Otevřít hlavní menu

Bitva u Seneffe se odehrála 11. srpna 1674 a skončila spíše nerozhodně. Francouzská vojska byla vedena Velkým Condém a nizozemsko-říšsko-španělská Vilémem III. Oranžským.

Bitva u Seneffe
konflikt: francouzsko-nizozemské války
trvání: 11. srpna 1674
místo: poblíž Seneffe v Henegavsku
výsledek: taktické francouzské vítězství způsobením vyšších ztrát; nizozemský ústup do opevněných pozic[1]
strany
Vlajka Francouzského království Francie Spojené provincie
Císařští
Španělské království
velitelé
Vlajka Francouzského království Prince de Condé Vilém III. Oranžský

síla
30 000 pěchoty
14 200 jízdy
60 děl
40 000 pěchoty
22 000 jízdy
~70 děl
ztráty
10 000 mrtvých, raněných či zajatých[2] 10 000 mrtvých,
15,000 raněných,
5 000 zajatých[2]

Během francouzsko-nizozemské války vedl Vilém III. spojeneckou armádu jižním Nizozemím na území severní Francie. Francie tuto oblast bránila armádou pod velením Velkého Condé. Obě vojska manévrovala pět týdnů, aniž by došlo ke střetu. Ale 10. srpna se Vilém III. rozhodl zamířit přímo na Paříž, aby donutil svého soupeře k boji.

Condé vyslal oddíl 500 jezdců, aby zaměstnal nizozemský předvoj poblíž vesnice Seneffe, čímž zastavil postup Stadtholdera. Mezitím se Condé pokusil obklopit se svými 45 000 muži 60 000 nepřátelských vojáků.

Jezdcům se podařilo udržet nizozemský předvoj zaměstnaný, ale obklíčení všech hlavních spojeneckých sil se nezdařilo. Po deseti hodinách bylo více než 8 000 lidí mrtvých. Condé ztratil 8,000 mrtvých či raněných a Vilém III. Oranžský 11 000. Obě vojska ustoupila z bitevního pole a obě si nárokovala vítězství, přestože byla bitva nerozhodná. Francouzi dosáhli strategického cíle zabránit spojencům v postupu do Francie a taktického dosažením nižších vlastních ztrát než nepřátelských (absolutně i relativně). Nepodařilo se jim však spojeneckou armádu rozdrtit.

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Seneffe na anglické Wikipedii.

  1. Lynn, p. 80-81
  2. a b Lynn, p. 126