Wikipedie

Lidská kůže

orgán pokrývající lidské tělo
(přesměrováno z Barva pleti)

Lidská kůže (latinsky cutis, řecky derma) stejně jako kůže jiných obratlovců je orgán, který pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. Tím je chrání před horkem a chladem, před mechanickým poškozením, infekcí a dalšími nepříznivými vlivy. Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m², což z ní dělá největší orgán lidského těla. Hmotnost kůže představuje 7 % celkové tělesné hmotnosti.[1] Na lidskou hlavu a krk u běžného zdravého člověka připadá přibližně 11 % kůže, na trup 30 %, na horní končetiny 23 % a na dolní končetiny asi 36 % celého povrchu kůže. Tloušťka lidské kůže se mění od 0,4 do 4 mm (záda); nejtenčí je kůže na očních víčkách, uchu, penisu[2] a také na vlasové části hlavy.

Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva (keratin); 2. germinativní vrstva; 3. mazová žláza; 4. kořen vlasu, cibulka; 5. potní žláza; 6. cévy; 7. tuková buňka; 8. potní pór; 9. sval vzpřimovač vlasu. Čidla: 10. bolesti; 11. doteku; 12. tlaku. Vrstvy: 13. pokožka (epidermis); 14. škára (dermis); 15. podkožní tkáň (hypodermis)
Detail lidské kůže

Funkce editovat

Lidská kůže plní řadu rozmanitých funkcí, mezi něž patří:

  • ochranná funkce: je bariérou mezi vnějším a vnitřním prostředím. Kůže chrání tělo proti vnikání škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením.
  • smyslové funkce: v kůži je uložena řada receptorů (nervových zakončení), které reagují na teplo a chlad (termoreceptory), tlak nebo bolest (nociceptory).
  • termoregulace: kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla, a to pomocí kožních cév a potních žláz. V teplém prostředí se cévy rozšiřují, dochází ke zvětšení průtoku krve, a tím k urychlení výdeje tepla. Mnoho tělesného tepla se totiž spotřebuje k odpaření potu. Na druhé straně kůže zabraňuje nechtěnému odpařování tekutin z těla.
  • skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladněny i vitaminy rozpustné v tucích.
  • vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajišťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý prostředek termoregulace organismu.
  • resorpční funkce: přes kůži je možné do těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, které lze do kůže vtírat (např. různé léky v podobě mastí). Přes kůži je také možné absorbovat dýchací plyny. Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množství látek. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy.
  • estetická funkce a komunikace: např. červenání; je možné uhodnout psychické rozpoložení jedince.

Vrstvy editovat

 
Vrstvy pokožky

Kůže člověka se skládá ze dvou základních částí, pokožky, škáry. S podkladem je spojena podkožním vazivem.

Pokožka editovat

Související informace naleznete také v článku pokožka (živočichové).

Pokožka (epidermis) je tvořena mnoha vrstvami buněk dlaždicového epitelu. Horní vrstvy kůže neustále rohovatí, odumírají a odlupují se. Je to způsobeno tím, že buňky v horních vrstvách pokožky se postupně více a více vzdalují od zdroje krve a živin, takže pozvolna degenerují, naplňují se keratinem (rohovinou) a odumírají. Veškerá pokožka se obmění asi za tři týdny. Za celý život se z člověka oloupe asi 18–22 kg mrtvých buněk kůže. Buňky ve spodních vrstvách kůže se neustále dělí a vytlačují starší buňky k povrchu. Součástí spodních vrstev pokožky je mj. pigmentové barvivo melanin, které chrání tělo před škodlivými účinky UV-záření. Pokožka neobsahuje žádné kapiláry (vlásečnice) a většinu živin získává ze škáry.

Škára editovat

Podrobnější informace naleznete v článku škára.

Druhou vrstvou kůže je škára (dermis, corium, cutis), pevná a pružná vazivová vrstva kůže. Je tvořena sítí kolagenových a elastických vláken. Na hranici pokožky a škáry se nacházejí škárové papily, ve kterých jsou kapilární sítě a nervová zakončení. Za účelem dosažení větší plochy, kterou do pokožky pronikají živiny, jsou papily silně zvlněné. Právě jedinečné zvlnění papil je důvodem k odebírání otisků prstů, které zkoumá daktyloskopie.

Ve škáře je množství nervových zakončení. Nervová tělíska:

  • Meissnerova tělíska (hmatová) – čidla dotyku
  • Krauseova tělíska – receptory chladu
  • Ruffiniho tělíska – receptory tepla

Škára obsahuje vlasové folikuly, potní žlázy, mazové žlázy a krevní cévy.

Ztráta pružnosti škáry je přirozeným projevem stárnutí – kůže se uvolňuje a skládá do záhybů a vrásek.

Podkožní vazivo editovat

Související informace naleznete také v článku podkožní vazivo.

Podkožní vazivo (hypodermis, tela subcutanea) spojuje kůži s podkladem. V různých místech obsahuje více či méně tukových buněk, které slouží jako zásobárna energie a jsou v nich rozpuštěny vitamíny A, D, E a K. Funkcí podkožního vaziva je izolovat a chránit svaly. Tato vrstva obsahuje Vater-Paciniho tělíska, což jsou receptory tlaku a tahu. Podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost celého těla. U žen bývá vrstva podkožního vaziva silnější.

