Boj plebejů o zrovnoprávnění s patriciji

Boj plebejů o zrovnoprávnění s patriciji byl spor, který probíhal ve starověkém Římě v 6. – 3. stol. př.n.l. mezi urozenou vrstvou obyvatel patricijů a neurozenou vrstvou obyvatel plebejů. Plebejové tvořili neurozenou vrstvu obyvatel starověkého Říma. Byli to potomci přistěhovalců, svobodní občané, kterým byl ale znemožněn přístup do vyšších úřadů. Byly od nich vyžadovány zejména vojenské povinnosti. Záhy ovšem nabyli významného hospodářského postavení (zemědělství, řemeslo, částečně i obchod) a ve střetech s patriciji usilovali o zrovnoprávnění

Spory vyvrcholily v roce 494 př.n.l. Plebejové si vynutili v roce 494 př. n. l. zavedení tribunu lidu, který ochraňoval zájmy plebejů v římském politickém orgánu, v roce 449 př .n.l. kodifikaci práva a ve stejném roce byly poprvé sepsány římské zákony ("Zákony dvanácti desek"). V r. 367 př. n. l. si vynutili přístup ke konzulátu, v r. 300 př. n. l. přístup do kněžských kolegií a v r. 287 př. n. l. se stala usnesení plebejských lidových shromáždění závazná pro celou obec.