Bima (hebrejsky: בימה‎, z řeckého βῆμα - „pódium“) je vyvýšené místo v synagoze, nacházející se většinou uprostřed hlavního sálu modlitebny. Někdy se pro ni, zejména mezi sefardskou komunitou, používá též označení almemor (אלממור) nebo teva (תבה).

ÚčelEditovat

Bima slouží jako symbolická připomínka událostí popisovaných v knize Exodus, kdy byl Izrael shromážděn kolem hory Sinaj ve chvíli, kdy Bůh uděloval lidem Tóru. Tak jako byli Izraelité shromážděni kolem hory, tak jsou i dnes židé shromážděni kolem bimy, ze které je Tóra předčítána.

Na bimě je umístěn čtecí stůl (שולחן, šulchan), na který se pokládá a ze kterého je předčítána Sefer Tora (ספר תורה). Kromě Tóry je z bimy předčítán například svitek Ester při svátku Purim a z bimy také mívá rabín svou drašu (draša, דרשה, výklad, homilie).

Některé části liturgie vede z bimy chazan חזן‎ (hebrejsky חזן, někdy nazývaný též kantor), ale nemusí nutně vést všechny. Chazan většinou vede bohoslužby ze sníženého místa u aron ha-kodeš, kde je také pro něj zbudován čtecí pultík (עמוד, amud).

V reformních synagogách bima uprostřed synagogy chybí a je spojena s vyvýšeným místem u aron ha-kodeš, tj. východní stěny synagogy.

LiteraturaEditovat

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.