Otevřít hlavní menu

Železniční tunel Barrandov je zamítnutý projekt železničního tunelu na vysokorychlostní trati Praha – Beroun. Při plánované maximální rychlosti vlaků 160 km/h by měla být doba průjezdu tunelem přibližně 10 minut, čímž by se dosáhlo významné úspory času oproti stávající trati Praha – Beroun údolím Berounky. Svojí délkou by se pak měl stát sedmým nejdelším železničním tunelem na světě.

Železniční tunel Barrandov
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Výstavba
Lokalizace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Vláda Jiřího Paroubka schválila tunelovou variantu v červenci 2005.[1][2] Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně jednokolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami.[3] Investorem je Správa železniční dopravní cesty, s. o., generálním projektantem SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Dosud však nebyla vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činí asi 26 miliard Kč.

Popis projektuEditovat

Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů má sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.

Na trati nemají být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou má mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel. Maximální sklon by měl být 2,8 ‰.

V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patří k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.[4][5]

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Petr Sehnoutka: Prahu a Beroun propojí rekordní tunel ihned.cz, 12. 4. 2007
  2. Beroun – Praha, popis III. koridoru, K-report – železniční koridory
  3. Petr Sehnoutka: Vlakový tunel do Berouna: dražší, delší a složitější, ihned.cz, 12. 7. 2007
  4. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, Finanční noviny 24. 9. 2010 (odkaz nefunkční)
  5. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, SILNICE ŽELEZNICE 24. 9. 2010