Benedikt (probošt)

český římskokatolický duchovní, probošt litoměřické kapituly

Benedikt (asi 2. pol. 12. století1225) byl 12. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1217?1225 a královským notářem.

Jeho proboštská Milost
Benedikt
12. probošt litoměřický
Církevřímskokatolická
Diecézepražská
Období služby1217?1225
Předchůdceprobošt Burchard
Nástupceprobošt Heřman
Osobní údaje
Datum narozeníasi 2. pol. 12. století
Datum úmrtí1225
Místo úmrtíČeské království
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

O jeho životě je doloženo, že byl roku 1198 jmenován kanovníkem v Praze. V roce 1204 byl jmenován notářem a 1212 kancléřem krále Přemysla Otakara I. Patřil k nejzkušenějším diplomatům té doby. Měl bohaté zkušenosti z církevní administrativy.

V roce 1216 se stal arcijáhnem okrsku Bílina a Světec. V červenci 1216 byl vyslán na důležitou diplomatickou misi k císaři Fridrichovi II., aby tam žádal potvrzení královského titulu pro Václava, což se mu podařilo. S králem byl ostatně spjat takovým přátelstvím, že byl při něm i v řešení církevně-politických otázek tak delikátních, jak se vyskytly při vzniklém církevním sporu papeže Honoria III. (12161227) a pražského biskupa Ondřeje (12141224).

V roce 1217 se stal 12. proboštem litoměřickým.

Benedikt stál ve sporu při knížeti Přemyslu Otakaru I., který pak roku 1218 v Budyni nad Ohří potvrdil privilegia litoměřické kolegiátní kapitule, jako obnovu a doplněk zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 (tzv. varianta B). Byl sice suspendován pro církevního představitele nedůstojné stanovisko, ale na sklonku života opět absolvován (suspense byla odvolána).

Naposledy je probošt Benedikt uváděn v roce 1225 jako královský kancléř. I když neexistuje doklad o jeho smrti, je zřejmé, že zemřel ještě téhož roku.

Odkazy editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat