Otevřít hlavní menu

Barbara Žofie Braniborská

vévodkyně württemberská

Barbara Žofie Braniborská (Barbara Sophia von Brandenburg, 16. listopadu 1584, Halle13. února 1636, Štrasburk) byla dcerou Kateřiny Braniborsko-Küstrinské (1549-1602) a jejího manželka, braniborského kurfiřta Jáchyma Fridricha Braniborského. Provdala se za vévodu Jana Fridricha Württemberského a po jeho smrtí se stala regentkou za jejich nedospělého syna Eberharda, čímž se na čas stala i panovnicí Württemberska.

Barbara Žofie Braniborská
princezna braniborská a vévodkyně württemberská
Portrét Barbary Žofie
Portrét Barbary Žofie
Sňatek 5. listopadu 1609
Manžel Jan Fridrich Württemberský
Narození 16. listopadu 1584
Halle
Úmrtí 13. února 1636
Štrasburk
Pohřbena Kostel sv. Kříže
Potomci Antonie
Eberhard
Fridrich
Oldřich
Anna Jana
Sibyla
Dynastie Hohenzollernové
Otec Jáchym Fridrich Braniborský
Matka Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Barbařin syn Eberhard

ŽivotEditovat

Barbara Žofie Braniborská se narodila 16. listopadu 1584 v Halle v současném Sasku-Anhaltsku.

Dne 5. listopadu 1609 se provdala za vévodu Jana Fridricha Württemberského (1582-1628), nejstaršího syna Fridricha I. a Sibyly Anhaltské. Ku příležitosti svatby byl renovován rezidenční zámek Urach ve městě Bad Urach, které bylo sídlem Württemberků; byl zde vystavěn Zlatý sál, který je jedním z nejkrásnějších renesančních tanečních sálů v Německu. Dle všeho bylo manželství Barbara Žofie a Jana Fridricha velmi šťastné.

Její manžel v roce 1628 zemřel. Eberhardovi bylo v roce otcovy smrti pouhých čtrnáct let, a proto potřeboval regenta, kterým se stal jeho strýc z otcovy strany Ludvík Fridrich. O dva roky později, roku 1630, zahájila Barbara Žofie rozsáhlou rekonstrukci zámku Brackenheim. V té době se na zámku nacházelo celkem 155 cenných obrazů, jednalo se dokonce o druhou největší sbírku umění ve Württembersku. Během rekonstrukce žila střídavě v Kirchheim unter Teck a Stuttgartu, v současné době je dokonce považována za patronku města Kirchheim unter Teck.

Dne 26. ledna 1631 ale nečekaně umírá Ludvík Fridrich a povinnosti regenta přešly na Barbaru Žofii a Juliuse Fridricha, dalšího Eberhardova strýce z otcovy strany, přičemž Barbara Žofie byla „vyšší regent“. I proto se roku 1632 vrátila do Stuttgartu a stala se aktivní političkou. Po bitvě u Lützenu, na konci roku 1632, se Julius Fridrich začal angažovat ve Třicetileté válce na straně Švédska. Jeho cílem bylo vyhnat nepřátelská vojska ze země a přestože byl ve svém snažení poměrně úspěšný, radní a kancléř jej prohlásili sobeckým a donutili jej od postu regenta úplně odstoupit.

Poté, co císař Ferdinand II. oficiálně označil Eberharda III. za dospělého, nastoupil Eberhard dne 8. května 1633 jako oficiální vévoda Württemberska. Připojil se k protestantům z Heilbronnské ligy a nakonec 6. září 1634 utrpěl drtivou porážku v bitvě u Nördlingen. Následně bylo Württemberské vévodství vypleněno a celý dvůr včetně vévodovy rodiny byl nucen uprchnout do exilu ve Štrasburku. Zde také Barbara Žofie v roce 1636 zemřela. Pohřbena byla v kostele sv. Kříže ve Stuttgartu.

PotomciEditovat

Z manželství Barbary Žofie a Jana Fridricha vzešlo devět dětí. Z nich se však dospělosti dožilo pouze šest, tři dívky a tři chlapci. Nejznámější z nich se stala nejstarší přeživší dcera Antonie, která vešla do dějin jako patronka školství. Ta byla vysoce vzdělaná a známá byla i svou milou povahou.

Vývod z předkůEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara Sophie of Brandenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat