovat
 
Náhrobek Adama Boryněho ze Lhoty († 1566) v kostele sv. Ambrože ve Vícově

V polovině 15. století pravděpodobně žili ještě v rodné Lhotě, avšak Jan Boryně koupil statek Míkovice u Kralup nad Vltavou. Jeho potomci drželi Nezabylice, Hostomice, Ředhošť, Mšeno, především vesnice severně a severozápadně od Prahy. Krajský hejtman David Boryně koupil roku 1565 Roztoky, jeho synové Jan a Václav rozdělili rod do dvou větví. První z nich vymírá v polovině 17. století a druhá v 18. století. Český zemský sněm pověřil roku 1526 královského prokurátora Jana Boryněho volbou nového českého krále. Jeho hlas patřil Ferdinandovi I. a stal se jeho stoupencem. Janovi synové si otcův majetek po jeho smrti rozdělili mezi sebe. Jindřich a Jiří dědice neměli, Petra byl zastřelen, Zdislav zplodil dvě dcery, pouze Jan dal rodu mužské potomky. Náhrobek Adama Boryněho ze Lhoty († 1566) se nachází v kostele sv. Ambrože na Vícově. V roce 1673 Maxmilián František Boryně ze Lhoty koupil Radnici se zámkem a okolními vesnicemi, která se nacházela severně od Rokycan. Jeho vdova Jana Maxmiliána pořádala honosné maškarní plesy, zanedlouho se na zámku začal zjevovat duch zemřelého, ničil nábytek, děsil hosty,[zdroj?] a proto vdova raději zámek roku 1682 prodala.

Na červeném poli leží dvě zkřížené vidličky či také vidle se zlatými rukojeťmi. Pole mohlo mít i jinou barvu.

Příbuzní

editovat

Příbuzensky se spojili s Gryspeky, Hrobčickými, Vartemberky, Mitrovskými, z Adlaru.

Literatura

editovat

Související články

editovat