Balerína
Balerína, sloupovitá nebo sloupcovitá ovocná odrůda je taková odrůda ovocného stromu která je geneticky zakotveným způsobem růstu vhodná pro pěstování jako odrůda pro přísné tvary s malou údržbou s relativně vysokým výnosem vhodná i pro malé plochy a pěstování v nádobách. Pěstování balerín je spíše módní trend. Změna nastane po vyšlechtění rezistentních chutných odrůd. Pěstitelé uvádějí že jim baleríny rostou „jako topol“ a plody nejsou chuťově kvalitní. U jabloní pěstování balerín bez chemie není možné.
Označení editovat
Pojmenování je zřejmě odvozeno o původního významu pro označení baletky, obvykle divadelní sólistky.[1] V 21. století se uvedené označení pro baletky používá výjimečně, pro hlavní sólistky se však běžně užívá termín primabalerína.
Někteří prodejci rozlišují mezi sloupovitými a sloupcovitými, sloupovými , sloupkovými ovocnými dřevinami. Zasazují se o jasné rozlišení, které metlovitě a sloupovitě rostoucí šlechtěné kultivary bude rozlišovat jako „sloupcovité“ a kultivary s jiným habitem pěstované jako sloupovité by měly být rozlišeny jako „sloupovité“.[2] S ohledem na módní vlnu na počátku druhé dekády 21. století a tedy vysokou poptávku by zavedení takového rozlišení by pomohlo vyloučit část zboží a dále zvýšit cenu metlovitě a sloupovitě rostoucích odrůd ovoce.
Historie editovat
Pěstování sloupovitých jabloní je popsáno od roku 1990, první takové kultivary vznikly křížením s mutací odrůdy McIntosch Wijcik v anglické výzkumné stanici East Malling. Původně byly používány spíše pro okrasné účely, pro podprůměrnou chutnost plodů.
Vlastnosti editovat
Na rozdíl od hluboce kořenících běžných ovocných dřevin sloupcovité variety dobře reagují na výživu kapalnými hnojivy a je doporučeno pravidelně aplikovat tekutá hnojiva na list a do půdy během vegetačního období, přibližně každé 4 týdny.
Ovocné druhy označované jako baleríny někdy dorůstají výšky 2m, ovšem u většiny je uváděno 3 až 4m.[3] Nejběžnější odstup mezi rostlinami při výsadbě balerín v řadě je 50–60 cm. Baleríny mohou vytvořit několik postranních větví s vertikálním růstem, které vytvoří úzce kompaktní korunu (podobnou sloupovitému topolu). Postranní výhony však mohou být zakracovány, nejlépe v termínu odpovídajícímu letnímu řezu.
Výhody editovat
Výhodou je vysoký výnos z 1m2 , stejně jako je tomu u palmet a ovocných stěn a možnost pěstovat ovocné dřeviny (spíše ale jako okrasu) v nádobách nebo i na velmi malých zahradách. Potřeba ruční práce je malá není-li třeba probírky, neprovádí se jarní řez. Provádění chemické ochrany je snazší.
Srovnatelné vlastnosti editovat
Podle tvrzení prodejců jsou plody některých odrůd již chuťově srovnatelné s plody běžných (průměrných) ovocných odrůd.
Nevýhody editovat
Mezi nevýhody jsou řazeny vysoké náklady na výsadbu na 1m2, ovšem i podstatně vyšší cena 1 ks dřeviny módní formy dřeviny. Nutná je probírka plodů a je známa vyšší náchylnost k chorobám a škůdcům, především k padlí. Další nevýhodou jsou problémy s bočními výhony, které je třeba řezat nebo vyvazovat podobně jako u kordónů (palmeta). Jinou nevýhodou je problematické zmlazování. Namrzlé nebo starší dřeviny může být lépe vyměnit.[4] Je také uváděno že lze namrzlé dřeviny řezat v předjaří ale pro laiky může být nejen tvarování po takovém řezu ale i po poškození hlavního výhonu nebo běžné tvarování náročnější. Poměrně významnou nevýhodou je nezbytnost zálivky vyplývající z malého kořenového systému[5], takže zlivka je v době sucha zcela nezbytná pro přežití dřeviny ale běžně důležitá i pro dosažení očekávané sklizně.
Je prodejci uváděno že optimální sklizně (15–20 kg z rostliny) sloupovité jabloně dosáhnou až za 10 let, „Výnos u těchto jabloní se uvádí až 1500q z hektaru, při výnosu 15–20 kg jablek z jednoho stromku. Tento výnos bývá dosažen min po 8–10 letech pěstování.“[6] tedy v době kdy je většina běžně pěstovaných ovocných dřevin v intenzivních tvarech již považována za přestárlé, odrůdy za dávno překonané, sad je promořen chorobami a výkon klesá. Faktem je že na téže stránce prodejce uvádí „Celkový výnos v době plné plodnosti (asi v 7–10 letech) může být 8–12 kg i více jablek z jednoho stromku.“[6]
Nezbytností je údržba bezplevelného pásu okolo dřevin.[6]
U některých druhů, jako jsou například meruňka nebo slivoň může také velmi snadno dojít k úhynu celé dřeviny, nebo celé plantáže vlivem běžných a obvykle méně závažných houbových chorob (monilióza). Při vysoké násadě plůdků může docházet ke snížení kvality ovoce a zcela běžně k napadání plodů moniliózou. V takovém případě je preventivní probírka plůdků nezbytná.[7] Probírka plůdků běžně patří mezi časově nejnáročnější operace u ovocných dřevin. Někteří prodejci uvádějí pravidelnou probírku vždy jako zcela nezbytnou operaci u sloupovitých odrůd.[6]
S ohledem na menší kořenový systém mohou dřeviny snáze trpět fyziologickými chorobami způsobenými nedostatečnou výživou (chlorózy, kalciózy, nedostatek dusíku, fosforu, mikroprvků atp). Přinejmenším s ohledem na nároky na výživu a závlahu může být pěstování sloupovitých kultivarů podstatně náročnější a nákladnější než u běžných druhů.
Sloupovité formy jiných druhů než jabloní – třešně, hrušně, slivoně, broskvoně a meruňky je třeba zpočátku udržovat řezem, pravidelně zakracovat postranní větvičky: „…obrázky, které prezentují některé zásilkové firmy ve svém katalogu, jsou graficky upravované, stromky takto ve skutečnosti nevypadají.“[8] Tyto druhy jsou tedy na pravidelný řez velmi náročné.
Pěstování editovat
Jabloně editovat
Sloupovité jabloně jsou někdy štěpovány na bujně rostoucí podnože,s tím, že jde o pěstování ovoce bez opory. Za vhodnou tak školkaři není považována podnož M 9, kdy pak méně vzrůstná dřevina potřebuje oporu.[9] Jindy jsou sloupovité jabloně štěpovány na středně vzrůstné odrůdy. Vzniklé dřeviny je třeba upravovat řezem.[6]
Rybíz, angrešt, drobné ovoce editovat
Sloupovitý angrešt a rybíz a další drobné ovoce není v 21. století kultivar s přirozeně sloupovitým zahuštěným růstem, ale tvarovaná ovocná dřevina, podobně jako palmeta. Jde o druh tvarování řezem a ohýbáním, podobný jako je používán při pěstování bonsají. Podobně lze tvarovat třeba i rakytník, kdouloň nebo černý bez.[2]
Odrůdy editovat
Jabloně[7]
- Bolero
- Cactus (odrůda jablek)
- Goldlane
- Kordona
- Moonlight
- Pidi
- Polka (odrůda jablek)
- Pomfital
- Pomforyou
- Pomgold
- Pompink
- Pomredrobust
- Redspring
- Rondo
- Sone
- Sunlight
- Waltz
- odrůdy skupiny označené CATS – 'Starcats', 'Suncats', 'Redcats', Goldcats', 'Greencats'
Reference editovat
- ↑ Pojem balerína [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b SLOUPCOVITOST A SLOUPOVITOST [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12.
- ↑ Growing Apples [online]. Dostupné online.
- ↑ Apples and pears: growing and training as cordons [online]. rhs.org.uk. Dostupné online.
- ↑ Do Columnar Apple Trees Require a Lot of Care? [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Pokyny k pěstování sloupcovitých jabloní, chovanec.cz. www.chovanec.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12.
- ↑ a b Balleriny – nejpopulárnější jabloně [online]. zahradnicentra.eu. Dostupné online.
- ↑ NÁVODY NA PĚSTOVÁNÍ [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Sloupovité jabloně [online]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- starkl.com Archivováno 12. 2. 2015 na Wayback Machine.
- Rady ptáka Loskutáka – TV Nova
- BALLERINA AND MINARETTE FRUIT TREES
- Cordon (Columnar) Fruit Trees Archivováno 12. 2. 2015 na Wayback Machine.
- Columnar Apple Trees for Suburban Yards Archivováno 12. 2. 2015 na Wayback Machine.