Kožní deriváty editovat

Mezi kožní deriváty (přídatné kožní orgány) patří vlasy, chlupy, kožní žlázy nebo nehty.

  • Vlasy a chlupy: Vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků. Ve váčku je vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá. Vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas je spojen s malým svalem, který reaguje stahem na chlad nebo psychické podráždění a vztyčí volnou část vlasu („husí kůže“).
  • Nehty
  • Potní žlázy: Rozesety téměř po celé kůži, ale nerovnoměrně rozloženy – nejvíce je jich v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot obsahuje 98,5 % až 99 % vody, 0,6 % NaCl a rozpuštěné organické látky (močovinu, mastné kyseliny, aminokyseliny aj.) Tvoří se z tkáňového moku. Množství vyloučeného potu závisí na teplotě prostředí a na tělesné námaze. Kolísá od 0,5 l do 10 l a více za 24 hod.
  • Mazové žlázy: Nacházejí se všude, kde se nacházejí vlasy a chlupy. Nevyskytují se na dlaních a ploskách nohou. Výměšek mazových žláz – kožní maz – dělá pokožku vláčnou a hebkou a chrání ji. Chrání také vlasy a chlupy před vysycháním a lámáním.
  • Apokrinní žlázy: Apokrinní (sexuální, pachové) žlázy začínají pracovat až v pubertě. Vyskytují se pouze v některých lokalitách; tvoří skupiny v určité lokalitě, zpravidla vázané na terciární chlupy této lokality: v podpaží, na stydkém pahorku, velkých stydkých pyscích a v okolí konečníku (v kůži pod rozhraním sliznice a kůže análního kanálu); další forma těchto žláz se nachází v okrajích očních víček (Mollovy žlázy), v zevním zvukovodu a předsíni dutiny nosní. Produkují specificky zapáchající výměšky.
  • Mléčná žláza: Největší kožní žláza v těle. Je založena u obou pohlaví (embryonálně), u dívek se v pubertě vyvíjí pod vlivem ženských pohlavních hormonů. Mléčná žláza je tvořena 15 až 20 paprsčitě uspořádanými žlázovými laloky, obklopenými tukovým vazivem. Z lalůčků vycházejí úzké mlékovody. Ty se sbíhají a vyúsťují na prsní bradavce.

Barva editovat

Barvu lidské kůže určují kožní barviva – melanin, karoten a hemoglobin. Melanin se tvoří ve specializovaných buňkách, melanocytech. U lidí s tmavou barvou kůže vytvářejí melanocyty více melaninu, který je tmavší než u lidí se světlou barvou kůže. Karoten, který získáváme např. z mrkve, je oranžové barvivo a ukládá se v povrchové vrstvě zvané epidermis. Hemoglobin je v kožních cévách, dodává růžový nádech.

  Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Choroby editovat

Choroby lidské kůže mohou být:[3]

  • Akné: Ucpání vývodů mazových žláz mazem z infikovaných mazových žláz způsobuje zánětlivé vřídky na povrchu kůže.
  • Albinismus: Dědičná vada, postižený má nedostatek barviva melaninu, který dává barvu kůži a vlasům.
  • Bradavice: Bradavice je nezhoubný výrůstek na kůži nebo na sliznici.
  • Dermatitida: Zánět kůže způsobený alergií nebo jinou příčinou.
  • Ekzém: Zánět kůže provázený svěděním a puchýři. Může být alergický nebo dědičný.
  • Kopřivka: Často je způsobená alergií na potraviny, po jejichž požití se na kůží objeví svědící zanícené skvrny.
  • Lupénka: Nemoc, při které se kůže zanítí a pokryje stříbrnými šupinkami. Potíže způsobuje lupénka velkého rozsahu.
  • Mateřské znaménko: Pigmentová skvrna na kůži, přítomná od narození. Velikost kolísá od drobných znamének po velké skvrny barvy „portského vína“.
  • Přehřátí: Svědící kůže s drobnými červenými skvrnami - spojeno s velkým pocením, způsobeným horkem.
  • Rakovina kůže (melanom)
  • Spálení sluncem: Kožní zánět způsobený nadměrně dlouhým pobytem na slunci. Opakované nadměrně dlouhé slunění zvyšuje riziko rakoviny kůže.
  • Vitiligo: Porucha (častější u lidí tmavé pleti), při které okrsky kůže ztratí svou barvu.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ KINDERSLEY, Dorling. 1001 otázka a odpověď. 1. vyd. Bratislava: TIMY, 1996. ISBN 80-88799-24-4. S. 32, 60. 
  2. ↑ PEŠINA, Jiří. Kůže – největší lidský orgán. MUDr. Jiří Pešina [online]. [cit. 2017-03-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.]: Svojtka, 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Lidské tělo – kůže a vlasy, s. 165. 

Literatura editovat

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Svazek III, Periferní nervový systém, kůže a kožní orgány, smyslové orgány. 3., upravené a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, 2016. Strana 528–722, xxiii. ISBN 978-80-247-5636-3.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lidská_kůže&oldid=23521192#Barva“