Baringtonie

rod rostlin
(přesměrováno z Barringtonia)

Baringtonie[1] (Barringtonia) je rod rostlin z čeledi hrnečníkovité (Lecythidaceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a květy s množstvím nápadných tyčinek. Rod zahrnuje asi 56 druhů a je rozšířen v tropech Starého světa, zejména v Asii. Některé druhy mají jedlá a výživná semena nebo jsou využívány v místní medicíně. Nejrozšířenější druh, Barringtonia racemosa, je v tropech pěstován jako okrasná dřevina.

Jak číst taxoboxBaringtonie
alternativní popis obrázku chybí
Barringtonia asiatica
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďhrnečníkovité (Lecythidaceae)
Rodbaringtonie (Barringtonia)
J.R.Forst. & G.Forst., 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kresba Barringtonia calyptrata z roku 1798

Popis editovat

Zástupci rodu baringtonie jsou stromy nebo keře se střídavými, jednoduchými, celokrajnými nebo na okraji vroubkovanými listy se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou uspořádané v přímých nebo převislých, vrcholových nebo úžlabních hroznech či klasech. Kalich je 4 nebo 5četný, vytrvalý, buď s laloky přirostlými k okraji receptákula, za zralosti pukající ve 2 až 5 vytrvalých pseudolaloků nebo opadávající vcelku a zanechávající na okraji recetákula kruhovou jizvu. Koruna je složená nejčastěji ze 4, řidčeji 3 nebo 6 korunních lístků. Tyčinek je mnoho, ve 3 až 8 kruzích, nitky jsou na bázi srostlé. Tyčinky v nejnižších 1 až 3 kruzích bývají kratší a sterilní. Semeník obsahuje 2 až 4 komůrky, v každé je až 8 vajíček. Čnělka je delší než tyčinky. Plody mají tvrdý endokarp a dužnatý, vláknitý exokarp. Obsahují jediné velké semeno.[2]

Rozšíření editovat

Rod baringtonie zahrnuje asi 56 druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa. Většina druhů roste v Asii. Největší areál rozšíření má druh Barringtonia racemosa, který roste jako součást mangrovových porostů na mořských pobřežích od východní Afriky a Madagaskaru přes tropickou Asii až po severní Austrálii.[2][3]

Ekologické interakce editovat

Květy Barringtonia procera obsahují hojný nektar a navštěvují je včely, ptáci i netopýři, přilákaní pižmovou vůní květů. Ptáci a netopýři také konzumují dužninu plodů. Květy B. racemosa se otevírají na noc a zrána opadávají.[4][5] Semena B. asiatica se šíří vodou a jsou schopná plavat na hladině až 2 roky.[6]

Obsahové látky editovat

Z druhu Barringtonia acutangula byl izolován glykosid barringtonin.[7]

Taxonomie editovat

Někteří taxonomové (např. Tachtadžjan) řadili rod Barringtonia spolu s dalšími 6 rody (Abdulmajidia, Careya, Chydenanthus, Combretodendron, Petersianthus, Planchonia) do samostatné čeledi Barringtoniaceae. V minulsoti byl tento rod nezřídka řazen do čeledi myrtovité (Myrtaceae).

Na rozdíl od většiny zástupců čeledi hrnečníkovité chybí v květech baringtonií typický androfor.[5]

Význam editovat

Semena baringtonií jsou bohatá na olej. Barringtonia racemosa obsahuje saponiny a je využívána pro domorodý lov ryb. V Bengálsku je používána jako insekticid. Jihoafričtí Zulové používají plody mj. při léčbě malárie. Je to rychle rostoucí dřevina, vysazovaná v tropech jako okrasný strom, vyznačující se hrozny jemných květů se silnou pižmovou vůní. Dřevo je lehké a měkké. Semena B. procera, pocházející z Papuy Nové Guiney a Oceánie, jsou jedlá a výživná. Druh má rovněž medicínské využití.[8][5][3][4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b QIN, Haining; PRANCE, Sir Ghillean T. Flora of China: Brringtonia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b World agroforestry: Barringtonia racemosa [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b World agroforestry: Barringtonia procera [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  6. INGROUILLE, Martin J.; EDDIE, Bill. Plants Diversity and Evolution. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521790970. (anglicky) 
  7. SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky) 
  8. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy editovat