Bankovní systém Izraele

Bankovní systém Izraele vznikal již v 1. polovině 20. století v době před vznikem státu Izrael jako projev rostoucího sionistického hnutí, jehož součástí byly i finanční instituce. Po vzniku nezávislého Izraele postupně získal atributy samostatného státu s regulátorem (Banka Izraele).

Historie

editovat

Už 27. února 1902 vznikla v Londýně Anglo-Palestine Company, za jejímž založením stála Světová sionistická organizace. Později se z ní vyvinula Banka Le'umi.[1] Už ve 20. – 40. letech 20. století vznikaly na území dnešního Izraele četné soukromé a veřejné banky, z nichž některé přežily do současnosti. Často šlo o ústavy napojené na politická hnutí a jednotlivé ekonomické sektory. Například roku 1923 to byla nynější Banka Mizrachi-Tfachot, kterou zřídilo hnutí Mizrachi.[2] Banka Ocar ha-chajal vznikla roku 1946 pro potřeby židovských veteránů britské armády.[3] Banka ha-Po'alim založená roku 1921 byla satelitní organizací odborové centrály Histadrut.

V roce 1948 byla banka Anglo-Palestine Bank (nástupkyně Anglo-Palestine Company) pověřena úkolem zřídit měnový systém nově vzniklého státu Izrael.[4] 16. srpna 1948 byla podepsána dohoda mezi vládou a touto bankou, na jejímž základě byla zavedena izraelská měna. Tisk bankovek probíhal v New Yorku.[5] Banka měla ovšem stále své sídlo v Londýně. V roce 1950 proto byla založena banka Le'umi se sídlem v Tel Avivu, která 1. května 1951 převzala aktiva londýnské banky. V roce 1952 vydala novou sérii bankovek, nyní již nesoucích jméno státu Izrael. Teprve v roce 1954 vznikla banka Izraele (Bank of Israel) jako centrální banka a banka Le'umi se stala ryze komerční bankou.[4]

Po vzniku státu Izrael pokračovalo zřizování dalších bank, často se silnou rolí státu, a probíhala jejich konsolidace do větších celků. Například v roce 1972 inicioval tehdejší ministr financí Izraele Pinchas Sapir sloučení několika menších ústavů do First International Bank of Israel.[6] Zaměstnancům ve školství byla k dispozici Banka Masad.[7] Pro potřeby místních samospráv sloužila banka Ocer ha-šaltun ha-mekomi (dnes Dexia Israel Bank).[8]

V 80. letech 20. století postihla izraelský bankovní sektor rozsáhlá krize provázená i odhalením finančních machinací. V srpnu 1984 bylo několik předních bank (například Israel Discount Bank) obviněno z porušení zákona a manipulace s cenami akcií. V roce 1986 pak v důsledku této aféry proběhla vlna rezignací managementu dotčených bank.[9] V následném období bankovní sektor obnovoval souběžně se stabilizací izraelské ekonomiky své pozice. Má zároveň rostoucí mezinárodní záběr (například Banka Mizrachi-Tfachot a Banka Le'umi). Mnohé finanční domy jsou rovněž obchodovány na Telavivské burze cenných papírů. Izraelští Arabové využívají služeb Arab Israel Bank.[10]

Pořadí izraelských bank podle velikosti

editovat

Podle dat z roku 2010 jsou izraelské banky řazeny podle výše celkových aktiv následovně:[11]

pořadí název výše aktiv (miliónů šekelů) poznámka
1 Banka Le'umi 321 775
2 Banka ha-Po'alim 309 555
3 Israel Discount Bank 187 817
4 Banka Mizrachi-Tfachot 118 439
5 First International Bank of Israel 104 568
6 Banka Igud 30 323
-- Mercantile Discount Bank 21 807 ovládá ji Israel Discount Bank
-- Banka Ocar ha-chajal 14 314 ovládá ji First International Bank of Israel
-- Banka Jahav 14 314 ovládá ji Banka Mizrachi-Tfachot
7 Bank of Jerusalem 9 301
-- U-Bank 9 218 ovládá ji First International Bank of Israel
8 Dexia Israel Bank 6 599
-- Arab Israel Bank 4 759 ovládá ji Banka Le'umi
-- Banka Masad 4 346 ovládá ji First International Bank of Israel
-- Banka PAGI 3 111 ovládá ji First International Bank of Israel

Reference

editovat
  1. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 19. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  2. mizrahi-tefahot.co.il [online]. mizrahi-tefahot.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. bankotsar.co.il [online]. bankotsar.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-11-23. (hebrejsky, anglicky) 
  4. a b english.leumi.co.il [online]. english.leumi.co.il [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s. 264
  6. fibi.co.il [online]. fibi.co.il [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2001-09-26. (anglicky) 
  7. bankmassad.co.il [online]. bankmassad.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-23. (hebrejsky) 
  8. dexia-israel.co.il [online]. dexia-israel.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-02. (hebrejsky) 
  9. The 20th Century in Eretz Israel. 504, 515
  10. בנק ערבי ישראלי משיק זהות תאגידית חדשה: ייקרא מעתה ai bank [online]. Globes [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Dun's 100 Israel's Largest Enterprises [online]. duns100.dundb.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat