Otevřít hlavní menu

Boleslav V. Heretik

Boleslav V. Heretik též Wołoszek (1400 - 1460) byl opolský a falkenberský kníže z rozrodu slezských Piastovců, vůdce husitských vojsk ve Slezsku.

Boleslav V. Heretik
Narození Desetiletí od 1400
Úmrtí 29. května 1460
Manžel(ka) Anna Granovská
Rodiče Boleslav IV. Opolský
Příbuzní Jan I. Opolský, Mikuláš I. Opolský a Markéta Opolská (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Byl synem opolského knížete Boleslava IV. Přízvisko Heretik získal díky svému působení za husitských válek. V mládí studoval na Karlově univerzitě, zde se také seznámil s názory a učením mistra Jana Husa.[1] Po návratu se oženil s dcerou polské královny Annou. Usadil se v Horním Hlohově a získal pod svou správu Prudník.[2] Po velkém vpádu husitů do Slezska se účastnil jednání v Hlivicích s Zikmundem Korybutem.[2] Následně na svých statcích sekularizoval veškerý církevní majetek a vyhnal katolické duchovní.[3] Postavil se do čela husitských vojsk ve Slezsku, roku 1430 oblehl Klučbork a Namyslov a obsadil větší část Horního Slezska.[4] V roce příštím však začal ztrácet své pozice. Vydal se na diplomatická jednání do Krakova, což umožnilo jeho slezským nepřátelům obsadit Hlivice. V roce 1433 byl v bitvě pod Třebnicí poražen Mikulášem IV. Opavským. Ve stejném roce padl také hrad Němčí, důležitá husitská základna.[5] I přes porážku husitů zůstal Boleslav u moci. Po smrti českého krále Zikmunda Lucemburského byl koncem května 1438 prohlášen svými straníky v Mělníku českým králem Kazimír IV. Jagellonský jako protikrál k Zikmundovu zeti Albrechtu Habsburskému. Za této situace Kazimír vytáhl do Slezska, kde 6. října 1438 ve vojenském táboře u Střelců uzavřel se slezskými knížaty, mezi nimiž se Boleslav nacházel, smlouvu o respektování polských nároků na český trůn.[6] Přesto po vpádu Uhrů do Polska a následném stažení se Kazimíra holdoval Albrechtovi Habsburskému. Po jeho náhlé smrti a po zvolení Ladislava Pohrobka českým králem se přesto opět přimkl k polské straně.[7] V roce 1440 dostal do zástavy území kolem Cukmantlu i s hradem Edelštejn. Na Opavsku byl Boleslav zainteresován dále, v roce 1456 zaplatil Arnoštovi Opavskému za zástavu jeho části Opavska 28 000 zlatých.[8]

ReferenceEditovat

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 117. Dále jen Neznámá země. 
  2. a b Neznámá země, s. 118
  3. Neznámá země, s. 119
  4. Neznámá země, s. 120
  5. Neznámá země, s. 129
  6. Neznámá země, s. 130
  7. Neznámá země, s. 132
  8. Neznámá země, s. 225-226