Otevřít hlavní menu

Boršengrýn (též Boršegrýn) je zaniklý hrad na ostrožně nad Kynžvartským potokem u vesnice Úbočí nedaleko Lázní Kynžvartokrese Cheb. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Boršengrýn
Terénní pozůstatky hradu Boršengrýn
Terénní pozůstatky hradu Boršengrýn
Základní informace
Výstavba před rokem 1373
Zánik 1452
Stavebník Engelhart z Kynžvartu
Další majitelé páni z Kynžvartu, páni z Oseka, Pluhové z Rabštejna, Plavenští z Plavna
Poloha
Adresa Úbočí, Dolní Žandov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Boršengrýn
Boršengrýn
Boršengrýn, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 34125/4-5 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Obsah

HistorieEditovat

Hradu předcházela tvrz zvaná Amonsgrýn, jejímž nejstarším známým majitelem byl Engelhart z Kynžvartu. Ten ji využíval jako loupežnické sídlo a podnikal odtud výpravy do okolí. Z tohoto důvodu jej dobylo královské vojsko Karla IV. Roku 1373 ji spolu s nedalekým Kynžvartem odkoupil Boreš z Rýzmburka. Ten nechal na místě tvrze se svolením Karla IV. z roku 1374[2] postavit hrad, který pojmenoval Boršegrýn. Dalším majitelem hradu se stal Hynčík Pluh z Rabštejna, kterému král Václav IV. povolil obnovu hradu Kynžvart. Díky tomu význam Boršegrýnu postupně upadal. Roku 1452 jej získal Jindřich II. z Plavna, který vedl časté spory s měšťany z Chebu. V srpnu 1452 hrad oblehlo a dobylo královské vojsko. Hrad následně již nebyl obnoven a jeho zbytky byly použity na výstavbu domů v okolí. Do současnosti se z hradu zachoval jen příkop a drobné zbytky základů paláce.

Stavební podobaEditovat

Hradní dispozice měla dvě části, které dnes odděluje silnice vedená po dně bývalého šíjového příkopu, který odděloval předhradí od hradního jádra. Předhradí z jihu chránil val s příkopem a další val se dochoval na východní straně. Za opevněním stála rozsáhlá a složitá zástavba. Vlastní jádro za šíjovým příkopem mělo přibližně trojúhelníkový půdorys obehnaný hradbou, za kterou stál mohutný donjon a další zástavba lehčího charakteru.[2]

DostupnostEditovat

Přímo přes místo, kde stával hrad, vede silnice, která spojuje Úbočí s Dolním Žandovem, a modře značená turistická stezka od obce Podlesí směrem na Dolní Žandov, jež kopíruje trasu silnice.

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-05]. Identifikátor záznamu 145818 : Hrad Borschengrün, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Boršengrýn, s. 75–76. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Boršengryn hrad, s. 64–65. 
  • ŠEBESTA, Pavel; KUBŮ, František. Politické a ekonomické vztahy města Chebu a okolní šlechty. In: Archaeologia Historica 10. Brno: [s.n.], 1985. S. 163–173.
  • HOLÍK, Ladislav. Hrad Borschengrün a jeho sídelně historické souvislosti. In: Studia Mediaevalia Pragensia. Praha: Univerzita Karlova ISBN 80-246-0864-2. ISSN 0862-8017. S. 125–163.

Externí odkazyEditovat