Otevřít hlavní menu

Železniční tunel Barrandov, v obnovené variantě Tachlovický tunel, je železniční tunel plánovaný pro vysokorychlostní trať Praha – Beroun. Při původně plánované maximální rychlosti vlaků 160 km/h měla být doba průjezdu tunelem přibližně 10 minut, čímž by se dosáhlo významné úspory času oproti stávající trati Praha – Beroun údolím Berounky. Svojí délkou se měl stát sedmým nejdelším železničním tunelem na světě.

Železniční tunel Barrandov
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Výstavba
Lokalizace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vláda Jiřího Paroubka schválila tunelovou variantu v červenci 2005.[1][2] Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně jednokolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami.[3] Investorem je Správa železniční dopravní cesty, s. o., generálním projektantem SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Dosud však nebyla vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činí asi 26 miliard Kč.

Poslanecká sněmovna v září 2009 v souvislosti s tímto tunelem ve zrychleném režimu schválila novelu zákona, podle níž k podzemním stavbám nebude třeba souhlas majitelů pozemků nad stavbou, pokud se jich výstavba přímo nedotkne.[4]

V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patří k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.[5][6]

Plán tunelu byl oživen v roce 2019. Správa železniční dopravní cesty oznámila záměr podpořit výstavbu nového tunelu současnou železniční trať kopírující údolí Berounky přenechat příměstským vlakům. Opustila tak levnější variantu F, k níž se přikláněla ještě začátkem roku a podle které měla být pouze napřímena trať mezi Radotínem a Řevnicemi dvěma kratšími tunely. Varianta F byla opuštěna například kvůli nemožnosti snížení hlukové zátěže v úseku Řevnice–Beroun. Harmonogram z roku 2019 počítá s výstavbou po roce 2028, výstavba tunelu by pak trvala nejméně dalších 10 let.[7]

Popis projektuEditovat

Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů měl sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.

Na trati neměly být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou měl mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel. Maximální sklon měl být 2,8 ‰.

V červnu 2019 byly ve hře dvě varianty: Tachlovický tunel o délce 24,8 km od barrandovského mostu (s napojením ke Smíchovu i na Branický most) k berounskému závodí, a kratší varianta 18km Třebotovského tunelu začínajícího v Radotíně. Za favorita je považována delší varianta, jejíž náklady se odhadují na 50 miliard korun. Variantu měla po prázdninách 2019 vybrat komise ministra dopravy. Do konce června 2019 chtěla SŽDC vyhodnotit studii proveditelnosti. Trať je připravována se stejnými parametry jako krušnohorský tunel na plánované vysokorychlostní trati mezi Prahou a Drážďany. Expresy a rychlíky by jím mohly projíždět rychlostí 200 km/h, nákladní vlaky minimálně rychlostí 120 km/h.[7]

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Petr Sehnoutka: Prahu a Beroun propojí rekordní tunel ihned.cz, 12. 4. 2007
  2. Beroun – Praha, popis III. koridoru, K-report – železniční koridory
  3. Petr Sehnoutka: Vlakový tunel do Berouna: dražší, delší a složitější, ihned.cz, 12. 7. 2007
  4. Martina Klapalová: Vysokorychlostní trať Praha - Beroun byla v ohrožení, pomohli poslanci, iDnes.cz, 11. 9. 2009, ČTK
  5. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, Finanční noviny 24. 9. 2010 (odkaz nefunkční)
  6. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, SILNICE ŽELEZNICE 24. 9. 2010
  7. a b Tomáš Cafourek: Po dvaceti letech se našlo řešení. Z Prahy na Plzeň se pojede tunelem, iDnes.cz, 29. 6. 2019