Otevřít hlavní menu

Batesonův-Dobzhanského-Mullerův model[1] (někdy též jen Dobzhanského-Mullerův) je modelem evoluce genetické nekompatibility. Tato teorie byla poprvé popsána Williamem Batesonem v roce 1909,[2], a následně v roce 1934 zcela nezávisle Theodosiem Dobzhanským[3]. Později byla rozpracována Hermanem Mullerem[4].

Tento model se pokouší vysvětlit, jak se vytváří nekompatibilita mezi blízce příbuznými druhy v situaci, kdy ani jeden z druhů neprochází údolím adaptivní krajiny. Ve své nejjednodušší formě nám tento model ukazuje, že je třeba alespoň dvou změn v lokusu genu k vytvoření hybridní nekompatibility nebo alespoň k poklesu biologické zdatnosti potomků jedinců z dvou ancestrálně identických, avšak alopatrických populací. Tato teorie vychází z myšlenky, že by jedna alela nově vzešlá alela v jedné populaci neměla v druhé populaci způsobovat pokles biologické zdatnosti, máli tato druhá populace shodné genetické pozadí. K vytvoření nekompatibility musí ve druhé populaci vzniknout další alela, která bude s alelou přenesenou nekompatibilní.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bateson–Dobzhansky–Muller model na anglické Wikipedii.

  1. Dobzhansky, Bateson, and the genetics of speciation.
  2. BATESON, William. Heredity and variation in modern lights. Darwin and Modern Science. 1909, s. 85–81. (anglicky) 
  3. DOBZHANSKY, Theodosius. Studies on Hybrid Sterility. I. Spermatogenesis in pure and hybrid Drosophila pseudoobscura. Zeitschrift für Zellforschung und mikroskopische Anatomie. 1934, s. 169–221. Dostupné online [cit. 20-08-2016]. (anglicky)  Archivováno 27. 3. 2012 na Wayback Machine
  4. MULLER, Herman J. Isolating mechanisms, evolution and temperature.. Biol. Symp.. 1942, roč. 6, čís. 811, s. 71-125. (anglicky) 

Související článkyEditovat