Otevřít hlavní menu
Letecký barometrický výškoměr

V praxi se využívá mnoho přístrojů založených na změně barometrického tlaku. Nepostradatelným přístrojem používaným zejména v letectví je barometrický výškoměr. Pro matematickou interpretaci změny tlaku v závislosti na výšce aplikované na modelovou atmosféru se vychází z několika předpokladů:

  • Skutečná teplota T se nahrazuje průměrnou teplotou Ts celé atmosféry mezi dvěma hladinami, z nichž v dolní je tlak p0 a v horní pz.

kde ts je průměrná teplota vrstvy [°C].

  • Změna tíhového zrychlení v závislosti na nadmořské výšce a zeměpisné šířce se stanoví

kde je zeměpisná šířka, h je nadmořská výška, gn je tíhové zrychlení na 45° z.š. na hladine moře. Tíhové zrychlení směrem k rovníku a se stoupající nadmořskou výškou klesá.


Laplaceův barometrický vzorecEditovat

 

kde

z je výška nad výchozí hladinou
18464 je barometrický koeficient pro střední Evropu
  je koeficient teplotní roztažnosti vzduchu,  
t je teplota vzduchu [°C]
p0 je tlak vzduchu ve výchozí hladině
p je tlak vzduchu ve výšce z

Laplaceův vzorec se velice často používá ve zkrácené formě bez členů udávajících změnu tíhového zrychlení.

Babinetův vzorecEditovat

Za předpokladu, že rozdíl uvažovaných výškových hladin není příliš velký, lze použít Babinetův vzorec:

 

kde

tm je průměrná teplota mezi dvěma hladinami [°C]
a p0 > p1

Vzorec odvodil kolem roku 1850 francouzský fyzik J. Babinet. Přesnost vzorce je nepřímo úměrná vzdálenosti uvažovaných hladin. Z tohoto důvodu lze tento vzorec uspokojivě použít pouze v případech, kdy vzdálenost obou hladin nepřekračuje 1000 m.

Související článkyEditovat