Beneš Mokrovouský z Hustířan
Beneš Mokrovouský z Hustířan (před 1400 – po roce 1454) byl český šlechtic, přívrženec husitství a husitský hejtman. Byl významnou postavou orebitského, posléze pak pražského svazu, absolvoval řadu klíčových bitev husitských válek, v závěru života pak podporoval nároky Jiřího z Poděbrad na český trůn.
| Beneš Mokrovouský z Hustířan | |
|---|---|
.png) Beneš Mokrovouský z Hustířan (detail, Česko-moravská kronika, 1872) | |
| Narození | okolo 1400?  ? Mokrovousy |
| Úmrtí | po roce 1454 ? |
| Děti | Jiřík z Hustířan Bavor z Hustířan |
| Rodiče | Bavor Mokrovouský z Hustířan, ? |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | husitský hejtman |
| Bitvy | |
Život editovat
Mládí editovat
Pocházel z nižšího šlechtického rodu pánů z Mokrovous, narodil se patrně na rodové tvrzi Mokrovousy, která patřila jeho otci, Bavorovi z Mokrovous.
Husitství editovat
Po upálení mistra Jana Husa se přidal na stranu vznikajícího husitského hnutí. Roku 1420 se účastnil ozbrojeného shromáždění na Kunětické hoře, které následně vyústilo v dobytí Hradce Králové husity. Posléze do svého držení získal tvrz Malešov u Kutné Hory.[1] Připojil se k pražskému svazu, v srpnu 1427 bojoval v bitvě u Tachova.[2] Účastnil se husitského poselství za císařem Zikmundem do Chebu, které mělo ambici dosáhnout smíru, což se nezdařilo.
.png)
Roku 1432 byl přítomen opět v Chebu při jednání s basilejskými posly, roku 1433 cestoval spolu s kališnickým poselstvem do Basileje a podílel se tak na formulování Basilejských kompaktát. Přiklonil se k umírněným kališníkům, pomáhal při opanování Nového Města Pražského a na straně aliančního katolicko-kališnického vojska bojoval v bitvě u Lipan. Po smrti Zikmunda Lucemburského podporoval snahy české šlechty prosadit na český trůn polského kandidáta proti Albrechtu II. Habsburskému. Spolu s Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna odcestoval roku 1438 do Polska, téhož roku byl přítomen též při obléhání Tábora Albrechtem a jeho spojenci. Spolu s Bedřichem ze Strážnice a Janem Koldou mladším ze Žampachu se pokusil o převrat v Praze.
Roku 1443 z neznýmých důvodů přepadl Haška z Valdštejna na jeho hradě Veliši a uvrhl jej do žaláře na tvrzi Mokrovousy. Ta byla posléze českou hotovostí obležena a Beneš byl přinucen pana Haška vydat na svobodu.
Roku 1451 byl členem poselství k římskému králi Fridrichu III. Roku 1452 se zúčastnil volby Jiřího z Poděbrad, svého krajana, za zemského správce. Nedlouho po roce 1454 zemřel.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Tvrz Malešov » Detailní archivní rešerše [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
- ↑ COJECO.CZ. Beneš z Mokrovous a Hustiřan - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
Literatura editovat
- BŘEZOVÉ, Vavřinec z. Husitská kronika. Praha: Svoboda, 1979.
- ŘEHÁK, Josef a LAVIČKA, V.. Hora Kutná a její okolí. V Hoře Kutné: Karel Šolc, 1879. s. 209.
- ŠMAHEL, František. Husitská revoluce 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0.