Bořeň

vrch v Českém středohoří

Bořeň (německy Borschen) je skalnatý vrch (skalní suk), který se nachází jižně od Bíliny v Českém středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 metrů. Tvoří výraznou dominantu města Bíliny. Vrch je chráněn jako stejnojmenná národní přírodní rezervace.

Bořeň
Bořeň od ZJZ ze Želenického vrchu
Bořeň od ZJZ ze Želenického vrchu

Vrchol539 m n. m.
Prominence216 m ↓ silnice ChoučHrobčice
Izolace5,9 km → Hradišťany[1]
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Českého středohoří
Poznámkavýhled, horolezecká lokalita
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeské středohoří / Milešovské středohoří / Bořeňské středohoří / Hrobčická vrchovina / Želenická část
Souřadnice
Bořeň
Bořeň
Horninaznělec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Bořeň
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Pohled od jihu
Pohled od jihu
Základní informace
Vyhlášení10. dubna 1946
Nadm. výška255–539 m n. m.
Rozloha65,37 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMost, Teplice
UmístěníBílina
Další informace
Kód643
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

HistorieEditovat

Z vrchu pochází archeologické nálezy z období únětické a knovízské kultury, a na jihozápadním spočinku se v nadmořské výšce 330–365 metrů nacházelo výšinné sídliště. Pravěká keramika byla také údajně nalezena v Michlově jeskyni na jižním úbočí. Tato puklinová jeskyně je 30–50 centimetrů široká a 22 metrů dlouhá.[2]

GeologieEditovat

Znělcový (fonolitový) suk vznikl neovulkanickou činností ve třetihorách. Při nadzvednutí podložní rulové hrásti se do druhohorních vrstev křídových slínovců vklínil fonolitový lakolit, jehož spodní část má intruzivní charakter, zatímco svrchní část je efuzívního rázu. Do podoby skalního suku lakolit vypreparován procesy mrazového zvětrávání a erozí.[3]

Fonolit má monumentální sloupcovitou odlučnost s až 100 m vysokými skalními stěnami. [zdroj?] Mrazovým zvětráváním vznikly skalní jehly, věže, sloupy, puklinové jeskyně a další útvary. Svahy pokrývají kamenohlinité sutě a suťová pole.[3]

Ochrana přírodyEditovat

První chráněné území zde bylo zřízeno v roce 1946.[4] Národní přírodní rezervace byla vyhlášena roku 1977. Rozloha chráněného území činila 23,24 ha. K roku 2013 došlo ke znovu vyhlášení území a k jeho rozšíření na 65,37 ha.[4] Rezervací vede naučná stezka z Bíliny až na vrchol, odkud se otevírá kruhový rozhled na všechny strany. Na skalnatých svazích roste řada chráněných rostlin a sídlí zde chráněný výr velký. Bylo zde zjištěno kromě běžných druhů ptáků také 22 zvláště chráněných. Také se tu vyskytuje ropucha zelená a užovka hladká.

Z rostlin se zde vyskytuje např. tařice skalní, hvězdnice alpská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý.

HorolezectvíEditovat

Z horolezeckého hlediska je Bořeň jednou z nejvýznamnějších nepískovcových oblastí v České republice. Znělcová skála je ve většině sektorů pevná a nabízí rozmanité možnosti stěnového, spárového i komínového lezení. Vysoké stěny, zvláště na severu, poskytují možnosti vícedélkových výstupů horského charakteru.

První horolezecká činnost na Bořeni začala na počátku 20. století, podrobnější informace se však nezachovaly. První známá jména prvovýstupců jsou jména Gregor (Řehoř) a Berthold z Alpského klubu ze Žatce, podle kterých jsou nazvány např. skalní útvary Bertholdův prst a Řehořův komín. V současnosti na Bořeni existuje přibližně čtyři sta cest všech obtížností.

ZajímavostEditovat

Bořeň bývá často srovnáván s Ďáblovou horou ve Wyomingu (USA), a to nejen kvůli shodnému chemickému složení horniny, ale i kvůli podobnému charakteru krajiny, v níž se nachází.[5]

Dne 20. července 2019 byla na vrcholu Bořně vytvořena metrová mohyla, která upravila výšku hory na snadno zapamatovatelných 540 metrů. Na jejím vrcholku byla umístěna kovová deska s aktualizovanou nadmořskou výškou. Skupina umělců přiblížením hory k Měsíci oslavila 50. výročí přistání na jmenovaném.[zdroj?]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. SMRŽ, Zdeněk; BLAŽEK, Jan. Nález bronzových srpů z hory Kletečné (706 m n. m.) v Českém středohoří. K votivním nálezům z vrcholků kopců a hor. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 798–799. Dostupné online. 
  3. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bořeň, s. 79. 
  4. a b NPR Bořeň [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-28]. Dostupné online. 
  5. SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí n. L.: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 236–237. 

Externí odkazyEditovat