Otevřít hlavní menu

Velký Bolevecký rybník, zvaný též Bolevák nebo Koupaliště Ostende[2], je součást rybniční soustavy na Boleveckém potoce na severním okraji města Plzně ve vzdálenosti 3,3 km od centra u Bílé Hory[2]. Jde zdaleka o největší rybník soustavy a 5. největší v Plzeňském kraji.

Velký Bolevecký rybník
Velký Bolevecký rybník.JPG
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Okres Plzeň-město
Velký Bolevecký rybník
Velký Bolevecký rybník
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 53,3 ha[1]
Objem 1 155 215 m³
Povodí 16,13 km²
Ostatní
Typ rybník
Nadm. výška 310 m n. m.
Přítok vody Bolevecký potok
Odtok vody Bolevecký potok
Sídla Plzeň
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PobřežíEditovat

Vodní plocha má obdélníkový tvar. Dno je písčité a pozvolna klesající. Severní a východní břeh lemují písčité pláže přecházející v lesy, jižní břeh je travnatý. Na západním břehu se nachází osada Malý Bolevec[2] a autokemp.

Vodní režimEditovat

Rybníkem protéká Bolevecký potok, který je levým přítokem Berounky[2]. Lesnatost povodí potoka dosahuje 80 %, 355denní voda 0,0025 m³/s a stoletá voda 22,5 m³/s.[3]

VyužitíEditovat

Rybník je využíván zejména pro rekreaci (koupání, loďky, šlapadla) a vodní sporty (plachtění). Nachází se zde autokemp Ostende.[2] Probíhá postupná přeměna jeho rybničního charakteru v jezerní (obměna rostlin a ryb), která by měla zlepšit čistotu vody. Na severním břehu rybníka se nachází pláž, nudistická pláž, hřiště-posilovna a stezka vhodná i pro in-line bruslaře.

HistorieEditovat

Bolevák patří mezi nejstarší dochované rybníky v Plzeňském kraji – vznikl v letech 1460–61. O založení soustavy rybníků nedaleko vsi Volevec (dnešní Bolevec) mysleli již od poloviny 15. století ve městě Plzni. Rybniční hospodářství totiž patřilo v tehdejších dobách k nejvýnosnějším podnikání. Město nakonec 17. dubna 1460 koupilo ves Volevec se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad od kapituly sv. Apolináře. Zpráva o založení velkého rybníka pochází z 28. března následujícího roku; datum je považováno za počátek budování celé soustavy.

Led pro PrazdrojEditovat

V 19. století bylo chlazení piva v pivovarech zajišťováno ledem. Pivovary si dělaly zásoby ledu, aby vydržely nejen přes léto, ale i pro případ, pokud by následující zima byla teplá a rybníky nezamrzly.

Již v 70. letech 19. století si Plzeňský Prazdroj pronajal prostor u hráze Velkého rybníka pro zimní těžbu ledu. Ledaři se rekrutovali z řad sedláků, kteří měli přes zimu málo práce. Roku 1883 byla od nedaleké železniční tratě č. 160 na Žatec postavena vlečka, po které byl led přepravován do sklepů pivovaru. Množství vytěženého ledu bylo enormní, např. v roce 1920 bylo vytěženo a do pivovaru dovezeno 600 vagónů ledu.

Pro větší efektivnost těžby ledu i ulehčení náročné práce s jeho nakládáním byl v roce 1942 na hrázi postaven železný dopravník. Dokázal vytěžit 100 tun ledu za hodinu a sloužil až do roku 1987, kdy byla vytěžena poslední kra ledu pro sklepy pivovaru. Dopravník byl rozebrán v polovině 90. let.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. podle Štefáčka jen 40 ha
  2. a b c d e Štefáček Stanislav
  3. Údaje z roku 1998.

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • kolektiv autorů: Bolevec a okolí. Sdružení boleveckých rodáků, Plzeň 1999.
  • Jan Kumpera, Jiří Zahradnický: Rybníky Plzeňského kraje aneb putování za rybniční vůní; Agentura Ekostar s. r. o. Plzeň, Plzeň 2006
  • Životní prostředí města Plzně; Statutární město Plzeň a Granát Hák Jaroslav Ing., Horní Bříza 2002
  • Plzeňské pivo se chladilo ledem z Boleváku [online]. region info spol s r.o., 2006-08-25 [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (čeština) 
  • Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Olešský rybník¹ (s. 295), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1