Bitozeves (tvrz)
Bitozeves je tvrz ve stejnojmenné obci v okrese Louny. Až do třicetileté války sloužila jako panské sídlo. Poté panství získali Michnové z Vacínova a jako nepotřebnou nechali tvrz zchátrat. V roce 1691 Sinzendorfové její zříceninu přestavěli na sýpku. Areál hospodářského dvora s budovu tvrze je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]
| Bitozeves | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Přestavba | 16. století |
| Další majitelé | Hruškové z Března Michnové z Vacínova Sinzendorfové |
| Poloha | |
| Adresa | Bitozeves,  Česko |
| Souřadnice | 50°22′28,13″ s. š., 13°38′42,5″ v. d. |
  Bitozeves | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43179/5-1053 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o bitozeveské tvrzi pochází z roku 1405, kdy ji Jindřich z Telce prodal i s vesnicí svatomařským křižovníkům.[2] Podle Augusta Sedláček však křižovníci tvrz před rokem 1405 prodali a v roce 1417 si ji pronajala Eliška Koldicová z Dubé.[3] Během husitských válek tvrz ovládala lounská posádka. Roku 1436 císař Zikmund bitozeveský statek zastavil Jindřichu Buškovi z Hluban.[2] Dalším majitelem se stal Heřman Sirotek ze Zhorce, od kterého ji roku 1464 získali opět křižovníci. Brzy poté od nich panství koupil Tomáš Pehm z Konobrž. Po něm je vlastnil Václav z Nemyčevsi a jeho syn Čéč tvrz roku 1506 prodal Janu Hruškovi z Března. Když zemřel, spravovali Hruškovi synové Mikuláš a Jakub každý polovinu panství. Roku 1532 získal Jakub bratrův podíl a postupně panství rozšířil o další vesnice v okolí. Celý majetek zdědili Jakubovi synové Šebestián, Karel a Bernart Hruškové z Března. Rozdělili se tak, že Bitozeves připadla Bernartovi, který zemřel ještě předtím, než jeho synové Jakub, Tobiáš, Karel a Adam dosáhli plnoletosti. Statek za ně spravoval Bernartův bratr Karel. Po dosažení dospělosti připadly Adamovi Seménkovice, Karlovi Nečemice a Jakub s Tobiášem se rozdělili o Bitozeves.[3] Oba bratři se zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620, za což jim byl zkonfiskován majetek.[2]
Bitozeves byla spolu s Toužetínem[3] prodána hraběti Adamovi z Herbersdorfu.[2] Vdova Marie Salomena potom toužetínské panství s Bitozevsí roku 1630 prodala Pavlu Michnovi z Vacínova za 75 tisíc zlatých a ten je připojil k postoloprtskému panství.[4] Samostatným statkem se Bitozeves stala ještě v letech 1667–1671, kdy patřila Vilému Bedřichovi Michnovi z Vacínova a který ji prodal postoloprtským hrabatům ze Sinzendorfu.[3] Tvrz během třicetileté války zchátrala a noví majitelé ji neopravovali. Až v roce 1691 nechal hrabě Jiří Ludvík ze Sinzendorfu zříceninu přestavět na sýpku.[2]
Stavební podoba editovat
Dochovaná renesanční jednopatrová budova má tři křídla ve tvaru písmena U. Východní křídlo slouží k bydlení a zbytek budovy je využíván k hospodářským účelům. Z architektonických detailů se dochovaly zbytky sgrafitových psaníček překryté novodobou omítkou.[5] K památkově chráněnému areálu patří hospodářský dbůr se dvěma branami,[6] kamennou patrovou stájí s přístavkem mléčnice[7] a hospodářská budova.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-18]. Identifikátor záznamu 155442 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bitozeves – tvrz, s. 45. Dále jen Anděl (1984).
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 416.
- ↑ Anděl (1984), s. 473
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Stáj [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Hospodářská budova [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitozeves na Wikimedia Commons
