Belianské Tatry

Belianské Tatry
	Belianské Tatry
Nejvyšší bod	2 152 m n. m. (Havran)
Délka	14 km
Rozloha	67,5 km²
Nadřazená jednotka	Karpaty, Východní Tatry
Sousední; jednotky	Vysoké Tatry, Podtatranská kotlina, Podtatranská brázda
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko (Prešovský kraj)
Povodí	Dunaj, Visla
Souřadnice	49°15′ s. š., 20°12′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Belianské Tatry (slovensky Belianske Tatry) jsou geomorfologický podcelek a nejvýchodnější část Východních Tater východně od Kopského sedla, které je odděluje od Vysokých Tater. Na severu hraničí s Podtatranskou brázdou. Mají rozlohu 67,5 km². Hřeben Belianských Tater je 14 km dlouhý a je kolmý na hřeben Vysokých Tater. Neodbočují z něj žádné výrazné boční hřebeny a je tvořen převážně vápenci a břidlicemi.

Vrcholy editovat

Hřeben tvoří od západu k východu vrcholy:

Severní svahy odvodňuje potok Biela a její pravostranné přítoky (Rígeľský potok, Tokárenský potok, Babí potok). Pravostrannými přítoky Javorinky je odvodňována část severních svahů západně od Havrana (Nový potok) a část jižních svahů západně od Hlúpého tzv. Zadné Meďodoly (Štefanka, Meďodolský potok). Východní část jižních svahů tzv. Predné Meďodoly odvodňuje levý přítok Kežmarské Bielé vody Napájedlový potok. Na rozdíl od ostatních částí Tater se zde nevyskytují plesa ani vodopády. Toto není tak docela pravda, neboť v Monkově dolině na Ríglovém potoce se nacházejí vodopády (Vodopád Rígeľského potoka) – viditelné z naučného chodníku do Širokého sedla ze zastávky č. 3 v nadmořské výšce cca 1 310 m.

V pohoří jsou bohatě zastoupeny krasové jevy, z nichž je však zpřístupněna pouze jeskyně Belianska jaskyňa.

Téměř celé pohoří je součástí národní přírodní rezervace Belianské Tatry, která je až na turistické značky vedoucí okrajem a naučnou stezku Monkova dolina – Kopské sedlo veřejnosti nepřístupná. Je zde široce zastoupena vápencová flóra. Záchranná stanice Tatranské horské služby se nachází na chatě Plesnivec (1 290 m).