Benešov nad Černou
Benešov nad Černou (do roku 1948 Německý Benešov,[2] německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor, v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km Z), Trhové Sviny (13 km S) a Nové Hrady (15 km V).
| Benešov nad Černou | |
 Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu). | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0312 545406 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Okres (LAU 1) | Český Krumlov (CZ0312) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Kaplice |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 57,05 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 48°43′46″ s. š., 14°37′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 454 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 661 m n. m. |
| PSČ | 382 82 |
| Zákl. sídelní jednotky | 11 |
| Části obce | 13 |
| Katastrální území | 9 |
| Adresa obecního úřadu |
Benešov nad Černou 126 382 82 Benešov nad Černou |
| Starostka | Veronika Zemanová Korchová |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obec.benesovncernou@tiscali.cz | |
  Benešov nad Černou | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
HistorieEditovat
Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple sv. Jakuba Většího na kostel sv. Jakuba Většího nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic.[3] V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.
V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.
Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.
Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.
Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.
8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.
Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.
V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981–1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² – území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).
PamětihodnostiEditovat
- Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. století, naposledy rekonstruován počátkem 90. let 20. století.
- Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
- Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny ve 14. stol., v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
- Kašny na náměstí
- Vodní mlýn – technická památka v údolí Černé
- Fara
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého na náměstí – vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha
Vývoj počtu obyvatelEditovat
| Rok sčítání | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 336 | 4 701 | 3 631 | 1 764 | 1 441 | 1 246 | 1 150 | 1 237 | 1 323 |
SoučasnostEditovat
Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy.
Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé – v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.
Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující.
Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout – nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.
Statistické údajeEditovat
Sčítání lidu, 2001Editovat
- Počet obyvatel: 1 237
- Národnost:
- česká : 76,8 %
- slovenská : 12,5 %
- ukrajinská : 4,9 %
- německá : 1,5 %
- Náboženské vyznání: věřící : 42,0 % , z toho:
- římskokatolická církev : 85,9 %
- pravoslavná církev : 3,1 %
- Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
- nezaměstnaní: 6,32 %
- zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
- ve stavebnictví: 9,9 %
- v zemědělství: 6,2 %
- ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
- v obchodu: 4,0 %
Národnostní složení obyvatel obce se vlivem velkého množství cizinců zde pracujících v posledních 6 letech zřejmě poněkud pozměnilo. Přibylo větší množství Ukrajinek, dále také Bulharek a Mongolek, pracujících jako šičky v podniku BENTEX.
MVČR, 2007Editovat
- Počet obyvatel : 1 619 , z toho:
- podíl mužů: 46,0 %
- podíl dětí do 15 let: 13,4 %
- Průměrný věk: 38,1 let
Podíl mužů je nízký zřejmě z důvodu, že většinu zahraničních zaměstnanců textilní firmy tvoří ženy.
DopravaEditovat
SilniceEditovat
Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svinů a Pohorské Vsi.
AutobusyEditovat
- Kaplice – Benešov nad Černou – Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD Autobusy České Budějovice, prov. Kaplice)
- Trhové Sviny – Benešov nad Černou – (Pohorská Ves) – Kaplice (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny)
- Hranice – Nové Hrady – Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny)
Části obceEditovat
Název části obce |
Poč.ob. (2001) |
Vzdálenost |
Připojení k obci |
Dříve součástí obce
|
|---|---|---|---|---|
| Benešov nad Černou | 961 | --- | --- | --- |
| Černé Údolí | 48 | 6 Jv | 1869 | --- |
| Daleké Popelice | 0 | 8 Sz | 1976 | Ličov |
| Děkanské Skaliny | 12 | 6 Sz | 1976 | Ličov |
| Dluhoště | 57 | 4 Z | 1976 | Ličov |
| Hartunkov | 29 | 3 V | 1961 | Hartunkov |
| Klení | 45 | 4 S | 1961 | Klení |
| Kuří | 16 | 1 J | 1961 | Kuří |
| Ličov | 59 | 4 Z | 1976 | Ličov |
| Pusté Skaliny | 0 | 8 Sz | 1976 | Ličov |
| Valtéřov | 10 | 3 Sv | 1950 | Valtéřov |
| Velké Skaliny | 0 | 7 Sz | 1976 | Ličov |
| Velký Jindřichov | 0 | 9 Jv | 1950 | Staré Hutě |
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, I. díl A-G. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 89-91.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov nad Černou ve Wikimedia Commons - Galerie Benešov nad Černou ve Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR. Obec Benešov nad Černou v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- oficiální stránky města
