Otevřít hlavní menu

Boreč (České středohoří)

národní přírodní památka v Česku

Vrch Boreč nebo také Borečský vrch (německy Boretzer Berg, 449 m) je kopec v Českém středohoří nad osadou Režný Újezd asi šest kilometrů severozápadně od Lovosic.

Boreč
Pohled na Boreč od východo-severovýchodu. Vpravo na úbočí hory osada Režný Újezd.
Boreč od východo-severovýchodu.

Vrchol 449 m n. m.
Prominence 87 m ↓ JZ sedlo
Izolace 0,9 km → Ostrý
Poznámka ventaroly
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Lovošská vrchovina / Borečská část
Souřadnice
Boreč
Boreč
Hornina znělec
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Borečský vrch
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vyústění průduchu
Vyústění průduchu
Základní informace
Vyhlášení 23. června 1951
Vyhlásil Ministerstvo školství, věd a umění
Nadm. výška 350–449 m n. m.
Rozloha 11,23 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Litoměřice
Umístění Velemín
(k. ú. Boreč u Lovosic)
Další informace
Kód 2421
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

PopisEditovat

 
Princip ventarol

Masiv Borče je morfologicky dokonalou kupou, vypreparovaným lakolitem, budovaným sodalitickým trachytem, který je protkán složitým puklinovým labyrintem. Byl zařazen do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jedná se o lesnatou znělcovou vyvýšeninu, na které se nachází národní přírodní památka Borečský vrch se stejnojmennou naučnou stezkou. Chráněné území zaujímá plochu 11,23 ha a je chráněno již od roku 1951.[1] Vrch je pozoruhodný unikátním výskytem geologického jevu tzv. mikroexhalací a ventarol.

PřírodaEditovat

Na specifické mikroklimatické poměry je vázán výskyt rostlinných druhů, které nesnášejí pokles teploty pod 0 °C, např. játrovky borečka vzácná (Targionia hypophylla). Vegetační kryt svahů Borečského vrchu je velmi pestrý a bohatý na ohrožené a zvlášť chráněné druhy rostlin. Roste zde koniklec otevřený (Pulsatilla patens), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), kosatec bezlistý (Iris aphylla), řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea) a pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla). Na jižních až západních svazích se vyskytuje dřín obecný (Cornus mas).

MikroexhalaceEditovat

Zdejší geologická zvláštnost spočívá v tom, že celý vrch je protkán sítí malých skalních puklin, které ústí jak na úpatí kopce, tak na jeho vrcholu, kde jsou uměle rozšířeny. V zimě pak kopec při úpatí nasává studený vzduch z venkovního prostředí, který prochází celou soustavou vnitřních puklin, ve kterých se ohřívá od okolní horniny, a je podstatně teplejší vyfukován zpět do ovzduší nahoře na temeni kopce. Rozdíl teplot unikajícího vzduchu vůči okolnímu prostředí může být až 20 °C. Uvnitř kopce se ohřívaný vzduch obohacuje o vlhkost, proto v tuhých zimách nad vyústěním vzniká masivní ojínění porostu a rampouchy. Hnací silou tohoto jevu je rozdíl teplot vzduchu: teplý vzduch stoupá vzhůru a studený klesá dolů. V létě pak působí zcela opačný efekt, kdy je teplý vzduch nasáván na temeni kopce, průchodem vnitřními puklinami se ochlazuje a dole na úpatí je už ochlazený vyfukován zpět do ovzduší. Teplota vystupujícího vzduchu činí okolo 4 °C. Teplota horniny uvnitř kopce nikdy neklesne pod 9 až 10 °C a celý efekt je tím větší, čím nižší je venkovní teplota. Znamená to, že dosažený teplotní rozdíl je největší, je-li tuhá zima. V praxi to způsobuje také další doprovodný jev. V jámách na vrcholu kopce lze i uprostřed té nejtužší středoevropské zimy pozorovat čilý život různých drobných živočichů i rostlin. Za zmínku stojí pozoruhodný výskyt borečky vzácné. Celý kopec tak funguje coby jakýsi obří přírodní akumulátor tepelné energie. Tuto vlastnost Borečského vrchu odhalil až v roce 1881 pražský univerzitní profesor Jan Krejčí se synem Prokopem.

Podobný přírodní jev mikroexhalací byl také v menším měřítku pozorován i na sousedním Sutomském vrchu a též na Ostrém. Spolu s ledovými jámami na Plešivci a kamennými slunci u Hnojnic se pravděpodobně jedná o jednu z unikátních geologických zajímavostí nejen v samotném Českém středohoří, ale i v celé České republice.[zdroj?]

TuristikaEditovat

Celý unikátní jev ventarol lze pozorovat zejména v zimě. K jeho vysvětlení zde byla v roce 1981 zřízena okružní naučná stezka Boreč, která začíná ve vesnici Režný Újezd pod kapličkou. Naučná stezka byla v roce 2016 zrenovována, má celkem devět zastavení a dvě vyhlídky. První vyhlídka pod vrcholem kopce je na Milešovské středohoří a vrchy (zleva): Sutomský vrch, Hrádek (Oltářík), Líšeň, Ostrý (548 m), Hradišťany, Lipská hora, Táhlina, Lhota, Milešovský Kloc, Ostrý (553 m), Francká hora a Milešovka. Další vyhlídka směřuje k Lovosicím a vrchu Lovoš, Radobýl, Sedlo a Ovčín a lze odtud pozorovat někdejší bojiště bitvy u Lovosic, která se odehrála 1. října 1756.

Národní přírodní památka Borečský vrch je také přístupná i od stejnojmenné osady Boreč po nově zřízené Tyršově stezce, která je značená od kapličky zeleným trojúhelníkem. Od roku 2014 zde u barokního kříže také začíná zelená značka KČT - bílá se zeleným pruhem, která je přípojkou k naučné stezce Boreč.

Boreč má svou turistickou známku.

PanoramaEditovat

Výhled z Borečského vrchu

GalerieEditovat

OdkazyEditovat