Otevřít hlavní menu

Obléhání Chotěboře se odehrálo koncem roku 1420 a bylo ukončeno v únoru 1421. Vojsko Táboritů pod vedením hejtmana a kněze Petra Hromádky z Jistebnice chtělo z města vytvořit opěrný bod husitského hnutí ve východních Čechách.[1] Obléhání skončilo masakrem husitského vojska a popravou jejich hejtmana.

Obléhání Chotěboře husity
konflikt: Husitské války
Památník upálených husitů
Památník upálených husitů
trvání: konec roku 1420 - 3. února 1421
místo: Chotěboř
Zeměpisné souřadnice:
výsledek: likvidace husitů
strany
husitská korouhev husité korouhev Českého království česká katolická šlechta
a kutnohorští měšťané
velitelé
Hromádka z Jistebnice Mikeš Divůček z Jemniště
Půta z Častolovic
Arnošt Flaška z Pardubic
Jan Městecký z Opočna
Čeněk z Ronova

síla
~700 početnější
ztráty
~700 neznámé

Předcházející událostiEditovat

V oblasti východních Čech mělo husitské hnutí značnou podporu. Vždyť později v roce 1423 v kraji vznikl východočeský husitský svaz. Katolická protihusitská šlechta v kraji vytvořila Opočenskou stranu. Toto uskupení bylo věrné Zikmundovi Lucemburskému. Vůdčími osobnostmi byli Jan Městecký z Opočna a Půta z Častolovic.[2]

Před masakrem v Chotěboři proběhl protihusitský zásah v Přelouči 14. ledna 1421. Na akci se výrazně podíleli Jan Městecký, Arnošt Flaška a kutnohorský mincmistr Mikeš Divůček.[3] Husité se opevnili v přeloučském kostele, kde byli nakonec poraženi a 125 jich bylo odvedeno do Kutné Hory, kde byli vhozeni do šachet. Mezi zajatými husity byl i kněz Valentin.[4] Tři týdny po Přelouči zaútočili na Chotěboř.[5]

ObléháníEditovat

 
Věnceslav Černý: Kutnohorští horníci vrhají husity do šachet.

Koncem roku 1420 obsadily jednotky táboritů Chotěboř. Ze začátku byli husité podporováni místními měšťany, ale později začaly ve městě docházet zásoby a s tím upadala i jejich podpora. Petr Hromádka proto vyslal část svých jednotek, aby opatřili dostatek zásob.[6] V nastalé situaci město oblehli kutnohorští měšťané pod velením mincmistra Mikeše Divůčka a k nim se přidali oddíly Půty z Častolovic,[7] Jana Městeckého z Opočna, Arnošta Flašky a Čeňka z Ronova. Proti husitům se postavili i Chotěbořští měšťané. Hromádka vyhodnotil nepříznivou situaci a začal s katolickými pány vyjednávat o složení zbraní a volném odchodu z města. "...a obdržev od pánů slib pode ctí a věrou, že posádce na životě ublíženo nebude, vzdal se konečně dobrovolně se vším lidem svým dne 3. února 1420..."[8] Katoličtí páni, ale dohodu nedodrželi. Odzbrojili husity a na 300 jich upálili ve stodolách. Další byli upáleni ve stodolách cestou do Kutné Hory v Horkách a Loších.[9][10] Zbylí husité, kteří byli odvedeni až do Kutné hory, byli místními německými horníky vrženi do šachet. Hejtman Hromádka byl společně se dvěma táborskými knězi, na rozkaz Jana Městeckého z Opočna, převezen do Chrudimi. Tam pak byli všichni tři 6. února veřejně na náměstí upáleni. Celkem bylo popraveno asi 700 husitů.[11][12]

DůsledkyEditovat

Ztráty v Přelouči a Chotěboři neměly vliv na vzestup husitského hnutí v Čechách[5] a to ani ve východních, kde se zformovala silná východočeská skupina husitů s centrem v Hradci Králové. Při následném jarním tažení pražanů a táboritů do středních a východních Čech byla husity dobyta i Chrudim. 28. dubna 1421 se město, pod vedením jednoho ze strůjců chotěbořského masakru Jana Městeckého z Opočna, vzdalo. Jan Městecký slíbil, že přestoupí na husitskou stranu.[13][3] Při tažení husitských vojsk byl také jako msta za upálené husity vydrancován klášter ve Vilémově[1] a obsazena Kutná Hora. V roce 1424 husité vypálili Přibyslav i s hradem, vlastníkem byl Čeněk z Ronova, který se také podílel na chotěbořském masakru.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

HERLOßSOHN, Karl. Jan Žižka, svazky 1-2. Čechy od roku 1414-1424. Praha: Tisk a sklad Jaroslava Pospíšila, 1850.

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b V Chotěboři upálili tři sta husitů [online]. 2011-02-22 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  2. ŠANDERA, Martin. Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. 224 s. ISBN 80-86829-06-5. 
  3. a b Jan Městecký z Opočna [online]. e-stredovek.cz [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. 
  4. DOBIÁŠ, Bohdan. Přeloučtí mučedníci [online]. [cit. 2016-07-30]. [1 Dostupné online]. 
  5. a b PALACKÝ, František. Dějiny doby husitské: Wyňato z díla: Dějiny národu českého w Čechách a na Morawě, Díl 2. Praha: Nákladem knihkupce Fridricha Tempskéh́o, 1872. 
  6. VÁCLAVÍK, Jiří. Počátky osídlování. www.e-castolovice.cz [online]. [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  7. Půta III. z Častolovic [online]. e-stredovek.cz [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. 
  8. KOŘÁN, Josef J. Žižka. Obraz historicky z doby husitské. Praha: Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých / Matice lidu, č. 6, 1869. 161 s. S. 138-139. 
  9. OFICIÁLNÍ STRÁNKY OBCE HORKY. Historie obce. www.horkyucaslavi.cz [online]. [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  10. ZAP, Karel Vladislav. Vypsáni Husitské války ... Vyňato z Česko-Moravské Kroniky. Praha: I.L. Kober, 1868. 380 s. S. 158. 
  11. RIEGER, František Ladislav; MALÝ, Jakub Josef Dominik. Slovník naučný, Svazek 4. [s.l.]: I. L. Kober, 1865. 
  12. VON TOMEK, Václav Vladivoj. Děje Králowstwi českého. Praha: Františka Řivnáče, 1863. 471 s. S. 232. 
  13. Historie města Chrudim. www.chrudim.info [online]. [cit. 2016-07-31]. Dostupné online.