Bitva u Chotynu (1673)

bitva polsko-turecké války z roku 1673
Tento článek je o bitvě z roku 1673. O bitvě z roku 1621 pojednává článek Bitva u Chotynu (1621).

Bitva u Chotynu nebo také chotynská válka[4] byla bitvou, která se odehrála 11. listopadu 1673 a kde polsko-litevské síly pod vedením hejtmana Jana Sobieského porazily osmanské síly vedené Hüseyinem Pašou. Bitva samotná přispěla k zásadnímu obratu ve válce, když ještě o rok dříve vedla slabost Unie k podpisu nevýhodné Bučačské smlouvy, a umožnila Janu Sobieskému vyhrát nastávající královské volby (polsky: wolna elekcja) a stát se polským králem.

Bitva u Chotynu
konflikt: Polsko-turecká válka (1672–1676)
{{{alt}}}
Bitva u Chotynu roku 1673 od Huchtenburga
trvání: 11. listopad 1673
místo: Chotyn
výsledek: vítězství Polsko-litevské unie
strany
Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie
Valašské knížectví Valašsko
Moldavské knížectví Moldávie
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
velitelé
Polsko-litevská unie Jan Sobieski
Polsko-litevská unie Michał Radziwiłł
Valašské knížectví Grigore Ghica
Osmanská říše Hüseyin Paša

síla
29 000 až 30 000[1] 35 000
120 děl[2]
ztráty
2 000 mrtvých a zraněných[3] 20 000 mrtvých a zraněných
ztráta většiny děl[3]
Jan Sobieski v bitvě u Chotynu roku 1673 podle Andrzeje Stecha

Popis bitvyEditovat

Polsko-litevské síly, společně s Moldavskými a Valašskými regimenty, tvořilo 30 000 mužů. Osmané měli pod velením 35 000 mužů a 120 děl. V bitvě byly také proti Osmanům úspěšně použity rakety zhotovené Kazimierzem Siemienowiczem. Vítězství umožnilo Unii anulovat nevýhodnou Bučačskou smlouvu a připravilo scénu pro roli, kterou měl Sobieski odehrát při obléhání Vídně roku 1683.

NázevEditovat

Chotyn (česky též Chotyně, Chotim nebo Chotin) byla dobyta a držena mnoha státy, což je důvodem častých změn jejího názvu (ukrajinsky: Хотин; polsky: Chocim; rumunsky: Hotin; turecky: Hotin; rusky: Хоти́н; transliterací: Chotín).

NásledkyEditovat

Osmanské síly se stáhly z Polska poté, co přišly o své zásoby a většina jejich dělostřelectva byla zajata. Sobieski se společně se šlechtou vrátil do Varšavy kvůli volbám nastanuvších z důvodu smrti krále Michała Wiśniowieckého, který zemřel 10. listopadu (den před bitvou).

V kultuřeEditovat

Bitva u Chotynu byla zachycena v podobě útoku polských husarů na konci filmu Pan Wołodyjowski režiséra Jerzyho Hoffmana, který vznikl podle knižní předlohy Henryka Sienkiewicze.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Khotyn (1673) na anglické Wikipedii.

  1. Marek Wagner, Wojna polsko-turecka w latach 1672-1676 t.1, Infort Editions, Zabrze 2009, p 376, ISBN 978-83-89943-34-7
  2. Marek Wagner, Wojna polsko-turecka w latach 1672-1676 t.1, Infort Editions, Zabrze 2009, p 374, ISBN 978-83-89943-34-7
  3. a b Marek Wagner, Wojna polsko-turecka w latach 1672-1676 t.1, Infort Editions, Zabrze 2009, p 392, ISBN 978-83-89943-34-7
  4. DEVRIES, Kelly Robert. The European tributary states of the Ottoman Empire in the sixteenth and seventeenth centuries. Choice. 2014-05-01, s. 51–5179. Dostupné online. ISSN 0009-4978. DOI 10.5860/CHOICE.51-5179. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Alan Palmer, The Decline and Fall of the Ottoman Empire, Published by Barnes & Noble Publishing, 1992. ISBN 1-56619-847-X. (anglicky)

Externí odkazyEditovat

  • Winged Hussars, Radoslaw Sikora, Bartosz Musialowicz, BUM Magazine, 2016.