Bedřich Adolf Kinský

český šlechtic

Bedřich Adolf hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (5. říjen 1885 Spálov5. února 1956 Vídeň)[1] byl člen rodu Kinských a pocházel ze sloupské větve. Jeho rodiči byli Filip Arnošt Kinský (1861–1939) a Marie rozená Dubská z Třebomyslic (1864–1926).

Bedřich Adolf Kinský
Majitel statku Lešná
Ve funkci:
1939 – 1945
PředchůdceFilip Arnošt Kinský
Nástupcestatek znárodněn
C. k. komoří[1]
Ve funkci:
1910 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíNSDAP (1939–1945)[2]
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Hodnostrytmistr (v záloze);[1] major (wehrmachtu)

Narození5. října 1885
Spálov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. února 1956 (ve věku 70 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Národnostrakouská
Choť(1910) Margarethe, roz. Dubská z Třebomyslic (1885–1968)
RodičeFilip Arnošt Kinský (1861–1939) a Marie Dubská z Třebomyslic (1864–1926)
Děti1. Marie, provd. Podstatzky-Lichtenstein (1912–1994)
2. Filip František (1914–1914)
3. Friedrich Adolf (1915–1984)
4. Peter Albrecht (1921–1945)
5. Christian Leopold (1924 –2011)
6. Alžběta, provd. Stepski-Doliwa (* 1928)
PříbuzníHenriette Kinsky[3], Peter Friedrich Graf Kinsky[3] a Johannes Leopold Graf Kinsky[3] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

 
Zámek v Lešné

Studoval na tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Za 1. světové války byl císařským důstojníkem. Po rozpadu Rakousko-Uherska si ponechal rakouské občanství a v roce 1939 automaticky získal německé občanství. Za 2. světové války žil na zámku v Lešné, který zdědil po svém otci. Byl majorem ve wehrmachtu a za války se postavil proti masakru, který na místním obyvatelstvu chtěly uskutečnit oddíly SS.[4] V roce 1945 byli s manželkou v internaci v závodě na klobouky ve Valašském Meziříčí a museli vykonávat různé práce, pracovali např. u místního zvěrolékaře.[4] Po propuštění z internace se nastěhovali do budovy v hospodářském dvoře u zámku v Lešné. Nesměli nikam chodit a museli se pravidelně hlásit.[4] V těchto podmínkách žili dva roky a pak si zažádali o vystěhování do Rakouska, což jim bylo umožněno.[5]

Rodina editovat

Oženil se v Lysicích 6. dubna 1910 s Margarethou hraběnkou Dubskou z Třebomyslic (5. květen 1885 Lysice – 12. duben 1968 Vídeň), dcerou Guida Dubského z Třebomyslic (1835–1907) a Alžběty Leopoldiny Kinské (1855–1942).[1] Měli spolu šest dětí:[1]

  • 1. Marie Margarete (10. 6. 1912 Vídeň – 11. 2. 1994 Vídeň), manžel Leopold Podstatzky-Lichtenstein, svobodný pán z Prussinowitz
  • 2. Philipp Franz Joseph (15. 5. 1914 – 28. 6. 1914)
  • 3. Friedrich Adolf (27. 5. 1915 Lysice – 27. 3. 1984 Vídeň), člen Maltézského řádu
  • 4. Peter Albrecht (31. 10. 1921 Lysice – 26. 1. 1945 Gallingen)
  • 5. Christian Leopold Kinský (14. 2. 1924 Nový Jičín – 24. 9. 2011 Heidenreichstein)
  • 6. Marie Elisabeth (* 28. 4. 1928 Nový Jičín), manžel Gottfried von Stepski-Doliwa

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 198. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  2. VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 102. Dále jen Paradoxy české šlechty. 
  3. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. a b c Paradoxy české šlechty, s. 94
  5. Paradoxy české šlechty, s. 95

Literatura editovat

  • Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Paseka s.r.o, Praha a Litomyšl, rok vydání:2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 376, 2. vydání, kap. 3

Externí odkazy editovat