Bernsteinův polynom

V teorii numerické matematiky je Bernsteinův polynom, nebo také polynom v Bernsteinově tvaru, polynomem, který je lineární kombinací Bernsteinových bázových polynomů.

Numericky stabilní cestou k výpočtu Bernsteinových polynomů je tzv. Algoritmus de Casteljau.

Polynomy v Bernsteinově tvaru byly poprvé použity v konstrukčním důkaze Stoneovy–Weierstrassovy aproximační věty. S rozvojem počítačové grafiky se Bernsteinovy polynomy omezené na intervalu staly důležitými ve formě Beziérových křivek.

Definice editovat

n+1 Bernsteinových bázových polynomů stupně   je definováno vztahem

 

kde   je binomický koeficient.

Bernsteinovy bázové polynomy stupně   tvoří bázi vektorového prostoru polynomů stupně  .
Lineární kombinace Bernsteinových bázových polynomů

 

se nazývá Bernsteinův polynom, neboli polynom v Bernsteinově tvaru stupně  . Koeficienty   jsou nazývány Bernsteinovy koeficienty, nebo také Beziérovy koeficienty.

Vlastnosti editovat

Rozklad jednotky editovat

Báze tvořená Bernsteinovými polynomy tvoří rozklad jednotky na intervalu  .

 

Symetrie editovat

V bázi tvořené Bernsteinovými polynomy existují vždy symetrické polynomy.

 

Důkaz:

 

Z vlastností kombinačních čísel vyplývá:

 

Nyní stačí upravit předchozí rovnici a získáme že:

 

Rekurence editovat

Bernsteinovy polynomy jsou rekurentní. To znamená že Bernsteinův polynom lze definovat použitím polynomu nižšího řádu.

 


Derivace editovat

 

Lokální maximum editovat

Na intervalu   je maximum v bodě  .

Důkaz: Maximum najdeme skrze derivaci:

 

Nyní můžeme nahlédnout, že pro body   nezískáme nulovou derivaci. Proto zbývá pouze činitel v závorce, který můžeme položit nule.

 
 
 
 

Že tento bod leží na intervalu   vyplývá z nerovnosti  .

Příklad editovat

Prvních několik Bernsteinových bázových polynomů vypadá takto:

 
 
 
 
 
 

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernstein_polynomial na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat