Blanka Savojská

italská šlechtična

Blanka Savojská (133731. prosince 1387) byla paní Milána.

Blanka Savojská
paní Milána
Blančin náhrobek
Blančin náhrobek
Sňatek 28. září 1350
Manžel Galeazzo II. Visconti
Narození 1337
Úmrtí 31. prosince 1387
Pavia
Pohřbena klášter klarisek v Pavii
Potomci Gian Galeazzo Visconti
Marie Visconti
Violanta Visconti
Rod Savojští
Otec Aymon Savojský
Matka Jolanda Palaeologina z Montferratu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se jako dcera savojského hraběte Aymona a jeho manželky Jolandy, dcery markraběte Theodora I. z Montferratu. Osiřela již v dětství. Hrabětem se stal její bratr Amadeus, ale ve skutečnosti po dobu jeho nezletilosti vládl regent. V roce 1345 započala jednání o Blančině možném sňatku se synem anglického krále Eduarda III., k obnovení vztahů mezi Savojskem a Anglií.

Ve snaze omezit expanzivní politiku Blančina strýce Jana II. z Montferattu, byla 22. října 1349 vytvořena aliance mezi Blančiným bratrem Amadeem a milánským vládcem Giovannim Viscontim. Stvrzením dohody bylo Blančino zasnoubení s Giovanniho synovcem Galeazzem II. Viscontim. 28. září 1350 se Blanka za asi o sedmnáct let staršího Galeazza ve městě Rivoli provdala. Pouhých několik týdnů po svatbě byl Galeazzo svým strýcem požádán o obsazení města Bologna, jeho křehké zdraví ho však donutilo od dobytí upustit. Trpěl pakostnicí.[1]

V roce 1360 byl Galeazzo jmenován císařským vikářem Karla IV. a Pavia padla pod nadvládu rodiny Visconti. Blanka tam následovala svého manžela, který nechal postavit hrad Visconti, kde se Blanka vzdělávala a přijímala své význačné přátele, včetně Francesca Petrarcy.

Když vypukla válka mezi Milánem a jejím strýcem Janem z Montferratu, bratr Amadeus se přidal na stranu strýce. Blanka se snažila využít jakýchkoliv prostředků, aby roztržku mezi bratrem a manželem odvrátila.[2] Amadeus posléze uzavřel se švagrem smír,[3] což prý vedlo Bernaba Viscontiho k pokusu o Blančino zavraždění.[4] Když se manželovo zdraví zhoršilo, přesídlil pár do Cortenovy. V roce 1378 Galeazzo zemřel. Blanka v Pavii 31. ledna 1380 založila klášter klarisek, kde se usídlila.[5] V posledních letech života trávila Blanka čas péčí o svou jedinou přeživší vnučku Valentinu, budoucí vévodkyni orleánskou, kterou učila francouzsky a německy.

V roce 1385 se společně se synem zúčastnila svržení švagra Bernaba. Spiknutí bylo úspěšné a Bernabo po půlročním věznění zemřel jedem. Blančin syn Gian Galeazzo se pak stal jediným vládcem Milána. V listopadu 1386 zemřela Blančina dcera Violanta. Smrt dcery nesla Blanka velmi špatně. Zemřela 31. prosince 1387 a byla pohřbena v klášteře klarisek, který před svou smrtí bohatě zajistila.[5] V Mnichovské knihovně je její kniha Hodinek s iluminacemi od Giovanniho di Benedetto da Como.[6]

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Tomáš I. Savojský
 
 
Tomáš Flanderský
 
 
 
 
 
 
Markéta ze Ženevy
 
 
Amadeus V. Savojský
 
 
 
 
 
 
Teodoro III. Fieschi de Lavagna
 
 
Beatrice Fieschi
 
 
 
 
 
 
Simone della Volta
 
 
Aymon Savojský
 
 
 
 
 
 
 
 
Guido II. z Baugé
 
 
 
 
 
 
 
 
Sibyla z Bauge
 
 
 
 
 
 
 
 
Dauphine di Saint-Bonnet
 
 
 
 
 
 
 
Blanka Savojská
 
 
 
 
 
Michael VIII. Palaiologos
 
 
Andronikos II.
 
 
 
 
 
 
Theodora Dukaina Vatatzés
 
 
Theodor I. z Montferattu
 
 
 
 
 
 
Vilém VII. z Montferratu
 
 
Jolanda z Montferratu
 
 
 
 
 
 
Beatrix Kastilská
 
 
Jolanda Palaeologina z Montferratu
 
 
 
 
 
 
 
 
Opicino Spinola
 
 
 
 
 
 
 
 
Argentina Spinola
 
 
 
 
 
 
 
 
Violanta ze Saluzza
 
 
 
 
 
 
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 274. 
  2. Tuchmanová, str. 287
  3. Tuchmanová, str. 289
  4. Tuchmanová, str. 292
  5. a b www.paviaedintorni.it
  6. www.treccani.it

Externí odkazyEditovat

Paní Milána
Předchůdce:
Egidiola Gonzaga
13501378
Blanka Savojská
Nástupce:
Beatrice Regina della Scala