Bitva u Marathonu

Bitva u Marathonu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi řecko-perských válek.

Bitva u Marathonu
konflikt: Řecko-perské války
pláně Marathónu dnes, Řecko
pláně Marathónu dnes, Řecko
trvání: 490 př. n. l.
místo: Marathón, Řecko
výsledek: Vítězství Athén
strany
Athény
Plataje
Standard of Cyrus the Great (Achaemenid Empire).svg Perská říše
velitelé
Miltiadés
Kallimachos
Aristeidés
Xanthippos
Themistoklés
Stesilaos †
Arimnestos
Dátis
Artafernés mladší
Hippias, sesazený tyran Athén

síla
9 000–10 000 Athéňanů
1 000 platajských
25 000 pěchoty a
1 000 jezdců
100 000+ námořníků a veslařů
600 triér
50+ přepravných lodí pro koně
200+ zásobovacích lodí
ztráty
192 Athéňanů
11 platajských (Herodotus)
moderní odhad 1 000–3 000 mrtvých
6400[1]
7 válečných lodí (Herodotus)
moderní odhad 4 000–5 000 mrtvých

Bitva se odehrála při pobřeží na úzké planině u Marathonu. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 Platajských (celkem 10 000 – 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl Kallimachos, který během bitvy padl, a plán bitvy vypracoval Miltiadés. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés.

PrůběhEditovat

 
Řecké (modrá) a perské (červená) síly v bitvě u Maratonu (pravděpodobně mylná představa rozestavení)

Řekové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější zbraně i brnění, zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským lučištníkům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách šiku. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak křídla se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.

Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.

Výsledek střetnutí běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják jménem Feidippidés,[2][3][4] který v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ dle pověstí vyčerpáním zemřel. Po tomto exemplárním sportovním výkonu athénského vojenského posla[zdroj?] byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton). Nutno dodat, že zmíněný Feidipidés měl několik dní před tímto během z Marathonu do Athén podobnou misi, a to dvakrát po 240 km (s poselstvím z Athén do Sparty a zpět), tedy celkem 480 km.

StrategieEditovat

Průběh samotné bitvy není zcela jasný, ale obecně se nyní má za to, že původní představa, kdy Řekové útočí od severu (od hor) směrem k moři, jež měli mít údajně Peršané za zády (jako je to vidět na obrázku výše), je nesprávná, byť je stále součástí naučných textů. Mnohem pravděpodobnější a logičtější variantou je ta, kde Řekové zaujali své pozice kolmo k moři (moře měli po pravé straně) a tedy se šikovali směrem na sever (zády k Athénám). Peršané tedy taktéž zaujali své pozice kolmo k moři, z jejich pohledu však po levé straně.

Důkazů pro toto tvrzení je hned několik. Za zmínku stojí například pravé křídlo perské armády (tedy to, které bylo dále od moře), jehož vojáci se po prohraném boji rozutekli do bažiny, která byla za perským vojskem, a kde následně mnoho z Peršanů našlo smrt. Kdyby totiž (jak je to na obrázku výše) podle původní teorie stálo perské vojsko zády k moři, utíkali by Peršané s největší pravděpodobností na spásné lodě, které kotvily za nimi a které by je tak odvezly do bezpečí. Útěk do bažin by v tomto ohledu znamenalo dostat se nelogicky za své nepřátele (pravděpodobně se jimi i probít) a utéct dál do vnitrozemí.... Pokud však stálo perské vojsko kolmo k moři, nemohlo se pravé křídlo dostat přes celé bojiště k moři a ke svým lodím (pro pravé křídlo vzdálených asi 2 km), a tak zvolilo ústup do bažiny, neboť nikam jinam nebylo úniku.

K perským lodím a tím k závěrečné části bitvy se tak dostaly pouze ty perské jednotky, které operovaly při moři, tedy na levém křídle perské armády.[zdroj?]

ReferenceEditovat

  1. GRANT, Michael. Klasické Grécko. Bratislava: Slovart, 2008. ISBN 978-80-8085-571-0. Kapitola 1., s. 19. (slovensky) 
  2. Edward Seldon Sears. Running Through the Ages. [s.l.]: McFarland, 2001 Dostupné online. (anglicky) 
  3. John A. Lucas. A History of the Marathon race 490 B.C. to 1975. [s.l.]: Pennsylvania State University & Los Angeles 1984 foundation Dostupné online. (anglicky) 
  4. Sacred-texts.com Retrieved 2013-12-14

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat