Seznam klavírních sonát Ludwiga van Beethovena

Soubor 32 klavírních sonát Ludwiga van Beethovena patří mezi stěžejní díla klavírní literatury. Beethoven je psal průběžně téměř celý život a velmi zřetelně se v nich odrážejí jeho různá tvůrčí období. Zároveň dochází k vývoji sonáty jako hudební formy, od klasicistní podoby navazující na Haydna a Mozarta po začínající romantismus.

Beethoven sonáty zpočátku sdružoval do sbírek po dvou až třech kusech. První takovou sbírkou byly tři tzv. Kurfiřtské sonáty (WoO 47), které napsal v letech 1782-1783, kdy mu bylo dvanáct let. Toto rané dílo ještě nemá opusové číslo a obvykle nebývá řazeno k ostatním sonátám. První sbírka opatřená opusovým číslem (Op. 2) byla vydána v roce 1796. Od roku 1804 už byly nové sonáty vydávány vždy samostatně, poslední z nich v roce 1822.

Některé sonáty mají také obecně vžité názvy, které však většinou nepocházejí od samotného Beethovena. Často mají původ v poznámce vydavatele či hudebního kritika, někdy vznikly a ujaly se až po Beethovenově smrti. Bývají odvozené od charakteru a působení díla (nebo jen jedné věty - např. Měsíční svit), typického motivu (Kukaččí) či dedikace (Valdštejnská).

Prvním klavíristou, který v rámci koncertního cyklu zahrál zpaměti všechny Beethovenovy klavírní sonáty, byl Hans von Bülow. Po něm to zopakoval až v roce 1927 Artur Schnabel, který také v polovině 30. let jako první pořídil nahrávky všech sonát.[1]

Sonáty

editovat
pořadí opus číslo tónina název rok vzniku
1 2/1 f moll Malá Appassionata 1793–95
2 2/2 A dur 1794–95
3 2/3 C dur 1794–95
4 7 Es dur 1796–97
5 10/1 c moll 1795–97
6 10/2 F dur 1796–97
7 10/3 D dur 1797–98
8 13 c moll Patetická 1797–98
9 14/1 E dur 1798–99
10 14/2 G dur 1799
11 22 B dur 1800
12 26 As dur Smuteční pochod 1800–01
13 27/1 Es dur 1800–01
14 27/2 cis moll Měsíční svit 1801
15 28 D dur Pastorální 1801
16 31/1 G dur 1802
17 31/2 d moll Bouře 1802
18 31/3 Es dur Lovecká 1802
19 49/1 g moll 1797
20 49/2 G dur 1795–96
21 53 C dur Valdštejnská 1803–04
22 54 F dur 1804
23 57 f moll Appassionata 1804–05
24 78 Fis dur Terezina 1809
25 79 G dur Kukaččí 1809
26 81a Es dur Les adieux 1809–10
27 90 e moll 1814
28 101 A dur 1816
29 106 B dur Hammerklavier 1816–18
30 109 E dur 1820
31 110 As dur 1821–22
32 111 c moll 1821–22

Reference

editovat
  1. OBERT-THORN, Mark. Great Pianists: Artur Schnabel: BEETHOVEN: Piano Works Vol. 1 [online]. Naxos [cit. 2015-11-22]. Komentář k nahrávce. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-23. 

Literatura

editovat
  • HOLZKNECHT, Václav. Beethovenovy klavírní sonáty. [s.l.]: [s.n.], 1964. 
  • KLJUNIČ, Bojana. Hudební didaktická interpretace na modelu Beethovenových klavírních sonát. Praha: [s.n.], 2014. 
  • DRAKE, Kenneth. The Beethoven Sonatas and the Creative Experience. [s.l.]: Indiana University Press, 2000. Dostupné online. 
  • ROSEN, Charles. Beethoven's Piano Sonatas: A Short Companion. [s.l.]: Yale University Press, 2002. Dostupné online. 
  • TAUB, Robert. Playing the Beethoven Piano Sonatas. [s.l.]: Amadeus Press, 2009. 

Externí odkazy

editovat