Wikipedie

Benešov nad Černou

obec v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji

Benešov nad Černou (do roku 1948 Německý Benešov,[2] německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor, v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km Z), Trhové Sviny (13 km S) a Nové Hrady (15 km V).

Benešov nad Černou
Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu).
Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu).
Znak obce Benešov nad Černou
znak
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0312 545406
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Kaplice
Okres (LAU 1) Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice 48°43′46″ s. š., 14°37′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 458 (2020)[1]
Rozloha 57,05 km²
Nadmořská výška 661 m n. m.
PSČ 382 82
Počet částí obce 13
Počet k. ú. 9
Počet ZSJ 11
Kontakt
Adresa obecního úřadu Benešov nad Černou 126
382 82 Benešov nad Černou
obec.benesovncernou@tiscali.cz
Starostka Veronika Zemanová Korchová
Oficiální web: www.benesovnc.cz
Benešov nad Černou
Benešov nad Černou
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

HistorieEditovat

 
Renesanční radnice

Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple sv. Jakuba Většího na kostel sv. Jakuba Většího nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic.[3] V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.

V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.

Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.

Ve městě se narodil rakouský herec, básník a spisovatel Josef Gangl (1868-1916).[4]

Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.

8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny místních Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.

Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981–1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² – území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově nad Černou.
 
Kostel sv. Jakuba Většího
 
Barokní sousoší na náměstí
  • Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. století, naposledy rekonstruován počátkem 90. let 20. století.
  • Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
  • Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně dva gotické domy spojené v jeden. Vybudovány ve 14. stol., v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
  • Kašny na náměstí
  • Vodní mlýn – technická památka v údolí Černé
  • Fara
  • Morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí – vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Rok sčítání 1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 4 336 4 701 3 631 1 764 1 441 1 246 1 150 1 237 1 323

SoučasnostEditovat

Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy.

 
Pomník spisovateli Adalbertu Stifterovi v údolí Černé

Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé – v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.

Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující.

Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout – nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.

Statistické údajeEditovat

 
Boží muka v horní části obce (u bytovek)

Sčítání lidu, 2001Editovat

  • Počet obyvatel: 1 237
  • Národnost:
    • česká : 76,8 %
    • slovenská : 12,5 %
    • ukrajinská : 4,9 %
    • německá : 1,5 %
  • Náboženské vyznání: věřící : 42,0 % , z toho:
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
    • nezaměstnaní: 6,32 %
    • zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
    • ve stavebnictví: 9,9 %
    • v zemědělství: 6,2 %
    • ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
    • v obchodu: 4,0 %

Národnostní složení obyvatel obce se vlivem velkého množství cizinců zde pracujících v posledních 6 letech zřejmě poněkud pozměnilo. Přibylo větší množství Ukrajinek, dále také Bulharek a Mongolek, pracujících jako šičky v podniku BENTEX.

MVČR, 2007Editovat

  • Počet obyvatel : 1 619 , z toho:
    • podíl mužů: 46,0 %
    • podíl dětí do 15 let: 13,4 %
  • Průměrný věk: 38,1 let

Podíl mužů je nízký zřejmě z důvodu, že většinu zahraničních zaměstnanců textilní firmy tvoří ženy.

DopravaEditovat

 
Říčka Černá u hutě Gabriela
 
Jeden z panelů naučné stezky

SilniceEditovat

Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svinů a Pohorské Vsi.

AutobusyEditovat

 
Dřevěná zvonička v místní části Dluhoště

Části obceEditovat

Název části obce
Poč.ob. (2001)
Vzdálenost
Připojení k obci
Dříve součástí obce
Benešov nad Černou 961 --- --- ---
Černé Údolí 48 6 Jv 1869 ---
Daleké Popelice 0 8 Sz 1976 Ličov
Děkanské Skaliny 12 6 Sz 1976 Ličov
Dluhoště 57 4 Z 1976 Ličov
Hartunkov 29 3 V 1961 Hartunkov
Klení 45 4 S 1961 Klení
Kuří 16 1 J 1961 Kuří
Ličov 59 4 Z 1976 Ličov
Pusté Skaliny 0 8 Sz 1976 Ličov
Valtéřov 10 3 Sv 1950 Valtéřov
Velké Skaliny 0 7 Sz 1976 Ličov
Velký Jindřichov 0 9 Jv 1950 Staré Hutě

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, I. díl A-G. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 89-91. 
  4. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Benešov_nad_Černou&oldid=18511742“