Bedřich z Lichtenštejna
Bedřich Vojtěch princ z Lichtenštejna (německy Friedrich Adalbert Prinz von und zu Liechtenstein; 21. září 1807 Vídeň – 1. května 1885 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a rakouský generál. Od mládí sloužil v armádě, vyznamenal se v v revolučních letech 1848–1849 v Itálii a Uhrách. Kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uhrách (1865–1869), byl také rytířem Řádu zlatého rouna a členem rakouské Panské sněmovny.[2]
Životopis editovat
Pocházel z knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako třetí syn polního maršála knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny Fürstenbergové (1776–1848), kmotrem byl strýc Bedřich Karel Fürstenberg.[3] V armádě sloužil od roku 1827 a již o rok později byl nadporučíkem. V letech 1828–1829 krátce působil u velvyslanectví v Petrohradě, poté sloužil u různých pluků jezdectva a postupoval v hodnostech. V revolučních letech 1848–1849 bojoval nejprve v Itálii ve válce se Sardinií vynikl v několika bitvách pod velením maršála Radeckého. Již v lednu 1848 dosáhl hodnosti generálmajora, poté byl přeložen do Uher, kde jako velitel divize bojoval pod velením generála Šlika proti maďarským povstalcům. V roce 1849 byl povýšen na polního podmaršála a jako velitel divize se vrátil do Itálie. Od roku 1853 byl velitelem 6. armádního sboru ve Vídni.
V roce 1858 byl jmenován c. k. tajným radou[4] a v letech 1858–1861 zastával funkci guvernéra v Sedmihradsku, kde byl zároveň v čele 12. armádního sboru také zemským velitelem.[5][6] V roce 1861 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva[7] a v letech 1861–1865 byl velitelem v Banátu. Svou kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uherském království (1865–1869), kde z titulu této funkce zasedal také ve Sněmovně magnátů.
Za zásluhy v revolučních bojích 1848–1849 získal Vojenský řád Marie Terezie (1848) a Řád železné koruny I. třídy (1849).[8][9] V roce 1867 obdržel Řád zlatého rouna[10] a při příležitosti odchodu do výslužby byl dekorován velkokřížem uherského Řádu sv. Štěpána (1869). V roce 1872 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Zemřel ve Vídni, pohřben byl v rodové hrobce ve Vranově u Brna.
Rodinné a majetkové poměry editovat
Jeho majetkem byl velkostatek Rosegg v Korutansku se zámkem postaveným v 18. století rodem Orsini-Rosenbergů (panství koupil otec v roce 1831).[11] V korutanském hlavním městě Klagenfurtu byl také majitelem statků zrušeného kláštera Viktring.[12]
V září 1848 uzavřel morganatický sňatek s operní zpěvačkou Sophií Löwe (1815–1866). Seznámili se v Miláně, kde Sophie proslula jako interpretka Verdiho oper v La Scale. Manželství zůstalo bezdětné.
Nejstarší bratr Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) byl vládnoucím knížetem v Lichtenštejnsku (1836–1858) a majitelem rozsáhlých majetků v Čechách a na Moravě, další bratři sloužili v armádě a dosáhli vysokých hodností. František de Paula (1802–1887) byl také generálem jezdectva a vrchním velitelem v Uhrách, další bratr Eduard (1809–1864) dosáhl hodnosti polního podmaršála.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Ottův slovník naučný; díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1997); s. 1057 ISBN 80-7185-226-0
- ↑ Rodokmen Lichtenštejnů dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 87 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Sedmihradsku na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Gothaischer genealogischer Hofkalender 1859; Gotha, 1859; s. 31 dostupné online
- ↑ Služební postup Bedřicha z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii; Praha, 1990; s. 70
- ↑ Hof und Staats Handbuch Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 64, 87 dostupné online
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 274
- ↑ Historie zámku Rosegg na webu burgen-austria dostupné online
- ↑ Historie kláštera Viktring dostupné online
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich z Lichtenštejna na Wikimedia Commons - Životopis Bedřicha z Lichtenštejna Archivováno 25. 11. 2022 na Wayback Machine.
- Bedřich z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Bedřich z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu
