Baltský štít
Baltský štít (nebo Fenoskandie) je starý prekambrický štít nacházející se na Skandinávském poloostrově. Ponořuje se pod sedimenty východoevropské platformy, společně s kterou tvoří takzvanou fenosarmatskou plarformu. Zabírá části Norska, Švédska, Finska, Ruska a podloží Baltského moře. Tvoří ho hlavně obnažené krystalinické horniny prekambrického stáří. Hlavně archaické a proterozoické ruly a zelenokamenitá pásma, která překonala vícero stádií deformací a metamorfismu. Tvoří jej nejstarší horniny na evropském kontinentu. Mocnost kontinentální kůry na něm dosahuje 50 kilometrů.[1] Během pleistocénu byl štít pokryt kontinentálním ledovcem, který jej na mnohých místech výrazně zerodoval a zanechal po sobě mnoho ledovcových sedimentů. Štít se dodnes nachází ve stádiu postglaciálního výzdvihu, který je následkem odlehčení, způsobeného ústupem kontinentálního ledovce.
Z paleografického hlediska tvoří baltský štít, spolu s východoevropskou platformou, ukrajinským štítem a dalšími oblastmi, Baltskou plotnu, tzv. Baltiku.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltický štít na slovenské Wikipedii.
- ↑ Mooney, W.D., Laske, G., Masters, T.G., 1998: CRUST 5.1: A global crustal model at 5° × 5°. Journal of Geophysical Research, 103 (B1), s. 727–747
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltský štít na Wikimedia Commons
