Božanovský Špičák

vrchol v Broumovských stěnách

Božanovský Špičák (781[1] m n. m.), nejvyšší vrchol Broumovských stěn, se nachází nedaleko česko-polské státní hranice na katastrálním území obce Suchý Důl v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Vrcholové partie Božanovského Špičáku s četnými skalními útvary jsou součástí národní přírodní památky Polické stěny, která vznikla v roce 2009 vyčleněním z národní přírodní rezervace Broumovské stěny.[2] Uvedená maloplošná chráněná území jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, evropsky významné lokality Broumovské stěny, ptačí oblasti Broumovsko a zároveň také Geoparku Broumovsko.[3]

Božanovský Špičák
Pohled od Božanova na Božanovský Špičák (vlevo). V popředí je vrch Koruna.
Pohled od Božanova na Božanovský Špičák (vlevo). V popředí je vrch Koruna.

Vrchol781 m n. m.
Prominence113 m
SeznamyHory Broumovské vrchoviny
Poznámkavýhled
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříBroumovská vrchovina / Polická vrchovina / Polická stupňovina / Broumovské stěny
Souřadnice
Božanovský Špičák
Božanovský Špičák
Horninapískovec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Božanovský Špičák se nachází na území geomorfologického celku Broumovská vrchovina a je nejjižnějším výběžkem členitého hřebene Broumovských stěn. Jižní skalnatý svah Božanovského Špičáku spadá do Černého dolu, který odděluje Broumovské stěny od polského Národního parku Stolové hory s Velkou a Malou Herjšovinou.[2][4]

Samotné Polické stěny jsou považovány za unikátní geomorfologický útvar v kvádrových pískovcích svrchní křídy. Polické stěny včetně Božanovského Špičáku jsou tvořeny různými formami pseudokrasového reliéfu se skalními plošinami a skalními městy. Typické je složité členění hřbetů s výskytem skalních měst, skalních věží, soutěsek, kaňonů a jeskyní. Pro tuto krajinu jsou charakteristická specifická rostlinná a živočišná společenstva se zbytky přirozených lesních ekosystémů.[3]

V masívu Božanovského Špičáku se vyskytují skály nejrůznějších tvarů, včetně mnoha skalních hřibů,[5] skalních mís a různých typů škrapů. Podle tvaru skal, připomínajících nejrůznější zvířata, se vrcholovým partiím Božanovského Špičáku přezdívá Kamenná ZOO.[6]

Přístup editovat

Vrcholové partie včetně nejvyššího bodu Božanovského Špičáku obchází žlutě značená turistická stezka, která směrem na západ pokračuje do Bludiště a dále pak na jih k Machovské Lhotě. Z druhé strany od osady Slavný, části obce Suchý Důl, vede k rozcestí u Pánova kříže na severním úpatí Božanovského Špičáku tzv. Kamenná cesta neboli Hřebenovka, která je opatřená červeným turistickým značením a zároveň slouží jako cyklotrasa č. 4001. Hraniční přechod do Polska Machovský kříž/Pasterka je od jižního rozcestí pod Božanovským Špičákem vzdálený po červené Hřebenovce zhruba 600 metrů.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  2. a b c Seznam. Národní přírodní památka Polické stěny [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  3. a b Polické stěny [online]. AOPK ČR [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  4. Božanovský Špičák - výhledy a kamenná ZOO v Broumovských stěnách [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  5. Skalní hřiby u Slavného [online]. kladskepomezi.cz [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  6. Božanovský Špičák [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat