Otevřít hlavní menu

Benkovac (italsky Bencovazzo) je město v chorvatské Dalmácii, administrativně je součástí zadarské župy. Nachází se 30 km východně od Zadaru a 26 km severovýchodně od Biogradu na Moru. Městečko bylo založeno v 15. století jako hlavní sídlo chorvatských knížat Benkovičů. V 16. století jej ovládli Turci. V době srbské agrese v 90. letech městečko utrpělo velké ztráty.

Benkovac
Ulice v centru města.
Ulice v centru města.
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo UTC+1, UTC+2 (léto)
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Župa Zadarská
Město Benkovac
Administrativní dělení 41 sídel
Benkovac
Benkovac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 514 km²
Počet obyvatel 11 026 (2011)
Hustota zalidnění 21,5 obyv./km²
Etnické složení Chorvaté (84,88%), Srbové (13,78%)
Správa
Starosta Branko Kutija
Oficiální web www.benkovac-bastina.net
Telefonní předvolba (+385) 023
PSČ 23420
Označení vozidel ZD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ObyvatelstvoEditovat

Ve městě žilo v roce 2011 2866 obyvatel. Kromě vlastního města k němu administrativně náleží dalších 40 sídel: Benkovačko Selo, Bjelina, Brgud, Bruška, Buković, Bulić, Dobra Voda, Donje Biljane, Donje Ceranje, Donji Karin, Donji Kašić, Donji Lepuri, Gornje Biljane, Gornje Ceranje, Islam Grčki, Kolarina, Korlat, Kožlovac, Kula Atlagić, Lisičić, Lišane Tinjske, Medviđa, Miranje, Nadin, Perušić Benkovački, Perušić Donji, Podgrađe, Podlug, Popovići, Pristeg, Prović, Radošinovci, Raštević, Rodaljice, Smilčić, Šopot, Tinj, Vukšić, Zagrad a Zapužane. Celá tato aglomerace pak měla v roce 2011 11 026 obyvatel, z nichž 84,88 % tvořili Chorvaté a 13,78 % Srbové.

Obyvatelstvo se živí převážně zemědělstvím (chov dobytka, pěstování vína). V okolí města se těží kámen.

HistorieEditovat

Benkovac se rozvíjel velmi pozvolna. V roce 1847 zde byla otevřena první pošta. Roku 1865 získal telegrafní spojení se zbytkem tehdejšího Rakousko-Uherska, roku 1925 vlastní vodovod, od roku 1966 je pak napojen i na chorvatskou železniční síť (trať Knin - Zadar). V blízkosti města žil po nějakou dobu také i známý spisovatel Vladan Desnica. Rodákem z Benkovace byl také i inženýr Branko Žeželj.

Město, které bylo historicky i se svým okolím národnostně rozděleno, bylo v 90. letech 20. století součástí tzv. republiky Srbská krajina, mezinárodně neuznaného státu vzniklého na území Chorvatska během války v letech 1991-1995. Chorvatská vláda nad ním získala kontrolu až po Operaci bouře v roce 1995.

Externí odkazyEditovat