Bombardování MOVE

bombardování sídla anarchoprimitivistické skupiny MOVE ve Filadelfii v roce 1985

Bombardování MOVE odkazuje na incident z 13. května 1985 ve Filadelfii v Pensylvánii ve Spojených státech, kdy policejní oddělení ve Filadelfii bombardovalo obytný dům obsazený militantní černošskou anarchoprimitivistickou skupinou MOVE. Hasiči po patové situaci a přestřelce nechali následný oheň rozhořet mimo kontrolu. Nakonec shořelo 61 domů ve dvou městských blocích.[1] Federální soud posléze konstatoval, že město užilo nepřiměřenou sílu a porušilo ústavní právo na ochranu před neoprávněným prohledáním a zabavením majetku.

Bombardování MOVE
Základní informace
Datum13. května 1985
StátSpojené státy americké
MístoFiladelfie
Příčinapolicejní zásah
Škodypřes 60 zničených domů
Statistika
Úmrtí11

PozadíEditovat

V roce 1981 se MOVE přestěhoval do řadového domu na 6221 Osage Avenue v oblasti Cobbs Creek v západní Filadelfii. Sousedé si městu několik let stěžovali na odpadky kolem budovy, konfrontace se sousedy a z megafonu vyhlašovaná politická oznámení. V období tří týdnů před policejním útokem byl nicméně megafon nefunkční.[2]

Policie pak v roce 1985 získala zatykače na čtyři členy MOVE ze zločinů zahrnujících porušení podmínky, pohrdání soudem, nedovoleného držení střelných zbraní a teroristických výhrůžek. Starosta Wilson Goode a policejní komisař Gregore J. Sambor klasifikovali MOVE jako teroristickou organizaci.[3] Policie před akcí evakuovala obyvatele okolní oblasti a oznámila jim, že se budou moci vrátit do svých domovů po 24 hodinách.[4]

IncidentEditovat

V pondělí 13. května 1985 dorazilo k budově téměř 500 vyzbrojených policistů společně s městským manažerem Leem Brooksem. Pokusili se vyklidit budovu a zatknout členy skupiny, na které byly vydány zatykače.[3][4] Byl uzavřen přívod vody a elektřiny. Komisař Sambor přečetl dlouhý projev adresovaný členům MOVE. Když členové MOVE nezareagovali, policie se rozhodla násilně vyvést lidi, kteří zůstali v domě,[4] což bylo sedm dospělých a šest dětí.

Došlo k ozbrojenému střetu s policií která na budovu začala pálit kanystry se slzným plynem. Členové MOVE na ně stříleli a následovala přestřelka poloautomatickými a automatickými palnými zbraněmi. Policie použila více než 10 000 nábojů, než komisař Sambor nařídil bombardování budovy.[5] Z policejní helikoptéry poručík Frank Powell vydhodil dvě jednolibrové (0,5 kg) bomby (policií označované jako „entry devices - zařízení k zajištění přistupu“[3]) z náhražky dynamitu Tovex, kterou dodalo FBI. Cílem byla opevněná bouda na střeše domu fungující jako bunkr.

Následný požár zabil 11 lidí v domě, šest dospělých a pět dětí. Jména zabitých při požáru jsou následující: John Africa, Rhonda Africa, Theresa Africa, Frank Africa, Conrad Africa, Tree Africa, Delisha Africa, Netta Africa, Little Phil Africa, Tomaso Africa a Raymond Africa.[6] Oheň se následně rozšířil a nakonec zničil přibližně 65 okolních domů. Poté, co vypukl požár, bylo přítomným hasičům přikázáno nezasahovat a stříkačky připravené pro zásah proti ohni byla zapnuta až hodinu a půl po svržení bomby. Starosta Goode u soudu v roce 1996 vypověděl, že nařídil oheň nehasit, dokud nebude bunkr na střeše vypálen. Komisař Sambor potvrdil že dostal tento rozkaz, ale velitel hasičů vypověděl, že rozkaz neobdržel.[7] Podle výpovědi Ramony Africa, jedné ze dvou přeživších z domu, policie střílela na ty, kteří se pokoušeli uprchnout.[8]

NásledkyEditovat

Starosta Goode jmenoval vyšetřovací komisi s názvem Philadelphia Special Investigation Commission (PSIC, alias MOVE Commission), které předsedal William H. Brown, III. Komisař Sambor odstoupil v listopadu 1985.[9]

Komise MOVE vydala svou zprávu 6. března 1986. Zpráva odsoudila kroky představitelů města a uvedla, že shození bomby na obsazený řadový dům bylo zcela neobhajitelné.[10] Po vydání zprávy se Goode formálně veřejně omluvil.[11] Nikdo z vedení města nebyl za útok stíhán. Jediná přeživší dospělá členka MOVE, Ramona Africa, odmítla vypovídat u soudu a byla obviněna a odsouzena za vyvolávání nepokojů a spiknutí a strávila sedm let ve vězení.[12]

V roce 1996 federální porota v civilním procesu nařídila městu zaplatit odškodné ve výši 1,5 milionu dolarů přeživší Ramoně Africa a příbuzným dvou dalších lidí zabitých při útoku. Porota kostatovala, že město použilo nepřiměřenou sílu a porušilo ústavní ochranu členů před bezdůvodným hledáním a zabavováním podle čtvrtého dodatku ústavy. Ramona byla odškodněna 500 tisíci dolary za bolest, utrpení a fyzickou újmu způsobenou požárem.[7]

V roce 2005 federální soudce Clarence Charles Newcomer předsedal civilnímu procesu, který zahájili obyvatelé požadující náhradu škody za to, že byli vysídleni po rozáhlé destrukci v domů v okolí v důsledku útoku. Porota jim přiznala nárok na odškodnění od města v celkové výši 12,83 milionu dolarů.

V listopadu 2020 schválila městská rada usnesení o formální omluvě za bombardování. Opatření také stanovilo 13. květen (tedy datum útoku) za den „pozorování, reflexe a opětovného přijetí závazků“.[13][14]

Osudy ostatků obětíEditovat

Od bombardování byly kosti dvou zemřelých dětí z budovy MOVE, čtrnáctiletého Tree a dvanáctileté Delishy, uloženy v Muzeu archeologie a antropologie Pensylvánské univerzity. V roce 2021 Billy Penn z WHYY-TV vypátral, že podle muzea byly ostatky převezeny vědcům z Princetonské univerzity, nicméně univerzita neměla informace o místě jejich uložení. Ostatky použila Janet Mongeová, mimořádná profesorka antropologie na Pensylvánské univerzitě a hostující profesorka stejného předmětu na Princetonské univerzitě, jako případovou studii ve videích pro online forenzní kurz s názvem „Real Bones: Adventures in Forensic Anthropology“ ("Skutečné kosti: Dobrodružství forenzní antropologie").[15] Členové MOVE byli v šoku a proti tomuto použití kostí protestovali.[16]

Město uvedlo, že ostatky zůstaly po bombardování rodinami nevyzvednuty.[16] V květnu 2021 nicméně městský komisař pro zdraví Thomas Farley rezignoval poté, co vyšlo najevo, že v roce 2017 nařídil kremaci a likvidaci ostatků obětí, aniž by je identifikovali nebo kontaktovali členy rodin obětí.[17] Den po Farleyho rezignaci pracovníci úřadu koronera v chladícím prostoru kanceláří úřadu našli krabici s nápisem „MOVE“ obsahující nezpopelněné ostatky. Mike Africa Jr. uvedl, že rodina se ještě nerozhodla, co s ostatky dělat.[18]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1985 MOVE bombing na anglické Wikipedii.

  1. HALL, Gray. 11 Philadelphia City Council members issue apology on 35th anniversary of MOVE bombing. 6abc Philadelphia [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9780936756745. 
  3. a b c [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781136977879. 
  4. a b c I'm From Philly. 30 Years Later, I'm Still Trying To Make Sense Of The MOVE Bombing. NPR.org. Dostupné online [cit. 2022-05-17]. (anglicky) 
  5. STEVENS, William K.; TIMES, Special To the New York. POLICE DROP BOMB ON RADICALS' HOME IN PHILADELPHIA. The New York Times. 1985-05-14. Dostupné online [cit. 2022-05-17]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-14. 
  7. a b query.nytimes.com. Dostupné online. 
  8. Philadelphia MOVE Bombing Still Haunts Survivors. NPR.org. Dostupné online [cit. 2022-05-17]. (anglicky) 
  9. Dostupné online. 
  10. Philadelphia Special Investigation (MOVE) Commission Manuscript Collection. web.archive.org [online]. 2009-01-11 [cit. 2022-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-11. 
  11. Dostupné online. 
  12. Dostupné online. 
  13. Philadelphia city council apologises for deadly 1985 Move bombing. the Guardian [online]. 2020-11-13 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. www.nytimes.com. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  15. Bones of Black children killed in police bombing used in Ivy League anthropology course. the Guardian [online]. 2021-04-23 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b Remains of children killed in MOVE bombing sat in a box at Penn Museum for decades [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. GOODIN-SMITH, Laura McCrystal, Aubrey Whelan and Oona. Philly health commissioner resigns over cremating MOVE victims without telling family; Kenney apologizes. https://www.inquirer.com [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. www.nytimes.com. Dostupné online. ISSN 0362-4331.