Bedřich z Lichtenštejna

kníže z Lichtenštejna, rakouský generál

Bedřich Vojtěch princ z Lichtenštejna (německy Friedrich Adalbert Prinz von und zu Liechtenstein; 21. září 1807 Vídeň1. května 1885 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a rakouský generál. Od mládí sloužil v armádě, vyznamenal se v v revolučních letech 1848–1849 v Itálii a Uhrách. Kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uhrách (1865–1869), byl také rytířem Řádu zlatého rouna a členem rakouské Panské sněmovny.[2]

Bedřich princ z Lichtenštejna
litografie, 1850, Josef Kriehuber
Vrchní velitel v Uhrách
Ve funkci:
1865 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJohann Baptist Coronini-Cronberg
NástupceLudwig von Gablenz
Guvernér v Sedmihradsku
Ve funkci:
1858 – 1861
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarel II. ze Schwarzenbergu
NástupceLudwig Folliot de Crenneville
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1872 – 1885
PanovníkFrantišek Josef I.
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Hodnostgenerálmajor (1848), polní podmaršál 1849, generál jezdectva (1861)

Narození21. září 1807
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1885 (ve věku 77 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHrobka Lichtenštejnů ve Vranově
ChoťSophie Löwe (od 1848)
RodičeJan I. z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
DětiMaria Jan Alois z Lichtenštejna
PříbuzníFridrich Alois z Lichtenštejna[1] a Eduard Viktor z Liechtensteinu[1] (vnoučata)
Profesearistokrat, důstojník a voják
Oceněnírytíř Vojenského řádu Marie Terezie
CommonsFriedrich Adalbert, Prince of Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Busta Bedřicha z Lichtenštejna v památníku rakouských vojevůdců v Heldenbergu (Dolní Rakousko)

Pocházel z knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako třetí syn polního maršála knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny Fürstenbergové (1776–1848), kmotrem byl strýc Bedřich Karel Fürstenberg.[3] V armádě sloužil od roku 1827 a již o rok později byl nadporučíkem. V letech 1828–1829 krátce působil u velvyslanectví v Petrohradě, poté sloužil u různých pluků jezdectva a postupoval v hodnostech. V revolučních letech 1848–1849 bojoval nejprve v Itálii ve válce se Sardinií vynikl v několika bitvách pod velením maršála Radeckého. Již v lednu 1848 dosáhl hodnosti generálmajora, poté byl přeložen do Uher, kde jako velitel divize bojoval pod velením generála Šlika proti maďarským povstalcům. V roce 1849 byl povýšen na polního podmaršála a jako velitel divize se vrátil do Itálie. Od roku 1853 byl velitelem 6. armádního sboru ve Vídni.

 
Zámek Rosegg (Korutansko)

V roce 1858 byl jmenován c. k. tajným radou[4] a v letech 1858–1861 zastával funkci guvernéra v Sedmihradsku, kde byl zároveň v čele 12. armádního sboru také zemským velitelem.[5][6] V roce 1861 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva[7] a v letech 1861–1865 byl velitelem v Banátu. Svou kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uherském království (1865–1869), kde z titulu této funkce zasedal také ve Sněmovně magnátů.

Za zásluhy v revolučních bojích 1848–1849 získal Vojenský řád Marie Terezie (1848) a Řád železné koruny I. třídy (1849).[8][9] V roce 1867 obdržel Řád zlatého rouna[10] a při příležitosti odchodu do výslužby byl dekorován velkokřížem uherského Řádu sv. Štěpána (1869). V roce 1872 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Zemřel ve Vídni, pohřben byl v rodové hrobce ve Vranově u Brna.

Rodinné a majetkové poměry editovat

 
Manželka Sophie Löwe, operní pěvkyně

Jeho majetkem byl velkostatek Rosegg v Korutansku se zámkem postaveným v 18. století rodem Orsini-Rosenbergů (panství koupil otec v roce 1831).[11] V korutanském hlavním městě Klagenfurtu byl také majitelem statků zrušeného kláštera Viktring.[12]

V září 1848 uzavřel morganatický sňatek s operní zpěvačkou Sophií Löwe (1815–1866). Seznámili se v Miláně, kde Sophie proslula jako interpretka Verdiho oper v La Scale. Manželství zůstalo bezdětné.

Nejstarší bratr Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) byl vládnoucím knížetem v Lichtenštejnsku (1836–1858) a majitelem rozsáhlých majetků v Čechách a na Moravě, další bratři sloužili v armádě a dosáhli vysokých hodností. František de Paula (1802–1887) byl také generálem jezdectva a vrchním velitelem v Uhrách, další bratr Eduard (1809–1864) dosáhl hodnosti polního podmaršála.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Ottův slovník naučný; díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1997); s. 1057 ISBN 80-7185-226-0
  3. Rodokmen Lichtenštejnů dostupné online
  4. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 87 dostupné online
  5. Přehled představitelů státní správy v Sedmihradsku na webu worldstatesmen dostupné online
  6. Gothaischer genealogischer Hofkalender 1859; Gotha, 1859; s. 31 dostupné online
  7. Služební postup Bedřicha z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online
  8. MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii; Praha, 1990; s. 70
  9. Hof und Staats Handbuch Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 64, 87 dostupné online
  10. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 274
  11. Historie zámku Rosegg na webu burgen-austria dostupné online
  12. Historie kláštera Viktring dostupné online

Externí odkazy editovat